REKLAMA
Hledat
Nový stavební zákon
estav.tvnový videoportál
Všechna témata

Staletá alej padla. Stromy nahradily reklamní billboardy

Od umění se někdy očekává, že trochu pozlobí. A švédskému projektu Alleskyltar od pS Arkitektur rozhodně nemůžeme jistý dráždivý potenciál upřít. Autorka „díla“ Erika Janungerová totiž chtěla upozornit na to, jak rychlým tempem z naší krajiny mizí stromy, aby je nahrazovaly věci s výrazně pomíjivější hodnotou. Třeba reklamní billboardy.

Pro tuhle realizaci byl výběr vhodného místa zásadní. Volba okolí dálniční přípojky E4 mezi Infra City (na severu Stockholmu) a lokalitou Stora Väsby nebyla náhodná. Ve Väsby se „kam až paměť sahá“ nacházelo šlechtické sídlo. V průběhu mnoha staletí prošlo stavební evolucí, od roubené dřevěné haly švédských zbrojnošů přes hradiště, hrad, až po nynější podobu severského zámečku. A po celou tuto dobu vedla k historickému sídlu cesta lemovaná alejí lipových stromů. Lípa není v severských podmínkách zrovna obvyklou dřevinou, a stáří postupně obnovované aleje bylo v partiích odhadováno na nejméně 400 let. Prožitá staletí i vzácnost dřevin ale musela jít v šedesátých letech stranou, když se budovala dálniční přípojka E4.

Stará alej byla rozetnuta asfaltem, čímž byl urychlen její zánik. Navzdory slibům o tom, jak budou i nadále památné stromy udržovány, postupně mizely. Místo pěkné aleje, vedoucí k zámečku, je v místě k vidění jen rušná silnice, lemovaná billboardy. Janungerová se rozhodla upozornit na konflikt mezi moderní stavbou a historií lokality, na existenční rozpor mezi asfaltem novodobé dopravní infrastruktury a tím, jak byly cesty pojímány dříve. A samozřejmě, svým projektem se rozhodla „shodit“ poselství diktované komercí billboardových reklam ve srovnání s příběhy, které vyprávěly koruny staletých lip. Proto s pobídkou radnice města vytvořila „novou“ alej, odkazující na dávnou minulost.

Tvoří ji 16 metrů vysoké siluety stromů, vytvořené z cortenové (povětrnostně odolné) oceli. Tyto siluety vytváří „vizuální propojení“ s fragmenty původní aleje, rozdělené dálničním přivaděčem. Jsou nejen estetické, ale i plně funkční. Ve smyslu dnešní doby: nesou billboardy, jsou podsvícené. Ale upozorňují tak na zjevný rozpor mezi tím, jak krátkodobá řešení někdy volíme, a jak snadno opouštíme letité věci, které nedokážeme nahradit. Pohled na rezavé siluety kovových stromů ve Väsby jsou poměrně názornou a ostrou výpovědí o tom, že i když dokážeme ovládnout krajinu, opravdové stromy „vyrobit“ neumíme.

Sdílet / hodnotit tento článek

Související témata

Přečtěte si více k tématu Architektura

Vizualizace vítězného návrhu budovy VŠCHT. Zdroj: Mangoshake

Nový dejvický univerzitní kampus se propojí s novou městskou zástavbou

Dostavbou Vítězného náměstí, vyplněním takzvaného čtvrtého kvadrantu, by se měl završit velkolepý plán navazující na vysoce ceněné urbanistické vize Antonína Engela, které jsou odborné obci známé již více než sto let. Takřka všechny následující architektonické návrhy s nimi počítaly. Aktuální koncepce vzešlá…

Foto: Jakub Čaprnka

Přádelna Kežmarok jako příklad zajímavé revitalizace a konverze

Největším bonusem obnovy přádelny je to, že objekt získává novou funkci bez ztráty identity. Respekt k historii se zde spojil s funkční adaptací a vznikl prostor, který má potenciál se stát novým centrem života této enklávy města navázaným na rodinnou destilérku Karloff.

Vizualizace vítězného návrhu budovy VŠCHT. Zdroj: Mangoshake

Od dřevostaveb po nové čtvrti: Co se právě chystá v Česku

Odvážné dřevostavby, nové městské bulváry i velké sportovní stavby – napříč Českem se připravují i realizují projekty, které zásadně promění podobu měst i regionů. V Praze vznikne nová univerzitní budova, v Hradci Králové se připravuje unikátní administrativní komplex ze dřeva a další…

Foto: Sebastian Schels

Že už se pořádné venkovské domy nestaví? Podívejte se na Friedrichsruhe

Kolik profesí se dnes vystřídá na stavbě jednoho rodinného domu? Kolik že úkonů se neobejde bez pokročilé digitální techniky, sofistikovaných systémů, softwaru? Proč něco tak přirozeného, jako stavba domu, dnes připomíná dílensko-inženýrský úkon z fabriky? Vždyť to ještě nedávno bylo jen o zednících,…

Foto: Unique Homestays

Dům ve skalách se dočkal stavebního povolení díky starému obrazu

Začneme trochu netradiční otázkou: „Víte, kdo to byl Lucian Pissarro?“ Pokud jste odpověděli, že malíř a známý krajinkář, máte jednak naprostou pravdu a taky fantastický přehled. Znalců francouzského neoimpresionismu je už dnes pomálu. Jak to ale má souviset s architekturou? Víc, než by se…

REKLAMA