REKLAMA
Hledat
Mapa cennemovitostí v ČR
estav.tvnový videoportál
Všechna témata

Jak vypadá rekonstrukce balkónu krok za krokem?

Stále častěji se setkáváme s řešením oprav balkónů nejen specializovanými firmami, ale i jednotlivci, takzvaně svépomocí, ať už jako součást celkové renovace objektu či pouze rekonstrukce balkónu.

Balkón je konzolovitě vyložená konstrukce, vystupující z líce průčelí, díky čemuž je jednou z nejvíce namáhaných částí stavby. O trvanlivosti a kvalitě konstrukce balkónu rozhodují v minulosti mnohdy podceňované detaily. Proto dnes mnohé balkóny vykazují havarijní stav, který může mít vliv na statiku a funkčnost budovy.

Aby balkón mohl být bezpečný a mohl plnit svou funkci, tedy být oblíbeným místem k odpočinku, tak je potřeba věnovat pozornost podrobnostem v návrhu a provedení. Důležité je, aby povrch měl sklon od průčelí asi 2 % a aby na něj byly použity mrazuvzdorné materiály. Pro správné odtékání a odkapávání vody je nezbytné konec předsazené konstrukce opatřit tzv. okapním nosem (balkónovým profilem), aby voda nezatékala na čelní a následně spodní plochu nosné desky. Úprava podkladu spočívá ve vytvoření dokonale vodotěsné izolace se souvislým přetažením na stěnu průčelí nejméně na výšku 150 mm, napojení na práh balkónových dveří musí být rovněž voděodolné nebo lépe vodotěsné.

Stejně jako ostatní konstrukce prodělaly i balkóny vývoj, který odpovídá vývoji používaných materiálů v určité době. Velkou pozornost je třeba věnovat už přípravě podkladu. V případě havarijního stavu železobetonové nosné desky je nutné nejdřív odkrýt obnaženou zkorodovanou výztuž a odstranit degradovaný betonový povrch. Výztuž pak ošetříme např. antikorozním nátěrem a beton opatříme spojovacím můstkem (Stavlep). Následně poškozená místa opravíme pomocí reprofilační malty (typu Spravbeton nebo Fofrbeton).

Na takto sanované nebo poškození nevykazující povrchy již aplikujeme penetraci podkladu, např. Stavlep, naředěný vodou v poměru 1:5, viz obr. 1. Očištěný, pevný, soudržný a vyzrálý povrch je připraven pro pokládku nových vrstev.

Obr.1

V dalším kroku zajistíme odtok vody z balkónu spádováním. K tomuto účelu jsou vhodné desky z kvalitního extrudovaného polystyrenu, povrchově upraveného po obou stranách polymercementovou stěrkou vyztuženou síťovinou ze skelných vláken, které jsou dodávány buď ve formě desek s konstantní tloušťkou (konstrukční deska), anebo ve formě spádových klínů (spádová konstrukční deska). K podkladu tento materiál kotvíme flexibilní lepicí hmotou, v případě desek s konstantní tloušťkou je nutné vytvořit spád nerovnoměrným podlepením, viz obr. 2.

Obr.2

Vzdálenost desek od okrajů navazujících stavebních konstrukcí je minimálně 6 mm. Jednotlivě kladené desky vyrovnáme do roviny například pomocí latě nebo vodováhy. Po vyzrání, zpravidla 24 až48 hodinách, se provede armování spojů desek pomocí skelné tkaniny a např. Dlažbulepu. Pro vyztužení přechodu mezi spádovou a čelní plochou balkónu je vhodný rohový profil s tkaninou.

Takto rovný, od fasády dostatečně spádovaný podklad je připravený k montáži oplechování a hydroizolace. Na vnější hranu přilepíme lakované hliníkové lemování (balkónový profil) pomocí samolepicí butylové pásky viz obr. 3.

Obr.3

Spojování jednotlivých balkónových profilů se provádí pomocí balkónové spojky a pružného, neutrálního silikonového tmelu (Bau silicon), viz obr. 4.

Obr.4

Pro řešení rohů se používá rohový profil, v místech ukončení pak plastová koncovka. Na vnitřním koutu do čerstvě nanesené hydroizolační stěrky (Lepenka v kýblu) zakotvíme prvky těsnicího systému (zpravidla Těsnicí pás profi), které se používají k pružnému a trvalému utěsnění stykových a rohových spár, viz obr. 5.

Obr.5

Finálně se provedou minimálně dva, na sebe kolmé, celoplošné nátěry hydroizolační stěrky, viz obr. 6.

Obr.6

V případě, že povrch bude namáhán, se doporučuje hydroizolační stěrku nahradit speciální polyethylenovou tkaninou (Těsnicí fólie profi). Tuto tkaninu pokládáme do čerstvě naneseného Dlažbulepu. Další pás pokládáme vždy s přesahem 5 až 10 cm, viz obr. 7. Spoje jednotlivých pásů pojistíme nátěrem (Lepenky v kýblu).

Obr.7

Tímto způsobem zrealizované souvrství se po jeho vyschnutí opatří mrazuvzdornou dlažbou. K lepení používáme rychletvrdnoucí a deformovatelná lepidla, která přenášejí délkové změny a pohyby konstrukcí, způsobené značnými rozdíly teplot v létě a v zimě. Optimální je Dlažbulep, splňující požadavky EN 12004 pro zařazení do skupiny C2TES1, s flexibilní spárovací maltou na bázi cementu s obsahem speciální hydrofobní přísady (Ardacolor flex), viz obr. 8.

Obr.8

Finálním krokem je vytmelení konstrukčních a dilatačních spár vhodným elastickým těsnicím tmelem (Bostik 2720 MS), viz obr. 9.

Obr.9

Stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu udržovací práce nevyžadují, pokud jejich provedení nemůže negativně ovlivnit zdraví osob, požární bezpečnost, stabilitu, vzhled stavby, životní prostředí nebo bezpečnost při užívání a také nejde-li o udržovací práce na stavbě, která je kulturní památkou.

Každý balkón může být něčím specifický: podkladem, způsobem užívání, tvarem a podobně. Tyto různé faktory je vhodné zohlednit již při výběru technologického postupu.

Sdílet / hodnotit tento článek

Přečtěte si více k tématu Stavba

Zdroj: STUDIO PEER

Nové lávky v sídlišti Petržalka obyvatelům usnadní a zkvalitní život

Brněnské architektonické studio Peer navrhlo nové lávky na bratislavském sídlišti Petržalka. Cílem je propojit slepé rameno Dunaje s novými MHD zastávkami, které na sídlišti přibydou. Lávky by měly zároveň přispět k tomu, aby se z této lokality stala oblíbená rekreační zóna.

Foto: BoysPlayNice

Vkusná novostavba s respektem k původní zástavbě Karlína

Dvojí barevnost hmot, dvojí výška objektů, moderní vzhled, nekonfrontační řešení, to vše dělá z projektu ICONIK velmi zajímavé řešení, esteticky zdařilé. Máme zde příklad, jak lze zdárně vyřešit vcelku složitou parcelu v původní historické zástavbě, omezenou spoustou uzancí.

Ilustrační obrázek, zdroj: Fotolia, kyo

Investice do úspor energie loni vzrostly desetkrát na 1,96 mld. Kč

Investice do projektů energetických úspor loni v Česku meziročně vzrostly skoro desetkrát na 1,96 miliardy korun. Týkaly se 16 projektů, které energetické firmy realizovaly na budovách veřejných institucí, případně průmyslových firem. Informovala o tom Asociace poskytovatelů energetických služeb (APES). Dosud jde o…

REKLAMA