Pražský Karlín s rukopisem Ricarda Bofilla: Vltava není hrozbou, ale příležitostí
Pražský Karlín býval dříve poněkud opomíjenou městskou čtvrtí. V současné době se může pyšnit moderní architekturou, pulsujícím životem a fungující infrastrukturou. Je dobrým místem pro podnikání i bydlení. Velký podíl na obnově Karlína má kromě jiných i proslulý katalánský architekt Ricardo Bofill.
Aktuálně je středem zájmu veřejnosti i architektů území Rohanského ostrova. Rozvoj území plánovaný v horizontu příštích dvaceti let přinese podle nové studie (k vidění v CAMPu) nejenom výstavbu nových bytů, ale také pobřežní promenádu s cyklostezkou, lávku do Holešovic a na samotném vltavském břehu vznikne jeden z největší parků v metropoli. „V souladu s platným územním plánem lze vybudovat 1750 nových bytů pro asi čtyři tisíce lidí. Dalších pět tisíc lidí bude do nové čtvrti dojíždět za prací. Výškou a objemem navazují nové budovy na současnou zástavbu v Karlíně a okolí,“ píše se ve studii.
Navázat na Bofillův rukopis
Je to už dávno, kdy přijel do Prahy skromný, spíše nenápadný muž, avšak s velkými plány: „Mým cílem je vybudovat moderní městskou část, která bude plná mladých lidí, umělců i úředníků. Děsí mě představa, že po pracovní době všichni odejdou a ulice zůstanou prázdné. Takový obraz znám z Bruselu či z futuristické La Défense na předměstí Paříže a není to vůbec pěkné. Tomu je třeba zabránit,“ prohlásil na tiskové konferenci Ricardo Bofill „Nechceme budovat umělý prostor. Musí to být mladá, moderní čtvrť, které zůstane její nezaměnitelná duše. Jsou tady vytyčené ulice, dominantní kostel a celá řada významných budov, takže je už, dalo by se říci, hotovou čtvrtí. Je však i čtvrtí, která potřebuje prožít jistou transformaci. Transformace ovšem neznamená úplnou proměnu, protože Karlín už svůj život má. Je zapotřebí docílit toho, aby tu vedle sebe existovaly administrativní a obytné prostory, hotely, obchody, kina, divadla, parky, sportoviště. Aby byl Karlín místem setkávání, aby žil ve dne i v noci,“ dodal a ukazoval své smělé plány pro Prahu.
Praha Rohanský ostrov - Nový Karlín Sekyra Group Zdroj: Sekyra Group
Řeka je život
Je patrné, že v Bofillově architektuře hrají důležitou roli také nejrůznější přírodní prvky a především řeka, která by neměla být ohrožením, ale přirozenou součástí bydlení ve městě. V případě Prahy při zachování původní architektury dokonce jeho centrální osou. Řeka je podle jeho slov velmi důležitá pro plnohodnotný, zdravý život a město, které ji nemá, je tuze ošklivé. Jako příklad hodný následování uvádí dánské hlavní město Kodaň: „Mám ji moc rád, přestože je tam mnohem chladněji než v Praze. V Kodani je nádherná architektura, najdete tady překrásná místa podél vody. Velmi dobrý příklad, jak místní lidé dovedou využít břehy řek, potoků a jezer a bohatá inspirace pro Prahu,“ podotýká slavný architekt.
Místa s pamětí
I přes svůj pokročilý věk pokračuje Ricardo Bofill stále v práci a potvrzuje i nadále své neutuchající zaujetí pro industriální čtvrti, jež jsou, jak říká, důležitými místy s pamětí, kterou je třeba zachovávat. Dokladem toho je i jeho vlastní kancelář v moderně přestavené cementárně v Sant Just Desvern. Rozpadající se továrnu na zpracování cementu poblíž katalánské metropole Barcelony společně s kolegy upravil tak, aniž by porušil její ryzí charakter. Dále navazuje projektem Walden 7 (1970-74) a zpracovává téma Město v prostoru (City in the Space).
Dominantní šestnáctipatrová budova z modulových kostek je inspirována místní vernakulární (lidovou) architekturou. Jednotlivé byty, které jsou sestaveny ze čtvercových modulů o ploše 30 m², jsou navrženy v mnoha různých velikostech od jednomodulové garsonky až po čtyřmodulové apartmány, jež jsou jednopodlažní nebo dvoupodlažní. Celkový stavební program tvoří 446 bytových jednotek, veřejné prostory, společenské místnosti, herny, bary, obchody v přízemí a dva plavecké bazény na střeše.
Foto: The Taller de Arqitectura, CORSO Karlín, CAMP
Duše Karlína
Podobným způsobem se snažil pracovat i v případě Paláce Karlín na nároží Křižíkovy a Thámovy ulice, který byl první dokončenou budovou v rámci projektu Nový Karlín Development. Jednalo se o rekonstrukci a přestavbu bývalé budovy ČKD. Původní konstruktivistický palác postavený na přelomu dvacátých a třicátých let firmou Nekvasil se oblékl do nového oranžového kabátu. Následoval podobně laděný projekt Corso Karlín, který zahrnuje několik částí. Architektonicky cenné obvodové novorenesanční zdi byly zachovány a dovnitř byla vsazena moderní stavba podle návrhu Ricarda Bofilla. Tak jako v ostatních případech se jedná o propojení industriální architektury s novým pojetím prostoru, jež odpovídá moderním nárokům na bydlení i podnikání. Vždy s respektem ke stávající architektuře. „Imaginace s jistým nádechem spirituality dává význam i zdánlivě bezvýznamným detailům. Nehodlám budovat umělé prostory. Snažím se chápat nezaměnitelnou duši prostoru,“ dodává proslulý katalánský architekt.
Ricardo Bofill Leví je světoznámý katalánský architekt narozený v roce 1939 v Barceloně. V roce 1963, krátce po absolutoriu Barcelona University of Arqitectura a Scholl of Geneva, založil mezinárodní tým architektů, inženýrů, sociologů, spisovatelů, režisérů a filosofů The Taller de Arqitectura (Architektonická dílna), který přes 40 let shromažďuje zkušenosti v oblasti urbanistického plánování, architektury, tvorby krajiny, interiéru, nábytku a produktového designu. Projektoval takřka po celém světě obytné budovy, průmyslové aglomerace i letištní haly. Za všechna města snad sídlo společnosti Shiseido v Tokiu, firmy Donnelley v Chicagu, Paribas centrum a Christian Dior v Paříži, letiště v Barceloně. Návrhy Ricarda Bofilla vystavují v Muzeu moderního umění (The Museum of Modern Art's) v New Yorku společně s pracemi velkých mistrů, jako jsou Alvar Aalto, Marcel Breuer, Eileen Gray, Richard Sapper, Achille Castiglioni, Enzo Mari, Antoni Gaudí, Enric Miralles či Santiago Calatrava.
Fotogalerie
Projekty po celém světě
Přečtěte si více k tématu Architektura
Malý dům inspirovaný velkým obrazem
Syntéza umění a architektury, projekt se vzdělávacím přesahem. Ano, většinou v nás takový popis oprávněně vyvolává nepříjemné mrazení, jak se zase někde vytvářela nějaká strhující konceptuální kompozice milovníků umění pro umění. Observatoř je ale jiná, a ve své podstatě podchycuje to, co by mělo být přirozenou ...
Zakroucený most boří normy, funkce a formy
Norsko je zemí, které svojí vizuální zajímavost čerpá z přírodních scenérií, z hlediska architektury je spíše skromné a pokorné, což koloritu země jen svědčí. Na mapu světových mimořádností se teď ale dostalo díky realizovanému projektu od dánských architektů. Jimi navržený most nad řekou Randselva se skutečně vyplatí ...
Hřebčín v Kladrubech je nejstarším velkým hřebčínem na světě
Hřebčín v Kladrubech, který byl letos v červenci zapsán na seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO, je nejstarším velkým hřebčínem na světě. Jeho základy položil císař Maxmilián II., který založil v roce 1563 hřebčinec.
Josef Pleskot: Česko by mělo mít veřejnou budovu, která obstojí v evropském kontextu
Slavná skladba Vltava od Bedřicha Smetany by měla zaznít u Vltavy. To je hlavní poselství architekta a člena Spolku pro výstavbu nového koncertního sálu v Praze Josefa Pleskota, člena Sdružení pro architekturu a rozvoj (SAR). Známý propagátor nového hudebního svatostánku a nejoceňovanější český architekt je ...
Terminál Smíchov bude prvním skutečně moderním nádražím v Praze
Jedná se o unikátní projekt dopravního hubu, který zatím známe jenom ze zahraničí. Na Smíchově budou cestující moci na jednom místě využít dálkové, regionální i městské vlaky a autobusy, metro i tramvaje, a předtím odstavit auto na velkém P+R parkovišti. Vše bude navíc díky modernímu řešení budov jednoduché, bezpečné ...
Sdílet / hodnotit tento článek