REKLAMA
Hledat
Mapa cennemovitostí v ČR
estav.tvnový videoportál
Všechna témata

Jak umíchat beton? Na co dát pozor při betonování drobných staveb

Beton lze využít na mnoho drobných realizací okolo domu i v zahradě. Schody, opěrné zídky, základové patky a další si mnozí zvládnou zrealizovat sami. Na takovou betonáž často nepotřebujete ani míchačku, na menší objemy stačí kolečko či plech. Jak namíchat beton? Na co si dát pozor? Kolik dát do betonu vody, písku a cementu? Proč beton hutnit?
Zdroj: AdobeStock -  Roman Milert

Pokud si nemůžeme nebo nechceme dovést beton z betonárny, je nejlevnější variantou obvykle nákup písku z místních zdrojů a pytlovaného cementu.  Pak již záleží na znalostech zhotovitele i jeho řemeslné zručnosti. Výsledek může být jak zcela uspokojivý, ale i často problematický, především vzhledem k trvanlivosti v exteriéru. Co je tedy podstatné?

Hned na začátku je třeba si uvědomit, že „kvalita“ tedy pevnost námi vyrobeného betonu není závislá jen na dávce cementu!

Kamenivo do betonu: kvalita je zásadní

Kvalita je výrazně ovlivněna použitým kamenivem. To by mělo být čisté bez hlinitých příměsí (říční, praný písek). Jeho maximální zrno by mělo být co největší (min. 8 mm). Písky jemnějších frakcí 0/2 nebo 0/4 mm jsou jistě použitelné, ale ne příliš vhodné. U masivnějších prvků lze použít štěrkopísek s maximálním zrnem kameniva 16 nebo 22 mm. Omezujícím požadavkem je pouze poměr největšího zrna v písku/štěrkopísku k minimálnímu rozměru prvku. Tento poměr by měl být optimálně 1:4.

Voda do betonu: ani málo, ani moc

Dávka vody by měla nastavit zavlhlou konzistenci. Směs by neměla být tekutá. Zvýšený objem vody ve směsi výrazně snižuje výslednou pevnost materiálu.

Hutnění betonu

Ukládaná směs by měla být co nejpečlivěji hutněna. Nezhutněná směs i s vysokou dávkou cementu a nízkou dávkou vody nebude mít předpokládanou pevnost. Objemová hmotnost i jemnozrnnějšího „pískobetonu“ by měla být minimálně na úrovni 2000 kg/m3.

Jak dávkovat složky betonu

Dávkování složek by mělo být, pokud možno, prováděno hmotnostně. U pytlovaného cementu a vody není stanovení hmotnosti jedné dávky problém. Kamenivo by mělo být dávkováno  nádobami/násypkami, jejichž hmotnost by měla být alespoň na začátku prací ověřena.

Dávku cementu nelze stanovit univerzálně. Velmi záleží zejména na použitém kamenivu i způsobu hutnění. Podstatný je i požadavek na pevnost výsledného produktu. Ta se v současné době udává zlomkem, v němž prvé číslu je pevnost válcová, druhým pevnost krychelná. V exteriéru bychom měli použít pevnostní třídy minimálně C 16/20, spíše C 20/25 nebo C 25/30. Dosažení krychelné pevnosti po 28 dnech by tedy měly být na úrovni 20, 25 nebo 30 MPa. Dosáhnout takového výsledku není jednoduché ani samozřejmé.

Betonové pytlované směsi lze možné míchat ručním míchačem. Zdroj: AdobeStock.com - karepa

Cement do betonu: Tak kolik?

Jako minimální dávku cementu na 1 m3 směsi lze doporučit 300 kg, horní mez cca 400 kg. Pro přepočet čistého písku frakce 0/8 mm (max. zrno 8 mm) by hmotnost kameniva na 300 kg cementu měla být orientačně 1850 kg/m3. S touto „recepturou“ lze při rozumné dávce vody a pečlivém hutnění dosáhnout pevnosti na úrovni 20 MPa.

Při tomto způsobu realizace nebude výsledný „beton“ mrazuvzdorný. Jeho povrchová degradace však bude výrazně záviset na způsobu použití/expozice. Pokud nebude trvaleji prosycován srážkovou vodou, může být jeho trvanlivost přijatelná.

Komerční pytlované směsi a další varianty

Z výše uvedeného nástinu požadavků vyplývá, že tam, kde je to možné, je třeba dát přednost komerčním pytlovaným směsím. Ty mohou obsahovat nejrůznější přísady, které pozitivně ovlivňují výsledné vlastnosti produktu například i mrazuvzdornost.

Další variantou je dovoz přiměřeného množství betonové směsi, která je vyrobena v centrální betonárně. Podstatné je, aby dovezený objem zavlhlé betonové směsi byl zpracován obvykle do 90 minut (při teplotách do 20 °C). Při vyšších teplotách se čas zkracuje. Při teplotách nad 30 °C je vhodné tímto způsobem nebetonovat.

Zvažte, zda se místo betonáže nevyplatí prefabrikované prvky Zdroj: pexels.com - photomixcompany

Zvažte využití prefabrikovaných prvků

Velmi výhodnou variantou je použití prefabrikovaného betonu ve formě zámkových dlažeb a nejrůznějších tvárnic či jiných prvků (např. tzv palisády). Uživatel v tomto případě má garantovanou výslednou pevnost i trvanlivost zakoupených produktů a práce je možné realizovat v širokém teplotním rozmezí. Současný sortiment nabízí bohatou škálu barev i tvarů. I zde však platí, že podstatnou složkou výsledku je řemeslná zručnost zhotovitele. I když se bez betonu v současnosti, a to i na zahradě neobejdeme, jistě platí „všeho s mírou“.

Doc. Ing. Jiří Dohnálek, CSc.

Pracoval od roku 1972 do roku 2009 v Kloknerově ústavu ČVUT. V současnosti působí v expertní kanceláři Betonconsult, s.r.o. Zaměřuje se na diagnostiku, vady a poruchy staveb a jejich sanaci. Je autorizovaným inženýrem a soudním znalcem.

Sdílet / hodnotit tento článek

Přečtěte si více k tématu Základy stavby

Zdroj: AdobeStock - bobcat-beasley

Ocelová výztuž musí být schovaná v betonu. Jak moc a proč?

Ocel a beton jsou kamarádi. Ocel v železobetonových stavebních prvcích zajišťuje pevnost v tahu. Beton ji za to chrání proti korozi. Jak to dělá? A jak musí být ocel v betonu bezpečně uložená, aby nedocházelo ke korozi ocelových prutů – výztuže?

REKLAMA