Témata Hledat

Fotosoutěž Otevřená Praha Pořádá ESTAV.cz a Open House Praha.

Elektroinstalace pro dům a byt více o tématu

Kam umístit elektrorozvaděč v rodinném domě. Jak velký je a jaké parametry má mít

Pod pojmem rozvaděč (pro někoho také rozváděč, rozvodnice – vše v kombinaci s přídavnými jmény jako venkovní/vnitřní, elektroměrový/domovní, hlavní/podružný atd.) si v obecné rovině představíme skříň, do které je zavedeno několik kabelů a která současně obsahuje elektrické přístroje pro jištění, měření a ovládání příslušné elektroinstalace.
Zdroj: AdobeStock - milan

Nejčastější místa k umístění rozvaděče

Pro modelový příklad si představme nepodsklepený rodinný domek – bytovou jednotku 4+1 v rozsahu dvou nadzemních podlaží s dílnou. A abychom si to ještě víc zjednodušili, tak budeme vycházet z informace, že majitel nepočítá s použitím multimediálních (elektro)rozvaděčů a instalaci veškerých IT a slaboproudých prvků bude řešit nezávisle na silnoproudu – v 19“ datových rozvaděčích, tedy „postaru“.    

Ačkoli se jedná o jednu bytovou jednotku, je kromě hlavního domovního rozvaděče počítat s několika podružnými. Zde to budou dva – 1x v obytném 2.NP a 1x v technickém zázemí.

Hlavní domovní rozvaděč si říká o umístění v zádveří (vstupní místnost), případně komora, či jiná nebytová místnost na úrovni přízemí (1.NP). Podíváme-li se na něj filtrem výše uvedeného přehledu základních parametry pro výběr, pak primárně nemusíme řešit stupeň krytí a ani třídu ochrany, to necháme na projektantovi.

Zastavíme se ale u jeho provedení. Z předchozích odstavců již víme, že z vně rodinného domku jsou od elektroměru směrem k rozvaděči přivedeny dva kabely. Další kabely mohou být přivedeny od venkovního osvětlení zahrady, zásuvky zahradního domku anebo čerpadla apod. Jednalo by se řádově o jednotky kabelů typu CYKY-J 3x1,5 a CYKY-J 3x2,5.

Z vnitřní části domu bude už kabelů víc – je potřeba počítat s desítkami, a navíc různých průřezů. I v případě, že se bude jednat o ekonomicky pojatý rozsah instalace je potřeba počítat alespoň s 10 světelnými okruhy (kabel CYKY-J 3x1,5), s 15-20 zásuvkovými (kabel CYKY-J 3x2,5) a dalšími cca 10 přívody ke spotřebičům jako jsou kotel, ohřev vody, sporák, zařízení určené pro větrání, chlazení atd. Nesmíme zapomenout ani na propojení s podružnými rozvaděči.

Z výše uvedeného plyne, že tím nejpodstatnějším, co bychom ve spolupráci s projektantem, ale i zástupci dalších odborných profesí měli řešit je konkrétní místo instalace a velikost rozvaděče.

Rozvaděče (zde je vhodnější spíše termín „instalační skříň“) v nabídce většiny výrobců jsou v rozsahu od 2 DIN (provedení „mikro“ s jednou instalační řadou a s počtem od 2 do 6 modulů) řekněme do 255 („velkoobsahové“ provedení se sedmi instalačními řadami ve třech samostatných polích modulů). Z tohoto rozpětí je patrné, že při výběru je potřeba hodně zvažovat, jak nakládat s místem. A to jak z pohledu elektroinstalace (do rozvaděče bude potřeba umístit a „učesat“ velké množství kabelů), tak z pohledu šířky zdi, ve které bude rozvaděč umístěn (zde je potřeba klást důraz na statické vlastnosti související zdi), tak z pohledu budoucí podoby interiéru (prostor k pohybu, umístění radiátoru).

Pro náš modelový dům můžeme volit mezi rozvaděči s kapacitou 72 a 122 DIN. Při rozměrech 800x550 mm (výška x šířka) musíme počítat s vestavnou hloubkou 112 mm, což je „nika“ která si zaslouží pozornost statika.

Co se týká mechanického provedení, tak vzhledem k rozměrům zde už také nemůžeme počítat s celoplastovým provedením - oceloplechový rozvaděč je zde nutností.

S podružným domovní rozvaděčem, který jsme se rozhodli umístit v komora obytného podkroví (2.NP) to už bude jednodušší. Oproti přízemí zde obvykle bývají místo klasického zdiva sádrokartonové desky. A pokud si zvolíme zesílenou příčku s dutým vnitřním prostorem, zbývá nám jen volba rozměrů otvoru v příčce. Ideální volbou zde bude zápustný s kapacitou cca 36 DIN (orientační rozměry cca. 630 x 350 mm) v plastovém provedení.
Rozhodnutí, jestli je takovýto „přídavný“ rozvaděč zbytečný, nebo ne je individuální. Z laického pohledu je potřeba vzít v potaz jak prostorové možnosti souvisejících místností, tak ale také možnosti instalace přívodních kabelů, ale také ceny jednotlivých prvků.

Zdroj: Michal RandaZdroj: Michal Randa

V předchozích odstavcích jsme se také zmínili o dalším podružném rozvaděči, a to v technickém zázemí domu. Ideálním místem pro jeho instalaci jsou dílna, kotelna či ve víceúčelová garáž. Jedná se o místnosti, kde je buď umístěna většina řídících prvků provozních technologií (TZB) anebo, kde se předpokládá vykonávání technické činnosti uživatelem objektu.

Zde najde uplatnění malý rozvaděč s kapacitou kolem 24 DIN (orientační rozměry cca. 420 x 350 mm) s vyšším stupněm krytí a v mechanicky odolnějším provedení.

Zbývá nám ještě odpověď na poslední z vyřčených otázek a to:

Jaký je základní výběr v nabídce domovních/bytových rozvaděčů?

S trochou nadsázky se nabízí úplně jednoduchá odpověď.

Je nekonečný - desítky prověřených výrobců (ABB, DCK Holoubkov, EATON elektrotechnika, ELCON, ELPLAST, EMCOS, HAGER, Hensel, Kromexim, Legrand, N.G. Elektro, OEZ, Rittal, NOARK, SEZ, Schmachtl, Schneider Electric, Zdeněk Bíza – AROVA servis, SCHRACK), stovky univerzálních skříní a tisíce doplňků!!! 

Jak již bylo řečeno úvodem, cílem článku nebylo řešit legislativní problematiku spojenou s rozvaděči, rozváděči a rozvodnicemi, to bychom mohli celý text věnovat jen teoretizování s jeho pojmenováním.

Jedno upozornění si ale závěrem nelze odpustit. Řečeno slovy jednoho z mála současných projektantů, který je odborně způsobilý v oblasti praktických elektroinstalací, ale má i právní vzdělání (i tací se v dnešní tržně a kutilsky orientované době najdou). Tedy s využitím Honzova blogu vezměte prosím na vědomí, že „Ať se nám to líbí nebo nelíbí, rozváděče jsou výrobky“ a podle toho k mim musíme i přistupovat.

Ten, kdo rozvaděč ve vašem domečku zkompletuje a zapojí je totiž považován za VÝROBCE.

A kromě jiného se ho týká i fakt, že na každý rozvaděč je tedy nutno vydat ES-Prohlášení o shodě, kterým jako výrobce přebírá plnou zodpovědnost za bezpečnost svého výrobku.

Sdílet / hodnotit tento článek

Další kapitoly tématu „Elektroinstalace pro dům a byt

  1. Jaký je rozdíl mezi jednofázovou a třífázovou elektřinou? Jak rozdělit elektřinu po fázích?
  2. Rozdíly mezi elektrickými kabely. Typy elektrických kabelů podle použití
  3. Domovní vypínače: Jaký je rozdíl mezi schodišťovým nebo křížovým a co je to tlačítko?
  4. Proudový chránič. Jak funguje, k čemu slouží, kam se zapojuje a jak jej otestovat
  5. Jak vybrat správný rozvaděč pro rodinný dům nebo byt. Jaký je rozdíl mezi elektroměrovým a domovním rozvaděčem?
  6. Kam umístit elektrorozvaděč v rodinném domě. Jak velký je a jaké parametry má mít
  7. Kdo zodpovídá za elektroinstalaci v bytě? Nájemník či majitel?

Mohlo by vás zajímat

REKLAMA