Hledat
Nový stavební zákon
estav.tvnový videoportál
Všechna témata

Staletá alej padla. Stromy nahradily reklamní billboardy

Od umění se někdy očekává, že trochu pozlobí. A švédskému projektu Alleskyltar od pS Arkitektur rozhodně nemůžeme jistý dráždivý potenciál upřít. Autorka „díla“ Erika Janungerová totiž chtěla upozornit na to, jak rychlým tempem z naší krajiny mizí stromy, aby je nahrazovaly věci s výrazně pomíjivější hodnotou. Třeba reklamní billboardy.

Pro tuhle realizaci byl výběr vhodného místa zásadní. Volba okolí dálniční přípojky E4 mezi Infra City (na severu Stockholmu) a lokalitou Stora Väsby nebyla náhodná. Ve Väsby se „kam až paměť sahá“ nacházelo šlechtické sídlo. V průběhu mnoha staletí prošlo stavební evolucí, od roubené dřevěné haly švédských zbrojnošů přes hradiště, hrad, až po nynější podobu severského zámečku. A po celou tuto dobu vedla k historickému sídlu cesta lemovaná alejí lipových stromů. Lípa není v severských podmínkách zrovna obvyklou dřevinou, a stáří postupně obnovované aleje bylo v partiích odhadováno na nejméně 400 let. Prožitá staletí i vzácnost dřevin ale musela jít v šedesátých letech stranou, když se budovala dálniční přípojka E4.

Stará alej byla rozetnuta asfaltem, čímž byl urychlen její zánik. Navzdory slibům o tom, jak budou i nadále památné stromy udržovány, postupně mizely. Místo pěkné aleje, vedoucí k zámečku, je v místě k vidění jen rušná silnice, lemovaná billboardy. Janungerová se rozhodla upozornit na konflikt mezi moderní stavbou a historií lokality, na existenční rozpor mezi asfaltem novodobé dopravní infrastruktury a tím, jak byly cesty pojímány dříve. A samozřejmě, svým projektem se rozhodla „shodit“ poselství diktované komercí billboardových reklam ve srovnání s příběhy, které vyprávěly koruny staletých lip. Proto s pobídkou radnice města vytvořila „novou“ alej, odkazující na dávnou minulost.

Tvoří ji 16 metrů vysoké siluety stromů, vytvořené z cortenové (povětrnostně odolné) oceli. Tyto siluety vytváří „vizuální propojení“ s fragmenty původní aleje, rozdělené dálničním přivaděčem. Jsou nejen estetické, ale i plně funkční. Ve smyslu dnešní doby: nesou billboardy, jsou podsvícené. Ale upozorňují tak na zjevný rozpor mezi tím, jak krátkodobá řešení někdy volíme, a jak snadno opouštíme letité věci, které nedokážeme nahradit. Pohled na rezavé siluety kovových stromů ve Väsby jsou poměrně názornou a ostrou výpovědí o tom, že i když dokážeme ovládnout krajinu, opravdové stromy „vyrobit“ neumíme.

Sdílet / hodnotit tento článek

Související témata

Přečtěte si více k tématu Architektura

Věž bývalého Telecomu. Zdroj: Ústav dějin umění AV ČR a Wikipedia/Dezidor

Nový architektonický a umělecký manuál provází Prahou, pamatuje i na děti

Ústav dějin umění Akademie věd České republiky (ÚDU AV ČR) otevřel část svých archivů a vytvořil veřejně dostupnou internetovou databázi architektonického dědictví Prahy. Provází zájemce po nejrůznějších koutech města, ukazuje stavby, umělecká díla a památky, obsahuje i řadu historických…

Foto: Radek Úlehla

Rekonstrukce a modernizace vily z 30. let 20. století na Vinohradech

Projekt se zabývá kompletní rekonstrukcí a modernizací vily z 30. let 20. století v pražské čtvrti Vinohrady. Záměrem řešení bylo v dialogu starého a nového postavit proti sobě původní a současné prvky a nechat je vést dialog o nadčasovosti českého i evropského…

Průmyslový palác, archivní snímek, zdroj fotolia.com: milkovasa

V Průmyslovém paláci se dokončují interiéry, otevřít by se měl na konci září

V Průmyslovém paláci na pražském Výstavišti se dokončují interiéry a technologické vybavení, venku se pracuje na terénních úpravách. Kolaudace je naplánovaná na léto a otevření na konec září. První akci by měl palác hostit začátkem října. Sdělila to mluvčí městské firmy Výstaviště Praha Linda Antony. Rekonstrukce…