REKLAMA
Hledat
Mapa cennemovitostí v ČR
estav.tvnový videoportál
Všechna témata

Jaké houby a plísně se nejčastěji objevují ve stavbách a kde?

Houby a plísně ve dřevě, v krovech, ve sklepě, v podlahách... mohou být všude. Nejznámější hrozbou je dřevomorka domácí, ale víte jak vypadá třeba sklepní plíseň nebo snad houževnatec šupinatý? Čím jsou nebezpečné? V jakém prostředí se nejvíce šíří?

Zdaleka nejnebezpečnější tuzemskou dřevokaznou houbou je Dřevomorka domácí (Serpula lacrymans). Na povrchu dřeva se nejdříve objevují bělavá vatovitá vlákna povrchového mycelia, později plodnice tvarem a tuhostí poněkud připomínající choroše. Mají však sytě oranžovou až hnědočervenou barvu a často bílé okraje.

Dřevo se začne rozpadat do charakteristických kostkovitých tvarů – nejdříve u povrchu, rozklad však rychle postupuje i uvnitř a končí úplnou destrukcí. Nebezpečí dřevomorky spočívá v tom, že je velmi nenáročná na teplotu a (alespoň ve srovnání s jinými houbami) i na vlhkost.

Ke spokojenosti jí stačí teploty v rozmezí od 3 do 26°C a především vlhkost dřeva 18 až 20 %, což nejsou hodnoty nijak závratné. Další nebezpečí představuje rychlost šíření (až 10 mm za den) a především schopnost nenápadně a skrytě prorůstat třeba i zdivem na značné vzdálenosti. Díky tomu napadá dřevěné prvky konstrukce budov, zejména podlah a stropů. Méně ohrožuje střešní konstrukce – alespoň pokud do nich nezatéká a pokud jsou půdní prostory dostatečně větrané.

Sklepní plíseň – Coniophora Puteana

Pro svůj rozvoj tato houba vyžaduje vysokou vlhkost dřeva, proto se s ní v domovních objektech nejčastěji setkáváme ve vlhkých prostorách (ve sklepích, kolnách, na půdách v místech, kam zatéká voda apod.). Optimální vlhkost dřeva pro růst a rozkladnou činnost koniofory se pohybuje v rozmezí 50 – 60 %, optimální teplota okolo 23 °C. Oproti tepelným změnám je odolnější než dřevomorka (maximální teplota okolo 35 °C). Koniofora sklepní rovněž způsobuje hnědou hnilobu dřeva, příznaky jsou však poněkud odlišné od dřevomorky.

Napadené dřevo bývá většinou mokré, zpočátku je zbarveno žlutohnědě, později tmavohnědě. V pokročilé fázi napadení dochází ke kostkovitému rozkladu, kostky jsou však na rozdíl od dřevomorky drobné. V konečném stadiu hniloby je dřevo možné rozmělnit na prach.

Houževnatec šupinatý – Lentinus Lepideus

Je to houba z čeledi hlívovitých. Patří mezi houby a plísně, které jsou rozšířeny po celém území našeho státu. Napadá často železniční pražce, mostní konstrukce, telegrafní sloupy a ploty. Zřídka se vyskytuje ve vlhkých obytných prostorách, ve sklepech a studnách. Napadené dřevo hnědne a křehne. Má charakteristickou vanilkovou vůni.

SANAKO.cz, s.r.o.

logo
Chodská 1393/13
12000 Praha 2

telefon: +420 720 467 016
e-mail: info@sanako.cz

web: www.sanako.cz

Více o firmě Vyžádat další informace

Sdílet / hodnotit tento článek

Mohlo by vás zajímat

Zdroj: sanako.cz

Likvidace hub a plísní ve zdivu

Pro dřevo zabudované ve vlhkém zdivu představují největší nebezpečí škůdci z řad dřevokazných hub. Odbourávají buď celulózu a dřevo postupně hnědne a kostkovitě se rozpadá, nebo lignin – pak materiál naopak zesvětlí, změkne a drobí se. Typickým znakem výskytu dřevokazné houby a plísně je mycelium, vatovité pletivo…

Zdroj: sanako.cz

Když útočí červotoč proužkovaný a červotoč umrlčí

Z pohledu přírody stavební dříví rovná se mrtvé dříví. A podobně jako jiný biologický nepotřebný materiál je přírodou likvidován, nebo lépe řečeno dále využíván. Příroda na to má mnoho pomocníků, kteří si rádi na mrtvém dřevu pochutnají, jsou to nejen houby a plísně, ale i dřevokazný hmyz. Zatímco v lese jde o proces…

Zdroj: sanako.cz

Poškození dřeva dřevokazným hmyzem

Živočišní škůdci poškozují dřevo především mechanicky. Vyhlodáváním spleti chodbiček, které ústí na povrch, se snižuje pevnost a nosnost konstrukcí, ničí se starožitnosti, nábytek.

REKLAMA