REKLAMA
Témata Hledat

Ceny nemovitostí a nájmů

Přehledně v mapě!

Přestavba menzy Univerzity Karlovy získala Grand prix architektů

Letošní ročník Grand Prix Architektů – Národní ceny za architekturu 2021 dospěl ke svému závěru. Pětičlenná mezinárodní porota vybrala z 231 přihlášených projektů 55 finalistů v jednotlivých kategoriích, aby poté vyhlásila absolutní vítěze. Slavnostní předávání cen se letos uskutečnilo v Betlémské kapli v Praze.
Foto: Obec architektů (OA), organizátor soutěže

Prestižní architektonickou soutěž založila první dáma české architektury Alena Šrámková a jejím pořadatelem je od roku 1993 Obec architektů (OA). Autorem hlavní ceny – velké modré kostky – je Bohumil Eliáš starší, český sklářský výtvarník, sochař, malíř a grafik, na jehož tradici navazuje syn Bohumil Eliáš mladší, rovněž sochař, malíř a sklář, který v současnosti vyrábí všechny trofeje. Hlavní cenu, velkou modrou kostku, udílí porota; velkou červenou kostku, Cenu za celoživotní dílo, Rada Obce architektů. Dále jsou tady malé modré kostky v kategoriích Novostavba; Rekonstrukce; Rodinný dům; Architektonický design; dalšími cenami jsou malá žlutá kostka v kategorii Interiér, malá fialová kostka v kategorii Urbanismus a malá zelená kostka v kategorii Krajinářská architektura. Vše v gesci mezinárodní poroty. Udílí se i Cena za šetrnou stavbu ve spolupráci s Českou radou pro šetrné budovy (od roku 2020). Letos porota přidala k cenám i tři čestná uznání. V rámci festivalu může hlasovat i laická veřejnost; projekt s největším počtem hlasů pak získává Cenu veřejnosti.

Předávání cen a vítězové letošního ročníku

„Jsem rád, že se nám i přes úskalí spojená se současnou pandemickou situací daří zachovat tradici a podílet se na zvyšování kvality architektury v České republice. Myslím, respektive jsem přesvědčen, že kvalita přihlášených prací je rok od roku vyšší. To je pro mě důkazem, že takováto soutěž má smysl. V loňském roce nemohlo proběhnout předávání cen kontaktně, ale myslím si, že se nám to podařilo vyřešit kvalitním online přenosem, který měl velkou sledovanost a vítězní architekti tak nebyli o nic ochuzeni,“ uvedl Oleg Haman, předseda Obce architektů a představil nejdříve odbornou porotu a poté i vítěze letošního ročníku Grand Prix Architektů – Národní ceny za architekturu 2021.

Foto: Obec architektů (OA), organizátor soutěže

Je patrné, že mezinárodní porota neměla jednoduchou práci a výběr z 55 finalistů byl opravdu náročný. Přesvědčit se můžete na internetových stránkách soutěže, kde jsou k vidění všechny prezentace i výroky poroty. Videorchiv pak obsahuje online přenosy z minulých ročníků soutěže.    

„V letošním roce byl velký rozdíl v práci poroty, a to především v tom, že si nevybrala ze svého středu předsedu. Rozhodování tak bylo jednomyslné, všechny vítězné projekty získaly plný počet, to je 5 hlasů. Již v prvním kole, kdy porota rozhodovala o výběru finalistů, mělo mnoho projektů 4 nebo 5 hlasů, proto musel být shortlist finalistů rozšířen z 50 na 55. Je vynikající, že hlavní cena je i tentokrát hrazena z veřejných prostředků. Stejně jako v loňském roce, kdy vyhrála Městská hala Modřice,“ uvedl dále Oleg Haman. 

Foto: Obec architektů (OA), organizátor soutěže

Přestavba menzy s výraznou pokorou k původní stavbě

Absolutním vítězem soutěže se stal projekt Přestavba menzy koleje 17. listopadu Fakulty humanitních studiích Univerzity Karlovy autorů Ladislava Kuby, Tomáše Pilaře a Martina Klimeckého z ateliéru Kuba & Pilař architekti. Autoři obdrželi z rukou rektora ČVUT v Praze Vojtěcha Petráčka Velkou modrou kostku. Porota ocenila zejména přístup k původní architektonicky cenné budově a minimalistické využití detailů pro spojení starého a nového.  

„Návrh vychází z původního geniálního konceptu vyřezání obdélníkového otvoru uprostřed stávající budovy, čím vzniklo atrium a nový komunikační systém. Rekonstrukce je moderní, minimalistická a do jisté míry anonymní. Spoléhá na uživatele, kteří stavbě dodají barvy a osobnější a intimnější rozměr. Jako celek byl návrh a provedení budovy bezesporu jedním z nejlepších příkladů současné architektury a opětovného využití budov v letošním ročníku soutěže,“ uvádí se v jejím hodnocení.  

Foto: Obec architektů (OA), organizátor soutěže

Na porotu udělalo zjevně největší dojem řešení vnitřní dvorany. Důraz na setkávání studentů a podpora jejich kreativity jsou podle slov architektů velmi důležité. Ve svém návrhu přestavby zachovávají vnější tvar, podlažnost a proporce původního objektu menzy, přičemž zásadním zásahem je vytvoření velkorysého centrálního prostoru dvorany s horním osvětlením pronikajícím mezi nosníky střešního světlíku.

„Dvorana je srdcem a společenským centrem fakulty, je současně prostorovou spojnicí všech tří podlaží. Vstup do objektu na úrovni zvýšeného plata nabízí snadné komunikační propojení jednotlivých podlaží pomocí dvou odlišně formovaných jednoramenných schodišť. Po obvodu dvorany jsou umístěny konzoly galerií s přístupem do seminárních místností, pracoven pedagogů a dvojice výtahů s únikovými schodišti. Na nejnižší úrovni dvorany jsou pak velké společné posluchárny, aula, fakultní knihovna a děkanát. Mezi použitými materiály převládá pohledový beton kombinovaný s jemnou kovou sítí podhledů, černá stěrka podlahy a bílé truhlářské prvky a nábytkové vybavení. Prostoru dominuje variabilní sestava odpočinkového sedacího nábytku v oranžové barvě. Předsazený celoprosklený strukturální fasádní plášť je navržen především jako účinná akustická ochrana proti hluku ze šestiproudé komunikace Městského okruhu v těsné blízkosti objektu. Zdvojená fasáda současně umožňuje přirozené větrání a regulované stínění vnitřních prostor. Zaoblení prosklených nároží je odkazem na původní architektonické ztvárnění stavby. Nový fasádní systém a světlík přivádějí do vnitřních prostor velmi příjemné přirozené měkké světlo, kombinace hrubého pohledového betonu, dřevěných prvků a černé stěrky v interiéru vytváří příjemnou souhru mezi starým a novým a tmavým a světlým,“ uvádějí v popisu projektu a pro názornost přidávají také video

Foto: Obec architektů (OA), organizátor soutěže

Vítězové jednotlivých kategorií a Cena za celoživotní dílo

Velkou události v rámci slavnostního večera je vždy vyhlášení Ceny za celoživotní dílo, kterou uděluje Rada Obce architektů. Tato cena byla letos udělena architektu Viktoru Rudišovi (1927), který představuje významnou osobnost české architektonické scény spjatou především s Brnem. Za rekonstrukci a dostavbu pavilonu G na brněnském výstavišti získal Grand Prix Architektů v roce 1996. Jeho patrně nejznámější prací bude ovšem Československý pavilon na světové výstavě EXPO 1970. K mnoha zdařilým rekonstrukcím lze zařadit i rekonstrukci Uměleckoprůmyslového muzea v Brně (2001).

Z vítězů v jednotlivých kategoriích letošní soutěže lze dále připomenout například zpracování projektu rekonstrukce Libušína z ateliéru Masák & Partner, o kterém jsme na estavu již několikrát psali (Cena Malá modrá kostka, kategorie Rekonstrukce) nebo z kategorie Šetrná stavba Altán městské knihovny ve Vamberku od autorů Martin Kožnar – spolupráce Miroslav Bachura, Jonáš Kolařík, Ondřej Hart (Cena Malá stříbrná kostka). Vzhledem k tomu, že se v soutěži objevilo mnoho zajímavých projektů, jež porota za technické spolupráce České rady pro šetrné budovy vyhodnotila jako velmi dobré a šetrné k životnímu prostředí, rozhodla se předat ještě dvě čestná uznání v kategorii Šetrná stavba: Rezidenční projekt Sakura (Jestico + Whiles) a Telegraph (Lukáš Blažek, Eva Blažková, Vojtěch Jemelka, Lucie Vyhlídalová – Ječmen Studio). V letošním roce nebyly uděleny ceny v kategorii Interiér a Urbanismus. Přihlášeno bylo 231 prací, což dělá z Grand Prix Architektů – Národní ceny za architekturu 2021 největší architektonickou soutěž v České republice.

Sdílet / hodnotit tento článek

Související témata

Přečtěte si více k tématu Architektura

Obnova památkových objektů úpravny uhlí v Žacléři , foto dotaceeu.cz

Obnova památkových objektů úpravny uhlí v Žacléři

Předmětem projektu s dotací EU byla obnova památkových objektů úpravny uhlí (st.parcela č.259 v k.ú. Lampertice), spojovacího mostu ze šachetní budovy do úpravny uhlí a osvětlení těžní věže (stavební parcela č.318 v k.ú. Lampertice) hlubinného uhelného dolu Jan.

Foto: Mateusz Zajkowski

Dům utopený v lese. Fasádu má ze dřeva a plechu

Téma splynutí stavby a přírody se v architektuře opakuje často. Polští architekti využili při stavbě rodinného domu, zasazeného do borovicového háje, několik zajímavých řešení, které interiér kompaktní stavby v mezi stromy doslova utopily.

REKLAMA