Cílem projektu je podle slov pořadatelů ukázat, do jaké míry se principy udržitelnosti daří zapojovat do celku, aby byla díla jejich samozřejmou integrální součástí. Udržitelnost se neuplatňuje na úkor estetických ani uživatelských či ekonomicko-technických hodnot stavby. Hledají se východiska při vytváření nových vazeb mezi vztahem k životnímu prostředí a udržitelností a zároveň odpověď na otázku, zda architektura ještě může sehrávat významnou roli při záchraně planety a nebýt pouhým nástrojem kumulace kapitálu nebo vytváření estetických forem, aniž akcentuje etický imperativ. Trefně vystihuje problematiku udržitelné architektury na zmíněné výstavě chilský architekt Alejandro Aravena: „Udržitelnost není nic jiného než přísné dodržování zdravého rozumu…“
Kvalitní zelená architektura
Projekt sleduje též aktuální průzkumy týkající se dopadů klimatické změny na krajinu, jež nás nutí na situaci urychleně reagovat. Navrhuje hledat nové přístupy – téma dle pořadatelů nelze totiž zúžit jen na otázku domů nízkoenergetických, pasivních či aktivních.
MVRDV, Skygarden, Soul, foto ©Ossip van Duivenbode
„Odborná veřejnost musí ve spolupráci s politiky najít konsenzus v aplikaci klíčových strategií v rámci definice současných nároků na udržitelnou architekturu. Od letošního roku začíná i v ČR platit směrnice Evropské komise, podle níž bude třeba realizovat novostavby v režimu téměř nulové energetické spotřeby,“ vysvětluje jeden z kurátorů Petr Kratochvíl.
Galerie Jaroslava Fragnera se tomuto tématu věnuje od roku 2008, kdy ve spolupráci s Petrem Kratochvílem realizovala projekt Zelená architektura.CZ / Green Architecture.CZ.
„Město bez perspektivní ekonomické základny a bez vnitřní sociální soudržnosti stěží může být trvale udržitelné. Například Freiburská charta udržitelného urbanismu definuje 12 pravidel, mezi nimiž jsou jak zásady prostorového uspořádání, tak zásady demokratické veřejné správy, participace, rozvoje místní ekonomiky, vzdělávání, kvality veřejných prostor a podobně. Podobné principy můžeme najít v základech urbanistických koncepcí nových vzorových čtvrtí Vídně, Hamburku a dalších evropských měst,” dodává Petr Kratochvíl.
BIG, Národní námořní muzeum v Kodani, foto © Santiago Mora
Dobré příklady komplexního přístupu
Výstava i doprovodná publikace Estetika udržitelné architektury prezentují na šedesát příkladů české a zahraniční architektury s ekologickým zaměřením. V několika kategoriích demonstrují různé pozice, které ukazují možnou komplexitu přístupu k tomuto tématu: od urbanistických strategií přes tvorbu krajiny a veřejného prostoru, hromadné či soukromé bydlení, komerční nebo společenské stavby až po konverze nevyužitých budov a novou zástavbu (tzv. brownfieldy), která je významným nástrojem, jak efektivně omezovat zabírání volné krajiny. Z českých realizací můžeme zmínit Krkonošské centrum environmentálního vzdělávání od Petra Hájka nebo novou budovu centrály ČSOB v Radlicích od Marka a Štěpána Chalupových. V třicítce zahraničních příkladů figuruje například Kulturní čtvrť Helsingor (BIG, AART Architects) nebo vídeňský ukázkový příklad Jezerního města Aspern (AllesWirdGut, Querkraft a další).
Mezi českými příklady zastává významnou pozici Univerzitní centrum energeticky efektivních budov ČVUT, v němž vede Laboratoř stavební tepelné techniky Jan Tywoniak, který k tématu výstavy dodává: „Vyspělejší řešení zpravidla vyžadují větší preciznost ve všech etapách přípravy a realizace stavby. Omezení obvykle akceptované nekvality může být interpretováno jako nezbytné zvýšení nákladů. To bývá nekorektně připisováno právě snaze dosáhnout pasivního standardu, integrovat ve značné míře systémy pracující s obnovitelnými energiemi…“
Chalupa architekti, nová budova ČSOB, Praha, foto © Filip Šlapal
Zelené moderní technologie
Architektonická koncepce výstavy je připravena ve spolupráci s Ateliérem Informované Architektury na Fakultě umění a architektury TUL s technologickou podporou CXI (Ústav pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace, TUL), který na výstavě prezentuje akademický projekt Digitální dřevo. „Náš výzkum se zaměřuje na nové a alternativní možnosti využití jednoho z nejstarších stavebních materiálů,“ vysvětluje architekt Saman Saffarian, vedoucí ateliéru a proděkan fakulty, a dodává: „Spolu s mými studenty představujeme potenciál dřeva v oblasti digitálního navrhování a parametrické optimalizace, který lze využít v architektuře a stavebním průmyslu."
Ve dvorním traktu Betlémské kaple bude v rámci výstavy postaven přístřešek Pallet Bottle Cabin, který pro uprchlické tábory v Řecku navrhla česká umělkyně Veronika Richterová. Kromě toho se zde uskuteční také doprovodný program pro děti, který hravou formou představí principy ekologického stavění a jeho přidanou hodnotu.
Sdílet / hodnotit tento článek