| název: | REGMET s.r.o. |
| adresa: | Bynina 186, 757 01 Valašské Meziříčí |
| region: | Vsetín |
| internet: | www.regmet.cz |
| IČO: | 26847299 |
| DIČ: | CZ26847299 |
| založení/historie: | od r. 1996 |
| počet zaměstnanců: | 14 |
| dříve/fúze: | Ing. František Jánek - Regmet |
Výroba a prodej: odporové snímače Pt100, Pt1000, NTC, Ni1000, Ni891, snímače s proudovým a napěťovým výstupem, LONWORKS, snímače s komunikací po RS485, snímače s frekvenčním výstupem a výstupem typu PWM, elektronické termostaty, převodníky, panelové měřicí přístroje, záznamové přístroje, měřiče vlhkosti; ovládání technologií budov, programová regulace otopných soustav (IRC systém): Platforma A (komunikace ARION, řídicí systém AMiNi), Platforma B (komunikace ModBus, průmyslové PC)
Obchodní činnost Výrobní činnost - výrobky, prefabrikáty
Najít kořen problému, to se v projektu nazvaném Appartement V znamenalo zaobírat se nečekaně vzdálenou minulostí hlavního francouzského města. I když se to zdá neuvěřitelné, architekti ze studia Margot Aurensan tu museli vyřešit „dost podstatnou chybičku“, která se do stavby typického pařížského résidental vloudila kolem roku 1860. A tehdy ji nikdo za chybu nepovažoval.
Dlouhá léta platilo, že technické vybavení má být především nenápadné – a nejlépe bílé. Letošní interiérové trendy však ukazují opačný směr. Do domácností se vracejí teplé zemité odstíny, přírodní materiály i výraznější barevné akcenty a nové pojetí se stále častěji promítá také do vzhledu radiátorů. Ty už nemusejí splývat se stěnou, ale mohou barevně navazovat na obklady, nábytek nebo koupelnové baterie.
Přestože si česká veřejnost uvědomuje rostoucí význam hospodaření s vodou, její reálné chování tomu zatím neodpovídá. Aktuální průzkum společnosti Wavin Czechia ukazuje, že domácnosti spotřebu vody často nesledují, šetří jen dílčími opatřeními a investice do efektivnějšího hospodaření odkládají. Investovat do technologií pro úsporu vody plánuje v nejbližším roce pouze 7 % z nich. Bariérou zůstávají nejen finance, ale také informační deficit. Cestu k úsporám přitom ukazují experti z oboru TZB, kteří ve svých domovech využívají moderní systémy výrazně častěji.
Ohromuje svým vizuálním ztvárněním. Překvapuje, a někoho dost možná i leká. Je to zkrátka dům, ze kterého vám snadno spadne brada. Nepřeháníme. Polský Yaw je skutečně extrémním příkladem stavby, která nebyla budována v rozporu s terénem. Celá se jím totiž nechala vést.
Podat žádost o povolení stavby ještě podle dosavadních pravidel, nebo počkat na nová? Jak se změní územní plánování? A opravdu bude platit “jedno řízení, jedno razítko”? Praktické odpovědi nabídne seminář Stavební zákon po velké novele: klíčové změny a dopady do praxe, který se uskuteční 8. října 2026 od 9:00 v pražském hotelu Olympik.
Na nádvoří Domu U Zlatého prstenu v Praze můžete posoudit, jak přistupuje rakouská metropole k modernímu městskému plánování a reaguje na aktuální výzvy. Výstavu s názvem Praha a Vídeň: města pro život připravily Magistrát hlavního města Prahy a Mezinárodní kancelář města Vídně; nabízí inspirativní pohled na to, jak lze dlouhodobě rozvíjet město s ohledem na potřeby obyvatel a současně poskytuje jednu z posledních příležitostí navštívit nádvoří historického Domu U Zlatého prstenu před plánovanou rekonstrukcí. Akce potrvá do 30. října tohoto roku a je zcela zdarma.
Ceny na burzách v Evropě rostou vlivem krize v Íránu, což se začíná projevovat i v nabídce elektřiny a plynu pro domácnosti. Nedá se tomu říkat hromadné zdražování. Zvyšování cen se zatím týká nabídek pro nové zákazníky, případně tarifů pro automatické prodlužování smluv, když zákazníkům skončí fixace. Ti si mohou včas vybrat z jiných nabídek.
Nezisková organizace Open House Praha pokračuje i na podzim celoročním programem komentovaných procházek a přednášek. Mezi hlavní novinky nové sezony patří zejména dvě vycházky, které představí méně známé vrstvy Prahy – od zmizelého světa starého Podskalí až po architektonický střet Starého a Nového Města. Podzimní program nabídne také třídílný cyklus o funerální architektuře a speciální přednášku historika architektury Zdeňka Lukeše o Praze Václava Havla.
