Stavba jihozápadní části obchvatu, která byla zprovozněna 20. září 2010, zaplnila jednu z mnoha mezer rozsahem i kapacitou nedostatečné sítě dálnic, za proinvestované miliardy se mohou někteří řidiči vyhnout Praze. Díky novému úseku pražského obchvatu je také mimo jiné poprvé možné projet Českem po dálnici z Německa na Slovensko, byť větší část cesty po stále rozkopané a často ucpané páteřní dálnici D1.
Představu o rychlém minutí Prahy narušují časté zácpy, havárie či třeba nutná údržba tunelů. Ty zpestřují objezd Prahy v délce zhruba čtyři kilometry a řidiči si je mohou vychutnat rychlostí maximálně 80 km/h, tedy o deset km/h pomaleji, než je povoleno na věčně rozbitých středočeských "okreskách".
Budovaný silniční okruh kolem Prahy (D0, dříve R1) je součástí národní dálniční sítě s transevropským významem. Po dokončení by měl propojit dálnice sbíhajícími se v Praze, které do hlavního města přivádějí tisíce automobilů tranzitní dopravy. Situace, kdy po desítkách let výstavby je v provozu pouze polovina plánovaného okruhu, je jedním z největších problémů české silniční dopravy s dopadem na celou střední Evropu.
Základní údaje o jihozápadní části okruhu kolem Prahy
Charakteristika: jihozápadní část okruhu kolem Prahy (silnice D0, dříve R1) propojila dálnici D1 směřující na Brno a Ostravu s D5, která vede přes Plzeň do Německa; součástí stavby je i napojení na nedostavěnou rychlostní silnici R4 (směr Příbram) a díky již dříve dokončeným úsekům jsou propojeny i stále ještě nedokončené rychlostní silnice R6 (směr Karlovy Vary) a R7 (směr Chomutov); v budoucnu by a tento úsek D0 měly být napojena i středočeská část D3, jejíž trasa je však po více než 30 letech plánování stále nejasná; stavba o celkové délce 23 km byla rozdělena na tři stavební úseky (označené 512-514), součástí stavby jsou i nejdelší dálniční most a největší dálniční křížení v zemi a dva dlouhé dálniční tunely; celá trasa silnice je čtyřpruhová směrově rozdělená středním pásem.
Mosty: na trase je celkem čtyřicet mostů, nejdelší jsou přes dva kilometry dlouhá mostní estakáda přes Berounku a Vltavu (mosty přes údolí Berounky, přes mimoúrovňovou křižovatku s ulicí Strakonická, přes Vltavu a železniční trať dohromady měří 2291 metrů), most přes Lochkovské údolí (421 m dlouhý a 65 m vysoký) a most přes Slavičí údolí (59 m).
Tunely: Komořanský (1937 m) a Lochkovský (1661 m) tunel se řadí k nejdelším silničním tunelům v zemi; oba tunely jsou dvoutubusové se dvěma jízdními pruhy v klesajícím a třemi ve stoupajícím tubusu.
Mimoúrovňové křižovatky: deset; u Modletic je rozsáhlá mimoúrovňová křižovatka s D1 (největší dálniční křížení v zemi), další obří křižovatkou je křížení se Strakonickou ulicí s návazností na R4 na levém břehu Vltavy.
Investor: Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD)
Náklady na výstavbu: dle ŘSD zhruba 18 miliard korun bez DPH
Doba výstavby: zhruba čtyři roky; stavba úseku mezi Lahovicemi a Slivencem začala v květnu 2006, ražba Lochkovského tunelu byla zahájena v prosinci 2006, ražba Komořanského tunelu v listopadu 2007 (již o několik let dříve byly proraženy průzkumné štoly).
Předpokládaná kapacita: až 90.000 aut za 24 hodin.
Mýto: mýtné se platí stejně jako je tomu na starších částech okruhu.
Sdílet / hodnotit tento článek