Hledat
Nový stavební zákon
estav.tvnový videoportál
Všechna témata

Chytře využitá továrna v Holešovicích. Dřevěné buňky uvnitř betonové budovy

V roce 2014 se mladý pár, ačkoliv oba původně vystudovaní architekti, nadchl pro výrobu stylových módních doplňků do města v čele s dnes již takřka ikonickým roll top batohem. Jejich produkty si na designových veletrzích velmi rychle získaly své zákazníky a firma se postupně začala rozrůstat. Stávající prostory přestávaly stačit a bylo nutné se poohlédnout po vhodných prostorách, kam by bylo možné manufakturu přemístit. Vhodný prostor nakonec našli v jednom zanedbaném holešovickém vnitrobloku.

Na první pohled nenápadný holešovický vnitroblok ve svých útrobách skrývá bývalou tovární halu na výrobu forem na odlévání hliníku o užitné ploše 800 m2. Hala zde vznikla v 50. letech minulého století jako dodatečná výplň prázdného vnitrobloku a součást tovární budovy na rohu ulic Dělnická a V Háji, která dnes již nestojí. Od povodní v roce 2002 byla hala prázdná a chátrala. Firma 7U s.r.o. spravující majetek Městské části Praha 7 prostory firmě v roce 2016 dlouhodobě pronajala s tím, že do rekonstrukce budovy bude náležitě zainvestováno.

Současný design v industriálním prostředí

Celková rekonstrukce by ovšem byla finančně velmi náročná a také by utrpěl industriální charakter budovy, který byl jedním z důvodů, proč si dvojice prostor na první pohled oblíbila. Stejně tak následné provozní náklady by byly neúnosné. Dvojice architektů proto přišla s vlastním a velmi neotřelým řešením. Z prostorů byl vyklizen odpad, který se uvnitř během let střádal, železobetonový skelet budovy byl pouze očištěn a ponechán ve svém současném stavu. Jediné větší zásahy spočívaly v opravě a zaizolování značně zchátralé střechy a vylití nové betonové podlahy, neboť ta původní svým technickým stavem neodpovídala bezpečnému pohybu.

Jednotlivé buňky jsou zateplené a vytápěné, takže je v nich po celý rok příjemné prostředí pro práci.

Do takto ošetřeného betonového skeletu bylo následně vloženo osm kontejnerových buněk dřevěné konstrukce, které jsou jako jediné části interiéru zateplené a vytápěné podlahovým topením. Veškeré provozy jsou tak umístěny uvnitř těchto buněk a samotné prostory výrobní haly slouží především jako obslužné prostory a komunikace. Díky konstrukci samotné haly, která vytváří jakousi první izolační vrstvu, ale není problém pobyt mimo vytápěné buňky i delší dobu, pokles teploty se zde i v zimních měsících zpravidla zastaví na 5° C. Naopak v letních měsících je možné prostory propojit odsunutím prosklených stěn některých buněk. V neposlední řadě samotný skelet odděluje dění uvnitř dílny od obytných částí bloku a funkce se tak navzájem nevyrušují.

Vložené buňky jsou z velké části prosklené, čímž možná utrpěla energetická úspornost, nicméně prostor tak působí velmi vzdušně a transparentně. Člověk je současně vně i uvnitř. Původní tovární světlíky přinášejí dostatek světla a vytváří příjemné a pozitivní prostředí. Samotný kontrast staré konstrukce s vloženými novými prvky elegantně provedenými v kombinaci dřeva, skla a sádrokartonu působí esteticky velmi svěže a přitažlivě. Tento kontrast je umocněn na maximum v prostorách jídelny či zasedačky, kde jsou moderní designové prvky vloženy přímo do starých prostorů haly bez přítomnosti buněk. Celou budovu doplňuje jednotný design popisků místností a zjednodušujících piktogramů.

Část výroby, pro kterou není nezbytně nutný naprostý teplotní komfort, je umístěna mimo buňky. Industriální charakter dodává dílně správnou atmosféru a světlíky přinášejí dostatek světla.

Nový život pro vnitroblok

Ačkoliv vnitrobloky byly původně koncipovány jako volné klidné prostory tvořící protiklad k rušným ulicím, v průběhu času se do nich začaly vkládat nové funkce jako právě zde. Zároveň, protože vnitroblok je jen minimálně na očích veřejnosti, často zůstávají ležet ladem a chátrají. To s sebou nese mnoho dalších konsekvencí v podobě vykrádání takového opuštěného prostoru, zanášení odpadem či výskytu problémových osob. Trpí pak především obyvatelé domů, které vnitroblok, tento lokálním brownfiled utopený ve struktuře města, obepínají. Z pohledu udržitelného rozvoje území a oživení mrtvého místa, které degraduje i své okolí, je využití takovýchto prostorů na místě. Možnosti využití jsou ovšem značně omezené, ať už z hlediska stavebního, majetkoprávního, finančního, hygienického či z hlediska dostupnosti. Najít novou náplň těmto stavbám není jednoduché a z krátkodobého hlediska ani finančně výhodné, ale je všehovšudy správné. V dlouhodobém hledisku lze takto nemalou měrou přispět k lepšímu vyvážení funkcí v území, přesunu ekonomických aktivit a zatraktivnění místa, tvorbě tzv. kompaktního města a v neposlední řadě zachování odkazu stavby.

Setkání nábytku a interiérových doplňků se surovým industriálním pozadím je velmi přitažlivé.

V současnosti v holešovické hale najdeme samotnou dílnu, kde firma vyrábí batohy a další doplňky, kanceláře společnosti Braasi Industry, jednací místnosti, část kanceláří si pronajímá reklamní agentura a také zde dvojice architektů provozuje svůj architektonický ateliér. Dílna je otevřena veřejnosti každý den a ať už máte v úmyslu si dojít pro vlastní batoh Braasi, nebo si jen prohlédnout pozoruhodný a inspirativní prostor dílny, budete vítáni.

Firma Braasi Industry tak svými prostory může být inspirací, které se nám v tuzemsku v dostatečné míře nedostává. Je to škoda, protože České republice je vlastní bohatá industriální minulost a příležitostí zabývat se novou náplní pro opuštěný industriální brownfields je zde mnoho. Stačí chtít a půjde to.

Sdílet / hodnotit tento článek

Přečtěte si více k tématu Architektura

Foto: Lourenço T. Abreu, João Guimarães

Ze staré farmy, kterou pohltilo město, vznikla komunitní ubytovna

Města na svém území často nesou řadu objektů, připomínajících dobu před tím, než se městy staly. Názorným příkladem je portugalský Lisabon, kdysi obklopený vesnicemi. Co tu dělají se starými „venkovskými“ budovami v novém plánu? Nebourají je, ale přestavují k novému využití!

Foto: Albrecht Schnabel

Chata do tvaru A. Ale jiná. Tato připomíná Alpy

Jednoduché áčkové stavby jsou už hezkých pár desetiletí jasně definovanou součástí rekreační výstavby. Áčka jsou tu už opravdu dlouho, takže se nezdá, že by na nich ještě bylo možné něco nového vymyslet. Rakouští architekti se rozhodli, že svět svým projektem ve Vorarlbergu přesvědčí o opaku.