REKLAMA
Témata Hledat

Architektonické inspirace

Mozaika nápadů z celého světa na ESTAV.cz!

Loftový byt, který se mění podle vašeho přání

Když otevřete lasturu, můžete uvnitř najít perlu. Poté, co rozlomíte skořápku ořechu, čeká na vás chutné jádro. Věci, které se kryjí krunýřem, jsou uvnitř své schránky často dokonalé. Jen se k nim dostat. Podobné úvahy směřovaly architekty, když se pokusili uvnitř jedné takové skořápky vytvořit originální loftové bydlení. Podívejte se na byt, který se dokáže proměnit.

Na počátku byl členitý prostor bydlení v amsterodamském Superloftu, horizontálně vrstvené stavbě z dílny Marca Koehlera. Toto přepestré tkanivo spojitých pater a průchozích bytů ale bylo jen hrubou stavbou naznačeno, aby si každý z budoucích obyvatel mohl uzpůsobit bydlení vlastním potřebám. Kupujete tu tedy kubické metry objemu, nikoliv čtvereční plochy. A je jen na vás, jak takový prostor vyplníte. V případě klientů ateliéru FABRICations nebyl výběr zase tak pestrý: zmíněný super-dům totiž nabízel jen tři nad sebou postavená a lehce posunutá patra, visutých panelů, volně propojených schodišti. V podstatě úzký profil základny sice dohromady nabízel 200 metrů čtverečních, ale v dost separátních podmínkách. Propojit je v jeden životaschopný celek, který by mohl sloužit jako solidní bydlení pro mladou rodinu, nebylo zrovna lehké.

Industriál nevadí, ale chybělo světlo a bezpečí

Klienti vytvořili spolu s architekty základní osu projektu: prostor jejich loftového bytu měl být vzdušný a světlý, nezastavěný dalšími stěnami, které by omezovaly komunikaci uvnitř. Současně měl být bezpečný pro pohyb a hry dětí. Což vzhledem k zábradlím nejištěnému schodišti mohlo znamenat překážku. „Surový beton základní stavby se klientům líbil, a chtěli tento industriální charakter bydlení zachovat. V rámci daných možností ale toužili po otevřeném flexibilním prostoru propojeného jádra,“ popisuje José Cocchiararo za tým architektů. Skořápka se holandsky řekne casco, a protože tu od počátku byla vnější betonová skořápka stěn a pater, zbývalo do ní jen nějak zasadit zdravé a chutné jádro. Nebo perlu, v závislosti na tom, jak vám alternativní přístup sedí.

Foto: Jansje KlazingaFoto: Jansje Klazinga

Pokoje jako šuplíky ve velké skříni

Návrh totiž sází na celé spektrum strategií. Uzavřené místnosti, jako například ložnice a toalety, jsou pečlivě rozmístěny ve vertikálním plánu, aby zbytek prostoru mohl zůstat otevřený a spojitý. Pokud tedy nezacházíte do svého pokoje, máte neustálý kontakt s děním v ostatních místnostech, byť jsou o patro níž. Pokud bychom se na celý loft podívali řezem, viděli bychom vlastně něco jako síť pater a stěn, do které jsou mozaikovitě vsazeny jednotlivé místnosti. Specifický tu byl přístup i k práci se světlem: svrchní patro mělo totiž pro jeho příjem nejlepší předpoklady, a proto se mu široce otevírá. Volný objem mezi patry pak slouží jako přirozený světlovod. Místy zdvojená výška pater dodává bytu vzdušnost a usnadňuje pasivní větrání.

Na co zeď, když máte síť?

I když se tu nepohybujete na velké ploše, nemáte nikde pocit stísněnosti. Koncepce místností totiž počítala s „prodyšným“ členěním. Například průsvitnými stěnami policových systémů, které dennímu světlu nestaví do cesty překážky. Každý pokoj má svou charakteristickou, nezaměnitelnou identitu. Vychází z široké škály barev (pastelové pro dětský pokoj, chladivé pro ložnici), textur materiálů. Architekti z FABRICations také zmiňují význam „hranic“ pro uspořádání prostoru: členění úrovní tu neprobíhá zdmi, ale dosaženým různých úrovní průhlednosti, odrazivosti a vizuální separace. Třeba s pomocí pletených žebříků, dřevěných roštů, kovové sítě. Je to pestré, a betonu to ubírá na výrazové sterilitě. A co si budeme povídat, takové předěly jsou cenově dostupné každému.

Foto: Jansje KlazingaFoto: Jansje Klazinga

Pokoje, které se mění

Hravost celého interiéru podtrhují barevné prvky, které postihují ono klienty tolik žádané flexibilní uspořádání. Na jednotlivých úrovních se mění barva schodišť, které vás provází celým domem. Vytvářením multifunkčních zón, které mohou měnit použití podle potřeb uživatele, návrh maximalizuje hodnotu každého čtverečního metru. Zrovna vstupní prostor může být přeměněn na pracovní (nebo na další obytný), protože se fyzicky nachází na oddělené úrovni od zbytku domu. Mezitím je ložnice pro hosty skryta v barevném zanořeném boxu u vchodu, který je připraven k použití v noční době. Takže když ráno vyprovodíte děti do školy, přestavíte snadno celý byt na kancelář s pracovnou. A o víkendu, kdy čekáte babičku, proměníte vstupní část na samostatný pokoj. Žádná z těchto proměn přitom neovlivňuje chod domácnosti, s flexibilitou se tu od začátku chytře počítá.

Sdílet / hodnotit tento článek

Přečtěte si více k tématu Interiér

Foto: Yohei Sasakura

Rodinný dům s terasou, která není ani venku, ani uvnitř

Zajímavý příklad moderní rezidenční architektury, která je v daném případě specifická svým konstrukčním řešením. Nabízí prvek vzájemně se prostupujících stěn z různých materiálů v řešení polootevřených prostor. K tomu ovšem tradiční ložnice a nábytek v retro stylu, jehož rustikální nádech je formován tradičně ...

REKLAMA
REKLAMA