REKLAMA
Témata Hledat

Ceny nemovitostí a nájmů

Přehledně v mapě!

Levné stavební materiály a originální nápady zvyšují kvalitu bydlení v moderním rodinném domě

Ještě před pěti lety patřila netradičně uchopená realizace rodinného domu v Bernolákovo k těm nejdiskutovanějším architektonickým projektům na celém Slovensku, a nimbus mimořádnosti se nad ní vznáší vlastně dodnes. Koncept, který byl chválen i zatracován, se od té doby dočkal řady stavebních replikací. Jak tedy vypadal a proč tolik rozruchu způsobil alternativní Dům v domě?
Foto: Daniela Dostálková

Začneme suše nezáživnými čísly, z nichž ale vyplyne podstata celé věci. Představte si dům, který při 751 metrech krychlových obestavěné plochy, disponuje 300 metry zastavěné plochy, ale „jen“ 137 metry čtverečními užitné plochy. Takhle by klidně mohla vypadat praktická domácí úloha v prvním ročníku architektury. Ano, ty čísla a jejich vystupňování jsou „zvláštní“ proto, že jsou jakoby v opačném pořadí. Nepopisují dům, který by se zastavěnou plochou násobil užitnou, takže se zjevně netáhne do patra. Ale ten výrazný nepoměr mezi zastavěnou a obestavěnou plochou? Ano, projekt Martina Jančoka se jeví být hříčkou, hádankou. Zajímavou a podnětnou. Protože se tu k jádru dostáváme doslova přes několik vrstev, skořápek.

Originál, který nevyčnívá z řady

Dům v domě byl vystavěn v rozvolněné rezidenční zástavbě, mezi rodinnými domy, vilkami a bungalovy, přecházejícími do zahrádkářské kolonie. Proto jeho jinakost – která jej absolutně odlišuje od okolí – až tak silně nebolí. Svou předsunutou polykarbonátovou fasádou (nebo tím, co se fasádou jeví být) připomíná zbytnělý skleník. Navíc, naštěstí, nestojí v přímém dotyku s ulicí. Udržuje si odstup od okolí, a metry od vjezdu brány jej vzdalují přímému hodnocení nepatřičnosti. Je to praktické, protože obydlí tímto odstupem získává dva prostory zahrady. Přední, hned za branou, je formálnějším prostorem, se stromy a keři, štěrkovou cestou a vnějším parkovacím stáním, vjezdem do garáže. Zadní zahrada, z ulice neviděná, je pak spíše produkční.

Jídelna, čtverec, obdélník, zahrady

Přední zahrada, viděna z ulice, si zachovává estetiku lehce neudržovaného porostu, který si víceméně volně bují. Rozrůstání vegetace je žádoucí, protože anonymizuje a skrývá životní prostor obyvatel. Který se nachází až za další vrstvou. Dům je totiž rozdělený do dvou soustředěných částí. Vnitřní a vnější. I tady je třeba zmapovat postup architekta Jančoka (a týmu spoluautorů, Michala Janáka a Ivany Čobejové) důsledněji. Nejprve parcela obdélníkového tvaru, užší stranou přivrácená k asfaltu silnice. Přibližně v jejím středu pak usazený čtverec obytné části, rozdělený v mřížce 3x3 na 9 polí. To je ono jádro vnitřního prostoru. Které je ale po stranách až k mezím parcely obstoupeno přidruženými částmi vnějšího domu. 

Dům (vnitřní jádro) je tedy obstoupen „domem“ (vnějším obalem stavby), přičemž hranice mezi vnitřním a vnějším prostředím není díky polykarbonátu vyloženě stroze ostrá. Stěny fasády se totiž mohou v některých partiích odsouvat, jsou umístěny na pojezdových kolejnicích. A kolem toho, v přední i zadní části, díly zahrady. Ve středu celého uspořádání, srdci i geometrickém středu domu i pozemku, stojí jídelna s krbem. Ta je v pravidelných dílcích mřížky obklopena kuchyní, běžným rodinným zázemím společenských místností a obytných pokojů. Byť je ložnicím vymezen v rámci čtvercového uspořádání mřížky prakticky totožný prostor, liší se od sebe provedením i napojením na onen vnější dům.

Místo k životu

Vnější dům charakterizují nestudené ale cíleně nevytápěné prostory: užitkové místnosti, provozní zázemí, sklady, garáž, částečně zakrytý bazén, vnitřní zahrady a neutrální prostory „nádvoří“. Povšechně místa, která mohou obyvatelé využívat celé jaro a podzim, bez ohledu na přízeň či nelibost počasí. Neprší sem, nefouká, přitom je pořád co dělat. Vnější dům ale svou mnoho-výrazovou funkcí nelze popsat jen jako zastřešenou terasu nebo zimní zahradu, polo-skleník. Je to plně funkční součást vnitřní domácnosti, soubor užívaných koridorů a prostor četných vizuálních napojení místností. Vnitřní pokoje ústí do prostředí vnějšího domu, násobí užitný prostor, podporují aktivní vyžití. Které se odehrává ne-venku, ne-doma.

Meziprostor je unikátní

Tato část se nedá klasicky popsat, je jakýmsi meziprostorem, který není ani domem, ani zahradou. Je jejich mediátorem, zprostředkovatelem,“ popisuje Jančok dimenze Domu v domě. Návazností (na zadní, neveřejnou, produkční) zahradu je tu povícero. Dům disponuje terasou, prostorem pro posezení a slunění, které se po odsunutí panelu fasády přímo otevře do zahrady. Kontakt je pak těsnější, bezprostřední. Podobné je to i s bazénem, na nějž se napojuje vnější vodní nádrž s čistícími rostlinami. Je to současně hezké jako praktické, pro oko i „eko“. Navíc i matná povaha fasády vnějšího domu nevytváří přímou bariéru prostupu světla. Pokouší se o dialog a splynutí.

Foto: Daniela Dostálková

Není to ale klasická pohádka o domečku v zahradě, přírodě. Zastavěná plocha (174 metrů čtverečních vnitřního domu, 137 vnějšího) vytváří novotvar, jde k žádanému výsledku odlišnou cestou. To, co činí Dům v domě mimořádné, jsou uživatelské kvality. Dosažené v podstatě velmi nenáročnými a nákladově dostupnými prostředky. Řešení s dvojí kůží domu, vyplněnou meziprostorem, je ve své podstatě energeticky velmi efektivní. Vysálané teplo pomáhá nadlepšit klima vnějšího domu, je to úsporné. Obyvatelé mají víc než dostatek místa k životu, jež se nemusí vázat jen na interiér místností. Mohou expandovat ven. Zapracované materiály nejsou extrémní, drahé. Jen dostupné a šikovně uchopené.

U Martina Jančoka jde vidět, že mu někdejší studium v Ghentu a praxe v Barceloně rozhodně prospěla. Na Slovensko se totiž vrátil s vizí dělat věci jinak, ale pořád stejně dobře. A to Dům v domě moc hezky ilustruje. Obydlí je to netradiční, ale z hlediska kvalit obývání špičkové.

V roce 2017 si projekt odnesl cenu (I. místo) Slovenskej komory architektov CE.ZA.AR, v kategorii Rodinné domy.

Název projektu: Dům v domě (Dom v dome)
Typ projektu: novostavba rodinného domu
Architektonické studio: PLURAL
Lokalizace: Bernolákovo, Slovensko
Vedoucí projektu: Martin Jančok
Projektový tým: Michal Janák, Ivana Čobejová
Spolupráce: Michal Marcinov
Statika: GEOSTAT, Samuel Šimonovič
Design atypických interiérů: Ľubica Segečová
Krajinná architektura: LABAK
Dodavatelé materiálu: Schüco, Renolit Ondex Sollux, Duravit, Hansgrohe
Klient: soukromá osoba
Projektová fáze: 2011-2013
Realizace: 2013-2016
Rok dokončení (finalizace): 2017
Počet podlaží: 1
Užitná plocha: 137 m2 (+174 m2 „vnější“ dům)
Zastavěná plocha: 300 m2
Obestavěná plocha 731 m3

Sdílet / hodnotit tento článek

Související témata

Mohlo by vás zajímat

Foto: Jiří Hroník

Rodinný dům se skleníkem překvapí světlem

Máte rádi kaktusy? Anebo patří k vašim koníčkům pěstování jiné okrasné vegetace? Pak by vás projekt domu se skleníkem rozhodně mohl oslovit. Architekti při návrhu projektu v Podkrkonoší vyzvedli specifické hobby svého klienta, a dodali mu patřičný prostor pro realizaci. Splnili mi jeho sen. Neubrali přitom obytného…

Foto: Jackie Meiring

Nenáročný a přitom luxusní. Dům na útesech prodává výhled na oceán

Nový Zéland bezpochyby nabízí hodně k vidění. Stavba letního sídla na pobřeží Tutukaka se z toho snaží nabídnout co nejvíc tím, že maximálně těží potenciál svého výhledu na oceán. Až do extrému. Projekt sezónního obydlí je tu uchopen v podstatě jako zastřešené okno, vše ostatní ustupuje do pozadí. I tak má tohle…

Foto: Yohei Sasakura

Rodinný dům s terasou, která není ani venku, ani uvnitř

Zajímavý příklad moderní rezidenční architektury, která je v daném případě specifická svým konstrukčním řešením. Nabízí prvek vzájemně se prostupujících stěn z různých materiálů v řešení polootevřených prostor. K tomu ovšem tradiční ložnice a nábytek v retro stylu, jehož rustikální nádech je formován tradičně…

REKLAMA