Městská protihluková clona je inovativní protihlukové opatření. Má výšku pouze 30 centimetrů nad temenem kolejnice, což z ní činí nejnižší protihlukové opatření svého druhu v Evropě, zároveň však zajišťuje útlum hluku od projíždějících tramvají v rozmezí od 3 do 5 decibelů. Vyvinuli ji odborníci z Fakulty stavební ČVUT v Praze, katedry železničních staveb, ve spolupráci se společností MONTSTAV CZ. Clona je vyrobena z recyklovaných materiálů – gumového granulátu – a konstrukčně byla navržena tak, aby ji bylo možné rychle odstranit. V Praze je zkušebně nainstalována na dvou úsecích tramvajových tratí.
Koncept městské protihlukové clony oceňují i zástupci DPP. „Hluková zátěž je velmi aktuální téma, zároveň je potřebné v městském prostředí hledat taková řešení, která co nejméně vizuálně narušují prostředí a pohlcují maximum hluku vznikajícího na styku kolo-kolejnice, proto nás clona zaujala,“ říká Aneta Řehková, tisková mluvčí Dopravního podniku hl. m.
Městská protihluková clona je inovativní protihlukové opatření © foto ČVUT FSv
Městská protihluková clona se na trati v Braníku testovala přes tři roky, zkušební úsek byl zřízen v roce 2016. Odborníci z katedry železničních staveb Fakulty stavební zkušební úsek dlouhodobě sledovali.
„Na tramvajové trati jsme prováděli opakovaná měření hluku za účelem zjištění akustické účinnosti, mimo to jsme sledovali i stálost materiálových vlastností clony,“ uvádí Ing. Ondřej Bret z Fakulty stavební ČVUT, katedry železničních staveb. Podle odborníků z fakulty se clona osvědčila. „Měřením se potvrdil útlum hluku vlivem instalace clony o 3 až 5 dB, potvrdily se i další předpoklady týkající se trvanlivosti použitého inovativního materiálu,“ dodává Bret.
Městská protihluková clona je inovativní protihlukové opatření © foto ČVUT FSv
Už při vývoji clony se přitom kladl důraz na možnost jejího rychlého odstranění v případě potřeby. „Možnost rychlého a snadného rozebrání clony, a tedy umožnění přístupu záchranné služby, či hasičů k zaklíněné osobě, pro nás byla kromě dobrých akustických vlastností jednou z priorit při řešení celého konceptu konstrukce clony. Speciální pojený gumový recyklát, z něhož je clona vyrobena, umožňuje rychlou destrukci například s pomocí řetězových nebo rozbrušovacích pil,“ vysvětluje doc. Martin Lidmila z katedry železničních staveb Fakulty stavební ČVUT, na níž clona vznikla. Jelikož se clona v Braníku už během testování osvědčila, byla v roce 2018 zkušebně instalována 2. generace clony na další pražskou tramvajovou trať.
Sdílet / hodnotit tento článek