REKLAMA
Hledat
Nový stavební zákon
estav.tvnový videoportál
Všechna témata

Staletá alej padla. Stromy nahradily reklamní billboardy

Od umění se někdy očekává, že trochu pozlobí. A švédskému projektu Alleskyltar od pS Arkitektur rozhodně nemůžeme jistý dráždivý potenciál upřít. Autorka „díla“ Erika Janungerová totiž chtěla upozornit na to, jak rychlým tempem z naší krajiny mizí stromy, aby je nahrazovaly věci s výrazně pomíjivější hodnotou. Třeba reklamní billboardy.

Pro tuhle realizaci byl výběr vhodného místa zásadní. Volba okolí dálniční přípojky E4 mezi Infra City (na severu Stockholmu) a lokalitou Stora Väsby nebyla náhodná. Ve Väsby se „kam až paměť sahá“ nacházelo šlechtické sídlo. V průběhu mnoha staletí prošlo stavební evolucí, od roubené dřevěné haly švédských zbrojnošů přes hradiště, hrad, až po nynější podobu severského zámečku. A po celou tuto dobu vedla k historickému sídlu cesta lemovaná alejí lipových stromů. Lípa není v severských podmínkách zrovna obvyklou dřevinou, a stáří postupně obnovované aleje bylo v partiích odhadováno na nejméně 400 let. Prožitá staletí i vzácnost dřevin ale musela jít v šedesátých letech stranou, když se budovala dálniční přípojka E4.

Stará alej byla rozetnuta asfaltem, čímž byl urychlen její zánik. Navzdory slibům o tom, jak budou i nadále památné stromy udržovány, postupně mizely. Místo pěkné aleje, vedoucí k zámečku, je v místě k vidění jen rušná silnice, lemovaná billboardy. Janungerová se rozhodla upozornit na konflikt mezi moderní stavbou a historií lokality, na existenční rozpor mezi asfaltem novodobé dopravní infrastruktury a tím, jak byly cesty pojímány dříve. A samozřejmě, svým projektem se rozhodla „shodit“ poselství diktované komercí billboardových reklam ve srovnání s příběhy, které vyprávěly koruny staletých lip. Proto s pobídkou radnice města vytvořila „novou“ alej, odkazující na dávnou minulost.

Tvoří ji 16 metrů vysoké siluety stromů, vytvořené z cortenové (povětrnostně odolné) oceli. Tyto siluety vytváří „vizuální propojení“ s fragmenty původní aleje, rozdělené dálničním přivaděčem. Jsou nejen estetické, ale i plně funkční. Ve smyslu dnešní doby: nesou billboardy, jsou podsvícené. Ale upozorňují tak na zjevný rozpor mezi tím, jak krátkodobá řešení někdy volíme, a jak snadno opouštíme letité věci, které nedokážeme nahradit. Pohled na rezavé siluety kovových stromů ve Väsby jsou poměrně názornou a ostrou výpovědí o tom, že i když dokážeme ovládnout krajinu, opravdové stromy „vyrobit“ neumíme.

Sdílet / hodnotit tento článek

Související témata

Přečtěte si více k tématu Architektura

Foto: Nicolò Panzeri

Proměna pavlačového bytu. Přepíná mezi dnem a nocí. Získává tak prostor

U nás už jen letmo připomínají prvorepublikovou minulost, ale v italském Milánu jich pořád ještě existuje na 70 000. Čeho? Casa di ringhiera , neboli pavlačových bytů. Ve městě tvoří dobrou desetinu bytového fondu. Ovšem jejich stav a řešení hodně připomíná staré časy, a skutečně moc…

Foto: Centrum architektury a městského plánování (CAMP)

Prázdninové výlety za architekturou. Pěšky, na kole i za vozem…

K prázdninám patří slunce, voda a cesty za dobrodružstvím – a nemusejí to být zrovna exotické dálky či tuzemská bujará příroda. I město má co nabídnout. V Praze se rozsvítily neony a slavnostně se otevřel letní program plný přednášek, filmů, turistiky a spotu. Nová sezóna…

Foto: Petr Polák

Areál s vlastní duší ve stylu průmyslové gotiky

V Plzni navrhujeme konverzi bývalé Piettovy papírny, jejíž počátky sahají do roku 1870. Je to jedinečný areál s vlastní duší ve stylu průmyslové gotiky. Plzeňská Papírna je součástí nové obytné zóny o objemu cca 1 700 bytových jednotek, která vzniká v městské části Slovany.