REKLAMA
Hledat
Mapa cennemovitostí v ČR
estav.tvnový videoportál
Všechna témata

Hřebčín v Kladrubech je nejstarším velkým hřebčínem na světě

Hřebčín v Kladrubech, který byl letos v červenci zapsán na seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO, je nejstarším velkým hřebčínem na světě. Jeho základy položil císař Maxmilián II., který založil v roce 1563 hřebčinec.

Rudolf II. potom 24. dubna 1579 povýšil původní koňskou oboru na císařský dvorní hřebčín a toto datum je považováno za datum založení. V roce 1918 převzal hřebčín stát. V císařských dobách bělouše využívali panovníci pro ceremoniální účely a i nyní jsou ozdobou královských dvorů ve Švédsku či Dánsku.

Původně v Kladrubech chovali španělsko-italské koně, ze kterých vyšlechtili starokladrubského koně. V 19. století zde byl zaveden i chov speciálních kočárových koní, populárních clevelandských hnědáků.

Hřebčín v ohrožení

Po vzniku Československa v roce 1918 se stádo starokladrubských koní ocitlo ve vážném ohrožení - už podruhé v historii. Poprvé, během sedmileté války (1756 až 1763), koně museli dokonce Kladruby opustit a na více než deset let se chov přestěhoval do Uher.

Zdroj: AdobeStock-miroslavbeneda

Druhá rána přišla v roce 1918, kdy se revoluční nechuť ke všemu habsburskému obrátila i proti koním z bývalého dvorního hřebčína. Pro chov se podařilo udržet pouze stádo běloušů, méně ušlechtilí vraníci byli odsouzeni k postupné likvidaci. Novým účelem hřebčína se nakonec stala produkce plemenných hřebců pro jednotlivé zemské chovy. Z bývalých rakouských hřebčínů se sem pro tento účel dostali zástupci anglických a anglo-arabských plnokrevníků i tři ročníky lipicánských hříbat.

Úsvit lepších časů

Kmen vraníků naštěstí nezanikl úplně, velkou zásluhu o jeho obnovu měl František Bílek, který se jejich záchraně začal věnovat už během druhé světové války. V roce 1945 byli starokladrubští vraníci opět přestěhováni zpět, a to do stájí ve Slatiňanech, ze kterých o tři roky později vznikla Výzkumná stanice pro chov koní. Starokladrubský kůň se v hřebčíně chová do současnosti, vidět ho lze na soutěžích v klasické drezuře, soutěžích parkurových i barokního ježdění.

Starokladrubský kůň vzniklý na základě španělské a staroitalské krve je jediné původní české plemeno, patří navíc mezi nejstarší dochovaná kulturní plemena na světě. V České republice jsou koně z Kladrub často k vidění při různých slavnostech, využívá je jízdní policie, vynikají i v závodech spřežení a klasické drezuře a hodí se i k rekreačním účelům. Současní koně - je jich zhruba pět stovek - v hřebčíně mají evidované předky až do poloviny 18. století.

Zdroj: AdobeStock-kletr

Kulturní památka, letos UNESCO

Areál hřebčína se rozkládá na ploše 1200 hektarů v Polabské nížině nedaleko Pardubic. Jeho srdce tvoří hlavní stáje, zámek a kostel. Komplex hřebčína byl v roce 1995 se základním kmenovým stádem prohlášen kulturní památkou, o sedm let později se stal národní kulturní památkou. Aby byla šance na zápis na seznam UNESCO co nejvyšší, byla v roce 2015 vyhlášena krajinná památková zóna Kladrubské Polabí a od května 2016 je oblast na seznamu evropsky významné lokality Natura 2000, která zahrnuje lužní les, areál hřebčína, louky, výběhy a pastviny.

Problémy při rekonstrukci

V posledních letech prochází kladrubský hřebčín, který je příspěvkovou organizací ministerstva zemědělství, rozsáhlou rekonstrukcí. První etapa oprav skončila v roce 2015. Zakázku na opravu hřebčína ale provází podezření z korupce, na jaře 2013 v instituci zasahoval Útvar pro odhalování organizovaného zločinu. Později bylo obviněno 18 lidí ze stavebních firem a hřebčína a dále pět firem. Mezi obžalovanými jsou manažeři z podniků Geosan Group, Strabag nebo Metrostav. Jeden ze stíhaných před podáním obžaloby zemřel, jeho trestní stíhání tak bylo zastaveno.

Soudní líčení začalo loni v listopadu, podle žalobce se jednalo zejména o trestné činy zjednání výhody při veřejné zakázce a o pletichy při zadání veřejné zakázky. Rozsáhlá kauza se týká také přípravy údajného dotačního podvodu, zjednání výhody při zadání veřejné zakázky či pokusu o poškození finančních zájmů EU. Způsobená škoda podle obžaloby dosáhla téměř 12 milionů korun, přičemž hrozila ještě mnohem vyšší.

Krajský soud v Hradci Králové potrestal peněžitými tresty trojici obžalovaných mužů, jeden z nich navíc dostal podmíněný trest vězení. Všechny ostatní obžaloby zprostil, včetně stavebních firem Geosan Stavební, Chládek a Tintěra, Strabag, Cettus a Metrostav. Rozsudek není pravomocný.

Sdílet / hodnotit tento článek

Související témata

Přečtěte si více k tématu Architektura

Foto: Jeroen Musch

Ubytování jako v ptačí budce. Chata na nožičkách vás přenese do korun stromů

Můžete je milovat, můžete je nesnášet. Ale to je asi tak všechno, co se s tím dá dělat. Architekti z celého světa je zjevně budou stavět dál. Chaty, přenesené do výšek korun stromů a usazené na chůdách, se totiž líbí. Aktuální nizozemský projekt tu myšlenku ptačí budky ještě posiluje designem.

Foto: Lina Németh

Dřevostavba dýchá s okolní přírodou. Rodinný dům na Benešovsku zapadá do krajiny

Benešovsko je oblíbenou středočeskou destinací s krásnou přírodou a malebnými vesnicemi obklopenými loukami a lesy, jež svádějí k nostalgii a odpočinku. Patří bezesporu i k vyhledávaným lokalitám pro stavbu rodinných domů. Nahlédněme do zajímavě řešené dřevostavby, která daný klid…

Zdroj: STUDIO PEER

Nové lávky v sídlišti Petržalka obyvatelům usnadní a zkvalitní život

Brněnské architektonické studio Peer navrhlo nové lávky na bratislavském sídlišti Petržalka. Cílem je propojit slepé rameno Dunaje s novými MHD zastávkami, které na sídlišti přibydou. Lávky by měly zároveň přispět k tomu, aby se z této lokality stala oblíbená rekreační zóna.

Foto: Jakob Stig Nielsen

Obilný dům žije tradicemi i dnes. Se dřevem to ve Skandinávii vždy uměli

Kulturní a historický význam Jutského poloostrova, který tvoří hlavní pevninskou část Dánska, představuje budova zvaná Obilný dům. Pochází z dílny renomovaného studia Reiulf Ramstad Arkitekter a představila se poprvé české veřejnosti v rámci loňského Salonu dřevostaveb.