| název: | ESB Rozvaděče, a.s. |
| adresa: | K terminálu 7, 619 00 Brno |
| region: | Brno-město |
| internet: | www.esb-rozvadece.cz |
| IČO: | 27749690 |
| DIČ: | CZ27749690 |
| založení/historie: | od r. 1952 |
| počet zaměstnanců: | 350 |
| certifikát jakosti: | ČSN EN ISO 9001, 14001, 18001 |
| roční obrat: | 462,9 mil. Kč za rok 2006 |
| zahraniční kapitál: | 90% |
| dříve/fúze: | Energetické strojírny Brno, a.s. |
Opravy transformátorů a točivých strojů; ext. montáže traf, turbín a točivých strojů; výroba rozváděčů; výroba náhradních stroj. dílů pro energetiku; mechanizační prostředky; výroba bojlerů (600 a 1100 l), odstředivek kalů 15 až 25 m3/h, odlitky z neželezných kovů - bronz, hliník, elektrovodná měď; filtrace a regenerace transformátorových olejů; výroba ozubených kol, zámečnická dílna, zpracování plechů apod.
Stavební cechy, svazy, komory, sdružení, asociace
Moderní modulární dřevostavba cenově dostupného nájemního bydlení, která snižuje zátěž okolního prostředí, byla postavena za pouhých 15 měsíců a je krásným příkladem udržitelného bydlení s cílem vytvořit prostředí, které plnohodnotně uspokojí potřeby dneška, aniž by zatěžovalo budoucí generace.
Rekonstrukce a dostavba tří činžovních domů na pražském Žižkově v Seifertově ulici je ukázkou citlivého přístupu k původní historické zástavbě. V legendární městské čtvrti a známé ulici, která je typická svým neoklasicistním slohem, vznikly nové byty, uliční fasáda byla restaurována do původní podoby a barevně navázala na okolní zástavbu.
Pátý ročník mezinárodní elektrotechnické soutěže NOARK plní sny školám zná svého evropského vítěze. Do soutěže se letos zapojila bezmála stovka středních elektrotechnických škol z osmi zemí. Vítězem se stal rumunský tým s projektem zařízení na drcení plastů, který získal 154 bodů. Druhé místo obsadily shodně týmy z Česka a Slovenska se ziskem 150 bodů – o letošním evropském vítězi tak rozhodly pouhé čtyři body.
V souvislosti s (krátkodobým) pronajímáním investičních bytů vzniká v poslední době celé řadě SVJ problém při řešení toho, na koho se obracet v případě, že nájemník investičního bytu poničí společné prostory bytového domu. Odpověď na to, zda SVJ má, resp. může řešit tento problém přímo s nájemníkem, nebo je pro něj výhodnější obracet se přímo na vlastníka bytové jednotky, si dnes povíme.
V úzké spolupráci s klientem se architektům podařilo proměnit původního ducha historické budovy, památkově chráněné staré nizozemské stodoly, v osobitý moderní dům. Cílem bylo spolehnout se na přírodní stavební materiály, vápenné omítky a len, při konstrukci stěn. A též absenci moderních doplňků. Staré a nové tu propojilo působivé schodiště.
Šest zapomenutých domů, jejichž osudem nebylo už nic jiného, než aby se stali ruinami. Tím by se dalo popsat první dějství. Ovšem v dějství druhém vstupují do příběhu skupinky domků v srdci španělského Estremoz architekti ze studia A+A Architecture Studio, aby vnesli zvrat. Obrat k lepšímu.
Bytů a domů zřejmě nebude nikdy dostatek, aby byli spokojeni všichni. Platí to pro velká města i menší obce. Řešením by mohla být standardizace projektů, převedení výroby do hal, využití formy prefabrikace a nových pravidel, která umožňují vyšší dřevostavby a hybridy až do výšky 22,5 metru. Shodli se na tom zástupci obcí, České komory architektů (ČKA) i stavebních firem. ČKA navíc přidala vlastní teze pro udržitelné obce a města. Upozorňuje v nich, že udržitelnost se často zužuje na jednotlivé budovy a energetickou úspornost, zatímco o dlouhodobé kvalitě a odolnosti rozhoduje především struktura sídla – veřejný prostor, mobilita, zelená infrastruktura, práce s vodou a vazba na krajinu. Teze ČKA mají být praktickou oporou pro rozhodování samospráv.
Princip integrace základových konstrukcí budovy s využitím geotermální energie (resp. nízkopotenciálního tepla horninového prostředí) pro potřeby tepelného čerpadla představuje z hlediska energetické efektivity i environmentální udržitelnosti výhodné řešení. Tento koncept lze efektivně aplikovat zejména u komerčních, průmyslových a administrativních objektů s vyššími nároky na provozní energetiku.
