Procházka po Gočárových stavbách s komentovanými prohlídkami komplexně představila architektonické dílo tohoto architekta ve městě. Přibližně padesátku lidí na akci provázel historik umění Ladislav Zikmund-Lender, který při představení uvedl trochu ze souvislostí: „Pokud mluvíme o Gočárovi v Hradci Králové, musíme zmínit i jeho velkého podporovatele a zastánce, starostu Františka Ulricha, který mnohdy až nekriticky Gočára prosazoval. Bez něho by Gočár neměl tolik realizací.“
„Vliv Gočára na urbanismus Hradce Králové je často přeceňován, realizováno bylo jen málo z jeho urbanistických návrhů. Jednou z jeho částečně realizovaných a důležitých myšlenek je ale princip procházení zelení až do centra města,“ uvádí průvodce a vede nás do Šimkových sadů.
Šimkovy sady v Hradci Králové, jedna z významných urbanistických stop Josefa Gočára
Šimkovy sady byly založeny v letech 1932–1935 z podnětu městské spořitelny podle regulačního plánu Josefa Gočára a návrhu Dr. Kamenického z Průhonic ve stylu anglického parku. Původně zde bylo navrhováno i cvičiště. Sady byly navrženy jako anglický park, což byla myšlenka pro Hradec tenkrát pokroková, žádný jiný park nebyl předtím ve městě takto koncipován.
„Myšlenka průchodu zelení byla zahrnuta i do návrhu stavby magistrátu. Do soutěže Gočár přihlásil stavbu, která měla ve svém středu volný prostor, i tento prostor měl být jakýmsi parkem, volně průchozím, přístupným veřejnosti. Měl to být zelený pás, kterým se lidé mohli dostávat blíže centru města,“ představuje nám záměry Zikmund-Lender a vysvětluje proč tento bohulibý záměr nebyl realizován: „Stavby po okrajích tohoto pásu měly být dvě samostatné budovy, spojené v průčelí pouze zastřešením. V průběhu projektování se ale navyšoval stavební program, došlo k propojení budov i v přízemí a prostor mezi domy se stal konvenčním dvorem, nepřístupným pro veřejnost.“
Sbor kněze Ambrože – pohled z ulice
Jednou z dalších staveb, před kterou se zastavujeme je i Anglobanka z roku 1923 na Masarykově náměstí. Na první pohled se jedná o velkou, jednolitou budovu, nicméně stavba Anglobanky je pouze nárožní část, která je ukázkou českého rondokubismu. Celý navazující blok budov je potom činžovní dům. Původně Gočár zamýšlel, aby tyto dvě stavby působily vizuálně odlišně a banka tak neztrácela na své důstojnosti. Při podrobnějším zkoumání fasády je znatelná větší zdobnost fasády banky (na fotografii v levé části), jinak jsou ale stavby vizuálně jednotné. Výsledná podoba celého bloku podtrhuje monumentálnost náměstí, dělá důstojnou kulisu pomníku T. G. Masaryka.
Sbor kněze Ambrože byl ve své době vzorem pro výstavbu moderních sakrálních staveb
Josef Gočár se zapsal i na poli církevních staveb. Proto procházka Dne architektury vedla do sboru kněze Ambrože, postaveného v roce 1929. Jednalo se o první moderní československý sbor ve funkcionalistickém stylu. Takové stavbě byla v tehdejších médiích věnována velká pozornost, byl publikován i v odborných architektonických časopisech a jezdili se na něj dívat i mnozí další architekti jako na vzor moderní sakrální architektury. Gočárův návrh ale původně nebyl tak strohý, navrhoval větší zdobnost. Na zjednodušení kostela měl hlavní podíl Gočárův zaměstnanec Josef Havlíček.
Procházka končila u škol – Gymnázia a Masarykových škol na nábřeží. „Na budově gymnázia postavené v roce 1923 můžeme dobře pozorovat Gočárovo hledání moderní monumentální formy, tedy takové, která má jasně definovaný střed a dominantní prvek. Budova proto má vstup z nárožní převýšené části do místa připomínající otevřenou knihu,“ komentuje průvodce historik Zikmund-Lender a obrací se ke Masarykovým školám v sousedství: „Oproti tomu budovy vedle postavené, tedy chlapecká a dívčí škola již nejsou monumentální, jsou to čistě funkcionalistické formy bez náznaku monumentality.“
Jednou ze zajímavostí v interiéru gymnázia jsou dvě dobově zařízené místnosti. Gymnázium si zachovalo jednu historickou učebnu a historickou ředitelnu, které vás přenesou do doby první republiky.
Historická ředitelna jak vystřižená z románu Jaroslava Žáka
Po Hradci Králové bychom našli spoustu dalších míst nesoucích stopu Josefa Gočára. Z dalších významných staveb vyjmenujme například koželužskou školu a vilu ředitele, Tyršův most na Eliščině nábřeží, ředitelství státních drah a další. Všechny můžete podrobně shlédnout i na Královehradeckém architektonickém manuálu.
Sdílet / hodnotit tento článek