REKLAMA
Hledat
Mapa cennemovitostí v ČR
estav.tvnový videoportál
Všechna témata

Baťův mrakodrap ve Zlíně ukrývá technický unikát

Je tomu více jak 10 let, kdy byl ve Zlíně slavnostně otevřen zrekonstruovaný takzvaný Baťův mrakodrap. Zlínský Baťův mrakodrap je v současnosti sídlem krajského a finančního úřadu, ale také vyhledávaným cílem turistů. Stavba, která byla po dokončení v roce 1938 druhou nejvyšší budovou v Evropě, patřila k vrcholným dílům meziválečné architektury v Československu.

Stavba, která byla po dokončení v roce 1938 druhou nejvyšší budovou v Evropě, patřila k vrcholným dílům meziválečné architektury v Československu. Turisty láká zejména výtahová ředitelská kancelář, vyhlídka z posledního patra i expozice o baťovské minulosti.

Odvážný projekt, rychlá realizace, technické unikáty

Projekt sedmnáctiposchoďové administrativní budovy obuvnické firmy Baťa vypracoval v polovině 30. let minulého století architekt Vladimír Karfík. V době svého dokončení, tedy v roce 1938, byla tato budova se svými více než 77 metry nejvyšší stavbou v tehdejším Československu. O to pozoruhodnější je skutečnost, že její železobetonovou konstrukci postavily čtyři desítky dělníků za pouhých 160 dnů.

V jednotlivých patrech plně klimatizované budovy se nacházely velkoprostorové kanceláře o rozměrech 80 krát 20 metrů. Každá z nich pojala kolem dvou stovek úředníků, k jejichž dopravě sloužila čtveřice rychlovýtahů doplněná o páternoster, nákladní zdviž a výtah pro návštěvy. Skutečný technický unikát však představovala ve výtahu umístěná pracovna ředitele. Ten měl k dispozici nejenom takové samozřejmosti jako telefon či elektrické zásuvky, ale u výtahu poněkud překvapivě také umyvadlo s teplou i studenou vodou a odpadem.

Výtah o rozměrech šest krát šest metrů, který měl sloužit jako pojízdná kancelář ředitele firmy, byl vytvořen pro Jana Antonína Baťu. "Dokončen byl až za druhé světové války po odchodu J. A. Bati do zahraničí a on ho tedy nakonec nikdy nepoužil," řekla mluvčí krajského úřadu Gabriela Sýkorová Dvorníková. Budova přežila německou okupaci a s jistými stavebními úpravami i komunistickou éru.

Dnešní náplní jsou úřady, expozice a vyhlídka

"Vitríny ve výtahu dnes obsahují ukázky dobových tiskovin vydávaných ve Zlíně či obuvi vyráběné v době největšího rozkvětu firmy Baťa," uvedla mluvčí. Návštěvníci mohou do kabiny výtahu nahlížet z prostoru Expozice 21. "Svezení výtahem lze absolvovat buď v rámci prohlídky budovy realizované Obuvnickým muzeem, případně v rámci různých akcí pořádaných pro veřejnost, jako je Den Zlínského kraje či Muzejní noc," poznamenala mluvčí. Právě v tyto dny je o výtah velký zájem.

Expozice 21, v jejímž názvu se odráží číslo budovy v baťovském průmyslovém areálu, je věnovaná především historii mrakodrapu, vývoji zlínské architektury a architektovi Vladimíru Karfíkovi. "Dominantou expozice je klimatizační strojovna, původně umístěna v jednom z podlaží budovy. Do expozice byly kromě ní postupně zahrnuty i další prvky nacházející se v budově v době jejího vzniku - funkční podlahové zásuvky, měřiče vnitřního klimatu, reproduktory, původní mobiliář," řekla Dvorníková. Expozice v osmém podlaží budovy je věnovaná historii firmy Baťa a jejím významným představitelům, kteří v tomto ředitelském patře na přelomu 30. a 40. let minulého století pracovali.

K nejvyhledávanějším místům objektu patří terasa na střeše mrakodrapu s výhledem na město. Návštěvníci mohou využít také kavárny a venkovního posezení. "Vodíme sem všechny své návštěvy, které do Zlína přijedou. Je odsud skutečně krásný pohled na Zlín," řekl jistý obyvatel města.

Kvůli zvyšujícímu se počtu pokusů o sebevraždu skokem z terasy však byla terasa loni na krátkou dobu uzavřena, poté zde byl povolen vstup pouze za dohledu bezpečnostní služby budovy. "Na podzim 2013 byly v severovýchodní a jihovýchodní části terasy instalovány bezpečností sítě a od té doby jsou tyto části terasy veřejnosti opět volně a bez omezení přístupné," uvedla Dvorníková. Západní část terasy, kde nejsou bezpečnostní sítě, je veřejnosti přístupná pouze v rámci prohlídek obuvnického muzea.

Sdílet / hodnotit tento článek

Související témata

Mohlo by vás zajímat

Staré zděné tovární komíny – hodnotné dědictví našeho národa

Staré zděné tovární komíny – hodnotné dědictví našeho národa

Tovární komíny změnily tradiční obraz světa. Vysoké komíny, jako samostatné a volně stojící objekty, se začaly stavět v 17. století a rozšířily se až na prahu 19. století. Byly sice jen funkčními stavbami, ale i tak se postupně staly nositeli silné symboliky změn, které se udály během průmyslové revoluce.