Hledat
Mapa cennemovitostí v ČR
estav.tvnový videoportál
Všechna témata

Drobné zahradní stavby pro letní posezení pohledem architektky

Zahrada je kousek naší vlastní přírody. Místo, kde můžete trávit čas mimo stěny domu. Abyste si pobyt na ní mohli co nejvíce prodloužit třeba i v nepřízni počasí nebo zde mohli provozovat činnosti jako v domě, vyplatí se mít na zahradě například kryté posezení, terasu, zahradní kuchyni a podobně.

Letní posezení - to je téma velké fotosoutěže ESTAV.cz a TZBinfo na léto roku 2020. Zapojte se a vyhrajte zajímavé ceny.

Na téma drobných zahradních staveb a jejich návrhů jsme si povídali s architektkou Helenou Hexnerovou.

Jaké myšlenky se do zahradní stavby promítají? Je rozdíl, zda tvoříte dům, interiér či venkovní kuchyni? U zahradních staveb je to taková architektura beze stěn…

Práce architekta či designéra je obdobná ať navrhuje předmět, pokoj, byt, dům nebo čtvrť. Neustále je to práce s hmotou, materiálem a prostorem, to vše v kontextu lidského měřítka. Každá stavba, kterou navrhuj, je výsledkem spolupráce a dialogu s klientem. Snažím dát tvar a podobu jeho přáním a požadavkům. Do každé stavby se promítá můj i klientův vkus a názor, ale zároveň je to reakce na prostředí. Každá stavba či prostor si také o něco říkají, mají své nároky, jiné má stoleté venkovské stavení a jiné moderní novostavba. To vyžaduje od klienta vnímavý přístup a ochotu do projektů investovat, což není samozřejmostí. Každý z nás má rozdílné priority. Optimální je, pokud si stavebník najde architekta, se kterým si rozumí i lidsky a je pro ně důležitá obdobná míra řešení nejen celku, ale i detailů. 

Návrhu samotné zahradní stavby předchází úvaha, co všechno se v ní bude odehrávat, jaké máme na ni požadavky, jaké funkce by měla plnit, jaký styl se mi líbí a jak vhodně doplňuje nebo kontrastuje s okolím. Vzhled by neměl být nadřazen funkci, vždy by měly být vyvážené. Záleží na velikosti pozemku a zákonné možnosti ho zastavět. Důležitým faktorem je i výše rozpočtu.

Zdroj: ateliér mikova-hexnerova

Ohraničení či neohraničení, to už je spíše otázka filozofie návrhu. Práce s prostorem je v zásadě hra. A ne ledajaká. Pokud si rozložím slunečník mohu ho libovolně přemísťovat a když ho odnesu pozemek zůstane netknutý. Jestliže se rozhodnu pro stavbu, může to být zásah který přežije několik generací.

Spolupracujete se zahradními architekty, tak aby stavba a zeleň v zahradě ladila a podporovala se? Jak taková spolupráce probíhá? Kdo má hlavní slovo?

Zahradní architektura je samostatný obor, který se studuje obdobně dlouho jako architektura. Každý sebemenší projekt zahrady minimálně se zahradními architekty konzultuji a výsledky rozhodně stojí za to, většinou však je spolupráce širší. Každá rostlina má své nároky, svůj půvab, který se mění v průběhu ročních období, každá potřebuje jinou intenzitu slunce i zálivky, a ne všechny rostliny mohou být v symbióze se všemi ostatními, to vše zahradní architekti znají.  Spolupráce probíhá tak, že navrhnu koncept zahrady, to znamená cesty, případné schodiště i architektonické či herní prvky, rozmístění rostlin, stromů a rámcově vysvětlím dojem, kterým by zahrada měla působit.

Se zahradními architekty pak koncept společně korigujeme, případně obohacujeme o jejich náměty. Poslední fází je návrh konkrétních rostlin, které vybírají zahradní architekti a znovu společná diskuze, případně mírná korekce. Pak už se může realizovat.

Zdroj: ateliér mikova-hexnerova

Velmi úzkou spoluprací vznikal relaxační prostor u pergoly s lávkou. Původní požadavek klienta byl na jezírko pod pergolou. Klient má rád japonské zahrady, proto chtěl, aby návrh byl tomuto tématu ideově blízký. Prostor však nebyl pro založení jezírka vhodný.  Po konzultaci se zahradními architekty bylo jezírko nahrazeno vyštěrkovanou plochou s kameny, jehličnany a můstkem s červenými sloupky. Zahradní architekti, se kterými spolupracuji a kteří se na tomto návrhu podíleli jsou ze studia Yema.

Jaké máte oblíbené materiály pro tyto stavby? Tradiční je asi dřevo. Nějaké další?

Materiál je opět věc názoru, možností, pocitu, souladu s okolím, ceny, potřeby. Čili nejednoznačná odpověď „jak kdy“. Dřevo je pro tento typ staveb velmi oblíbené, ale stejně tak může posloužit kov, kombinace materiálů, nebo třeba i membránové konstrukce. Můžeme využít i cihly, případně zděné stavby, které již na pozemku máme. Často se využívá bývalých „chlívků“, kurníků, stodol. Variabilita je opravdu velká.

Zdroj: ateliér mikova-hexnerova

Je nutné vždy pro tyto stavby betonovat základy? Jaké další způsoby lze využít?

Betonovat můžeme desku, betonové patky, nebo základové pasy. Pokud se chceme vyhnout betonování, můžeme rovněž použít zemní vruty, případně stavbu jen usadit na betonové tvarovky, či dlaždice.  Vždy však záleží na konkrétní situaci a potřebě, je nutné zvážit základové poměry a teprve na základě všech možností a požadavků se rozhodnout.

Ing. arch. Helena Hexnerová

Je členem asociace pro urbanismus a územní plánování a členem České komory architektů. Od roku 2010 tvoří v ateliéru míková hexnerová. Ve svých návrzích preferuje jednoduchost, účelnost a čistotu stylu. Spolupráce s klientem je pro ni vždy výzvou. Hledání výsledné podoby skrze vzájemnou komunikaci a inspiraci dává možnost vzniknout projektům, které mají přesah a duši.

Sdílet / hodnotit tento článek

Přečtěte si více k tématu Zahrady, chodníky, ploty a terasy

Zdroj: BEST

Stavba plotu z betonových tvarovek. Jak na to? Zvládnete to svépomocí?

Nejjednodušším řešením pro stavbu plotu je stavebnicový zdicí systém, který je tvořen sloupkovými i průběžnými tvarovkami a řešení má i pro čisté zakončení bez řezání. Díky betonovým dílcům vytvoříte pevný a trvanlivý plot od základu až po zákrytové desky. A jak se staví? Váháte, zda to zvládnete sami, svépomocí nebo…

REKLAMA