Témata Hledat

Architektonické inspirace

Mozaika nápadů z celého světa!

Příroda architektuře sluší. Klimatická změna jako příležitost spřátelit přírodu a město

Z diskusního setkání „Architektura a krajina ve městě“, které se uskutečnilo dne 25. 2. 2020 v CAMP v Praze, vyplynulo, že modrozelená infrastruktura zůstává pro investory, ale i projektanty relativně novým, byť stále aktuálnějším tématem. Vhodně navržená opatření napomáhají výstavbě udržitelné architektury i adaptabilitě na klimatické změny v urbanizované krajině.

Ještě donedávna byla architektura často vnímána odděleně od krajiny. Protože ale dochází k prolínání těchto částí prostředí, je třeba hledat cesty k jejich harmonickému soužití. Díky němu se mohou například realizovat opatření vedoucí k adaptabilitě na klimatické změny i k udržitelnosti staveb. Předmětem bouřlivých diskusí je aktuálně především návrat přirozeného vodního režimu do urbanizovaného prostředí.

Hrozba jako příležitost: Zachytit dešťovou vodu, vrátit přírodu do architektury

Podle názoru Petra Valdmana, ředitele Státního fondu životního prostředí ČR (SFŽP ČR), ale není nutné vnímat klimatické změny pouze jako hrozbu: „Každá hrozba zároveň generuje příležitost. Spíše než omezování a nastavování mantinelů předpisy považuji za důležité provádět osvětu veřejnosti a motivovat architekty k navrhování a realizování vhodných opatření“. Tématem není jen zachycování dešťové vody, ale její udržení v krajině, přizpůsobení se novému rozložení srážek v roce. Ve své přednášce proto na příkladech představil význam a přínos „modrozelených opatření“ v urbanizovaných územích – náměstí v Moravském Písku se zasakovacími prvky, zasakovací průlehy v Bruntále, zachytávání dešťové vody v základní škole v Praze 4 atd. Mezi příklady kvalitních udržitelných staveb (které kladou důraz na využívání obnovitelných zdrojů energie, efektivně nakládají s odpady, využívají srážkovou vodu a recyklují vodu šedou) upozornil na pražský bytový komplex Luka Living, dům s mokřadní střechou na Letné, Otevřenou zahradu v Brně, pasivní základní školu v Psárech atd. „SFŽP ČR již podpořilo stovky projektů modrozelené infrastruktury a adaptace na klimatické změny. Realizováno bylo díky národním či evropským dotacím více než 100 000 nových ekologických kotlů, 6 500 nádrží na dešťovou vodu, tisíce zelených či vodních prvků a mnoho dalších projektů“, shrnul svou přednášku Petr Valdman.

Pilotní projekt adaptace na klimatické změny podporovaný městem vzniká v pražském Hloubětíně. Na původním brownfieldu zde vyrůstají nové rezidenční čtvrti SUOMI a LAPPI, jejichž benefitem bude rekultivovaný meandr říčky Rokytky se zeleným pásem v bezprostřední blízkosti bytových domů. Rezidenční areál navazuje na zeleň v okolí koryta řeky a protahuje ji až do náměstí ve středu zastavovaného území. Každý bytový dům má navíc svou soukromou zeleň. V tomto projektu se podařilo zvýšit biodiverzitu krajiny a regulovat průtok dešťové vody, zvětšit rozsah vodního toku a kultivovat centrální zasakovací prostor - pomocí průlehů, koryt, vsakovacích luk, retenčních nádrží atd. „ Při řešení v areálu Suomi Hloubětín využil developer YIT Stavo zkušeností, které získal při testování svého dokončeného rezidenční areálu Koivu Zličín v Praze 5, kde je realizován komplexní systém odvodu dešťových vod“, vysvětlil při své prezentaci projektu Petr Altmann, Area Project Manager z YIT Stavo.

Jaromír Hainc, ředitel Sekce detailu města na IPR Praha, v kontextu plánovaných revitalizací v metropoli upozornil na náročnost dosažení koncensu mezi požadavky 57 pražských městských částí, 22 stavebních úřadů, 435 obcí přilehlých k Praze a IPR Praha. Představil ve svém vystoupení mimo jiné konkrétní pozitivní příklady z metropole, např. pilotní projekt revitalizace pražských sídlišť – vnitrobloku Vybíralova a také koncepci Císařského ostrova, kde vzniká protipovodňová ochrana i kultivace celého nábřeží. Připomenul také studii tzv. Hradebního korza v centru Prahy, u něhož je prověřována výsadba různých typů stromů a jejich vliv na proudění vzduchu ulicemi.

V panelové diskusi, která následovala po úvodních přednáškách, vystoupili krajinářská architektka Markéta Veličková, dále Antonín Lupíšek, vedoucí oddělení Architektury a životního prostředí na ČVUT UCEEB, architekt Pavel Buryška z ateliéru XTOPIX a architekt Petr Jehlík ze společnosti Fiala + Nemec. Přítomní se shodli, že téma modrozelených opatření se všichni teprve učí. „Ještě před 10 lety o něm nikdo nemluvil“, říká Markéta Veličková, kterou doplnil Petr Jehlík: „Když jsme v roce 2012 začali navrhovat palác Drn na Národní třídě, byly diskuse o zelené fasádě v památkové rezervaci náročné. Příroda ale proměňuje tváře domů, dobře se s architekturou doplňuje a vždy jí bude slušet“. Antonín Lupíšek z vlastní zkušenosti ví, že: „Na UCEEB se stále častěji obracejí developeři, kteří si začínají uvědomovat výhody vegetace na fasádách i střechách pro ochlazování budov, stejně jako přínosy správného hospodaření s vodou pro město.“

Mezioborová spolupráce je nutná

Přítomní architekti a krajinářští architekti jsou přesvědčeni, že je při návrhu řešení veřejného prostoru nutné spolupracovat se specialisty, především se šikovnými dopravními inženýry i vodohospodáři, a zároveň musí zadavatel včas nechat zpracovat také management údržby zelenomodrých opatření. „Stromy jsou nejlepší klimatizace“, říká Markéta Veličková. „Ale jsou zároveň stavbou, která potřebuje reagovat na stávající infrastrukturu města. Vysazování alejí a stromořadí ve městech může být někdy kvůli podzemním vedením či archeologickým vykopávkám velmi komplikované“, dodává. Stejně tak může být problém umisťování retenčních nádrží pod terén.

Pavel Buryška upozornil, že by měly existovat dotační tituly, které by podporovaly komplexní řešení území – tedy části nad povrchem i pod terénem. Podle sdělení Petra Valdmana se s takovými programy počítá a jsou již v přípravě. Moderátora akce Jiřího Jaroše zajímalo, zda lze měřit efektivitu zelených opatření na budovách. Ing. Lupíšek oznámil, že UCEEB monitoruje a zkoumá 30 typů různých zelených střech, včetně dopadů v případě jejich nedostatečné či nesprávné údržby. Ostatně na údržbu veřejného prostoru upozornil i Petr Altmann. Posteskl si, že přestože developeři zainvestují realizaci modrozeleného opatření, městská část si tento veřejný prostor nemá odvahu převzít, jelikož nemá finanční prostředky na jeho údržbu.

Součástí akce organizované ABF, a. s., bylo rovněž zahájení 12. ročníku soutěže pro mladé a začínající architekty do 33 let YOUNG ARCHITECT AWARD 2020, jejímž tématem je právě Architektura a krajina ve městě. Výsledky soutěže budou slavnostně zveřejněny dne 8. září 2020 - více viz www.yaa.cz

Sdílet / hodnotit tento článek

Související témata

Přečtěte si více k tématu Architektura

Foto: Rafael Gamo

Archa v horách. Dva bratři si postavili chatu kvůli vzpomínkám

Hluboce osobní vztah klientů k lokalitě, kterou sami pomáhali po dlouhá léta spoluvytvářet, si vyžádala od architektů z PPAA velmi citlivý přístup. Jejich projekt měl zhodnotit mimořádný potenciál izolovaného místa, které teď slouží jako vítané útočiště před ruchem měst a civilizací. Místa, kde můžete být se svými…

Foto: TZ Galerie Jaroslava Fragnera

Do veřejného prostoru se vrátil život díky Landscape festival. Prožijte ho podle sebe!

Na čtyři desítky výtvarných či architektonických děl, soch, instalací a nejrůznějších kulturních akcí láká na pražském Žižkově osmý ročník Landscape festivalu. Jeho cílem je zpestřit během letních měsíců městské prostředí, upozornit na široký potenciál metropolí a ukázat možnosti zlepšování kvality života lidí, a to…

Foto: PION Fotografia

Dům tvořili architekti dle pocitů zákazníků. Rodina se tu cítí skutečně doma

Když si necháte vypracovat projekt novostavby rodinného domu architekty, jak dalece bude návrh odrážet vaše původní představy? Záleží na tom, jakého architekta si vyberete. Polští architekti dokázali symbiózu mezi přáním klientů a provedení dovést na novou úroveň. A rodinný dům tak dokonale sedí potřebám jeho obyvatel.

Foto: Noshe

Architektura Davida Chipperfielda: Klidná a podmanivá, skromná i světová

Platí za jednoho z nejvýznamnějších stavitelů na světě, přesto zůstává skromný, rozvážný a racionální, bez výstřelků či bombastických gest. „ Byl jsem vychován na těžké stravě dobré staromódní moderny,“ říká o sobě uznávaný britský architekt David Chipperfield, který má ateliéry v Londýně, Berlíně, Miláně i Šanghaji.

REKLAMA