Hledat
estav.tvnový videoportál
Všechna témata

Staletá alej padla. Stromy nahradily reklamní billboardy

Od umění se někdy očekává, že trochu pozlobí. A švédskému projektu Alleskyltar od pS Arkitektur rozhodně nemůžeme jistý dráždivý potenciál upřít. Autorka „díla“ Erika Janungerová totiž chtěla upozornit na to, jak rychlým tempem z naší krajiny mizí stromy, aby je nahrazovaly věci s výrazně pomíjivější hodnotou. Třeba reklamní billboardy.

Pro tuhle realizaci byl výběr vhodného místa zásadní. Volba okolí dálniční přípojky E4 mezi Infra City (na severu Stockholmu) a lokalitou Stora Väsby nebyla náhodná. Ve Väsby se „kam až paměť sahá“ nacházelo šlechtické sídlo. V průběhu mnoha staletí prošlo stavební evolucí, od roubené dřevěné haly švédských zbrojnošů přes hradiště, hrad, až po nynější podobu severského zámečku. A po celou tuto dobu vedla k historickému sídlu cesta lemovaná alejí lipových stromů. Lípa není v severských podmínkách zrovna obvyklou dřevinou, a stáří postupně obnovované aleje bylo v partiích odhadováno na nejméně 400 let. Prožitá staletí i vzácnost dřevin ale musela jít v šedesátých letech stranou, když se budovala dálniční přípojka E4.

Stará alej byla rozetnuta asfaltem, čímž byl urychlen její zánik. Navzdory slibům o tom, jak budou i nadále památné stromy udržovány, postupně mizely. Místo pěkné aleje, vedoucí k zámečku, je v místě k vidění jen rušná silnice, lemovaná billboardy. Janungerová se rozhodla upozornit na konflikt mezi moderní stavbou a historií lokality, na existenční rozpor mezi asfaltem novodobé dopravní infrastruktury a tím, jak byly cesty pojímány dříve. A samozřejmě, svým projektem se rozhodla „shodit“ poselství diktované komercí billboardových reklam ve srovnání s příběhy, které vyprávěly koruny staletých lip. Proto s pobídkou radnice města vytvořila „novou“ alej, odkazující na dávnou minulost.

Tvoří ji 16 metrů vysoké siluety stromů, vytvořené z cortenové (povětrnostně odolné) oceli. Tyto siluety vytváří „vizuální propojení“ s fragmenty původní aleje, rozdělené dálničním přivaděčem. Jsou nejen estetické, ale i plně funkční. Ve smyslu dnešní doby: nesou billboardy, jsou podsvícené. Ale upozorňují tak na zjevný rozpor mezi tím, jak krátkodobá řešení někdy volíme, a jak snadno opouštíme letité věci, které nedokážeme nahradit. Pohled na rezavé siluety kovových stromů ve Väsby jsou poměrně názornou a ostrou výpovědí o tom, že i když dokážeme ovládnout krajinu, opravdové stromy „vyrobit“ neumíme.

Sdílet / hodnotit tento článek

Související témata

Přečtěte si více k tématu Architektura

Foto: Tomáš Dittrich/VEKRA

Oáza pro děti i dospělé: Moderní vila se zahradou a borovicovým lesem na dosah

Prosklený dvoupodlažní dům na okraji Prahy s velkorysými výhledy nabízí mnohem víc, než se může na první pohled zdát. Blízkost borovicového lesa a dobře vyprojektovaná zahrada činí z této parcely takřka ideální místo pro zdravé a šťastné bydlení. Architektura rodinného domu se inspiruje daným…

Foto: Attilio Fiumarella

Sesterské domy ze Sistelo po totální rekonstrukci znovu shlíží na řeku a údolí

Vesnice Sistelo v horském národním parku Peneda-Gerês v severním Portugalsku je známá svou výrazně terasovitou krajinou, kde kdysi kukuřičná políčka a pastviny na svazích formovaly místní přírodu stejně, jako zdejší ekonomiku. Hezké místo, na které by ovšem zapomněl čas, se nyní rozhodli pomoci oživit…

Foto: MCA atelier Miroslava Cikána a Pavly Melkové (www.mca-atelier.com) a PIARISTI (www.piaristi.cz)

Náměstí Jiřího z Poděbrad v Praze se proměnilo v živý přírodní park, pomáhá zadržovat dešťovou vodu a reaguje na klimatické změny

Náměstí Jiřího z Poděbrad ve třetím pražském obvodu se slavnostně otevřelo veřejnosti. Jeho nová podoba navazuje na urbanistický řád založený Josipem Plečnikem, sjednocuje prostor, nabízí více stromů, pobytové trávníky, vodní prvky, dětské hřiště, mobiliář i technické zázemí pro městské trhy a kulturní akce. Dříve…