REKLAMA
Hledat
Mapa cennemovitostí v ČR
estav.tvnový videoportál
Všechna témata

Chatu přestavěli na dům pro celoroční bydlení. Vychytali každý detail

Dřevostavby dnes zažívají renesanci, ale v drsném klimatu švýcarských Alp je občas nutné sáhnout od romantiky k radikálnějším úpravám. Z jinak malebného dřevěného, leč v zimě neobyvatelného domečku, tu proto vytvořili betonový hybrid. Obydlí se tím stalo velmi útulné, a po celý rok teď může poskytnout útočiště lidem, kteří si zamilovali proměny čtyř ročních období u kouzelného jezera.

Léto na pobřeží švýcarského jezera Neuchâtel je kouzelné. Sluncem prohřátá voda s kulisou zasněžených vrcholků Alp prostě láká alespoň ke krátké návštěvě. Však se v sezóně počet obyvatel třítisícového Yvonandu, jednoho z městeček na pobřeží, ztrojnásobí. Klient švýcarského studia CATW k takovým nadšeným obdivovatelům léta u jezera patřil, než prý došel prozření.

Objevil krásu tohoto místa, mimo hlavní turistickou sezónu. Dobu, kdy hladina jezera potemní, obloha se pokryje mraky obtěžkanými sněhem a svahy hor pokryje bílá peřina. „V zimě je okolí jezera mnohem temnější a mystičtější,“ prozrazuje, neskrývaje nadšení. „Zatímco v létě jsou zdejší pláže přeplněné lidmi, podzim a zima je tu tesknější. Ale neméně kouzelná.“ Své s jinak vlídným prostředím udělá hustá mlha a ostrý ledový vítr, který v poryvech přináší z jezera chlad a zimu. Mělo to ovšem háček.

Foto: Matthieu Gafsou

Bydlení na léto zimu neustojí

Prožít zimu na pobřeží Neuchâtel není zrovna snadné, když je vaše sezónní obydlí uzpůsobené jen letnímu provozu. Klient si to vyzkoušel jednu zimu, a když na jaře trochu roztál, raději oslovil architekty ze studia CATW (Concrete and the Wood) s požadavkem na renovaci svého obydlí. Jeho maličký dřevěný chalet, tedy malebná švýcarská dřevěná chatička, potřebovala zásadní úpravu k celoročnímu obývání. Studený vítr zpívající v trámoví pod dřevěnou střechou skutečně nebyl lichotivý.

Architekti výzvu přijali a dostáli svému jménu. S pomocí dřeva a betonu dodali obydlí, v projektu nazývaném MOKA, dočista nový charakter. I když podobně materiálově složené hybridní stavby nemají zrovna dobrý zvuk, tenhle projekt je představuje v trochu jiném, pozitivním světle. Už proto, jak citlivě transformuje existující dřevostavbu do nového rámce betonové všeobjímající skořápky.

Foto: Matthieu Gafsou

Když se z renovace stane rekonstrukce

Klient se nechtěl vzdát vzpomínek a minulosti, požadoval minimální záchovu původního profilu své chaty. Obával se také narušení krajinného rázu. Na druhé straně, byla tu akutní potřeba vytvoření celé nové střechy. A základů. Takže nakonec původní dřevěné jádro obrostlo betonovou obálkou a její přidruženou patrovou přístavbou. „Po odkrytí dřevěné fasády původní stavby bylo jasné, že poškození vlhkem už přesáhlo kritickou mez,“ prozrazuje Leonardo Coppola z CATW. „Z renovace se stávala rekonstrukce. A teprve tehdy, když jsme dokázali zajistit tělo domu, mohli jsme rozpracovat model izolace a vytvoření „vodotěsné“ stavby.

Došlo na vytřídění jednotlivých prvků, opravu a nahrazení. Samozřejmě s ohledem na původní profil. Architekti vdechli stavbě život za užití dvou protichůdných postupů. Při jednom se soustředili až na extrémní detail (sladění fasády) a při druhém pak na masu stavby. Konkrétně?

Foto: Matthieu Gafsou

Sjednotit detail, dodat novou formu

Pro opláštění nové fasády byly vybrány velmi tenké (4x4 cm) dřevěné hranoly, které byly umístěny svisle vedle sebe v odstupu jednoho centimetru. Opakováním tohoto přístupu na čtyřech obvodových zdech bylo dosaženo příjemně „vibrační struktury“, která ujednotila charakter stavby. Což na tak malé budově není zrovna snadné. Protichůdným přístupem tomuto detailnímu hračičkovství a ladění povrchů byla výrazná a zásadní úprava geometrie celého objektu.

Od vyrovnání sklonu střechy a navázání nového okapu (s měděnou vložkou), po její faktické navýšení. Dvacet centimetrů výšky navíc poskytlo prostor pro efektivní začlenění nové izolace. „V zásadě tu došlo ke zjednodušení, které se promítlo do mnohem komfortnějšího bydlení. Přesně, jak klient zamýšlel,“ říká architekt Antonio Conroy Günther.

Foto: Matthieu Gafsou

Změnit design, ale zachovat atmosféru

Když se tahle dřevěná chata mohla opřít o pevný betonový základ, nebylo už komplikované zužitkovat topografii místa, a v místě vstupu nadsadit úzké patro s terasou a balkonem. Právě v těchto místech, na jižní slunečné straně, se dřív nacházela malá pergola, porostlá vínem. Jako místo k posezení a rozjímání byla majiteli velmi cenná, a proto byla v lehce obměněné podobě zachována. Vytvořil se tím před větrem příjemně chráněný prostor pro venkovní jídelnu v létě.

Jistě, mezi původní dřevostavbou a MOKA je nejen vizuálně značný rozdíl. Jenže způsob, jakým architekti dokázali replikovat původní uživatelské prvky, umožnil klientovi zaplout do důvěrně známého prostředí, aniž by jej změna zasáhla. Celá stavba je velmi vyvážená, rekonstrukce a renovace vedla nejen k zásadnímu zodolnění, ale také ke zjednodušení. Měděný lem dává MOKA jednotící rozměr.

Líbí se nám interakce tohoto hladkého kovového prvku s drsnými povrchy fasád. Vzhledem k tomu, že tento projekt nenabízel ekonomickou rezervu pro velká architektonická gesta, zaměřili jsme se na materiály a detaily a na globální atmosféru, kterou bychom mohli vytvořit jejich prací,“ říkají architekti. MOKA je prostě ukázkou toho, jak i hybridní stavba, při které se dřevo mísí s betonem, může stylově uchovat původní charakter. Spokojený klient se teď nemusí příchodu zimy do Yvonandu bát. Naopak může se na ni těšit, a pak ji z renovovaného obydlí pozorovat přesně tak, jak má rád.

Foto: Matthieu Gafsou

Údaje o projektu

Název projektu: MOKA
Typ projektu: Renovace a rekonstrukce, hybridní stavba
Architektonické studio: Concrete and the woods
Lokalizace: Yvonand, Švýcarsko
Vedoucí projektu: Leonardo Coppola
Architektonický tým: Antonio Conroy Günther
Dodavatelé materiálu: Glutz
Rok dokončení (finalizace): 2017
Zastavěná plocha: 25 m2

Studio Concrete and the Wood

Samo sebe představuje jako rozvíjející se architektonickou praxi se sídlem ve Švýcarsku. V prohlášení se zavazují vytváření fyzických prostorů pro každodenní život, a to s vědomím neustále se měnící společnosti.  „Aniž bychom zapomněli na poučení z minulosti, pracujeme na poskytování příslušných odpovědí a emočních atmosfér.“ Jejich styl ale dobře demonstruje postup práce na projektu MOKA: zaizolování a renovace stavby je prý čistě technickou záležitostí, nikoliv otázka architektury.  Proto jsme se při navrhování samotného technického výsledku zamýšleli nad celkovým výrazem tohoto domu. Snažili jsme se ho vylepšit prací s porozuměním (indikace základních částí), zjednodušením (zmenšením počtu povrchů a použitím materiálů) a samotným návrhem (propracováním výběru materiálů a reinterpretací dekorací). Výsledkem práce je proměna pokožky budovy: změnila se konstrukce, izolace, obklady a nová střecha.

Sdílet / hodnotit tento článek

Související témata

Mohlo by vás zajímat

Foto: Stefan Ivković

Změna, které neuvěříte. Domek rozšířili a přestavěli na moderní bydlení

Ve střední Evropě, zrovna tak i jako na Balkáně. Problémy lidí, kteří se vydávají pro radu z architekty, jsou všude podobné. Ostatně, charakter zástavby v Srbsku se od Česka moc neliší. I tady se po dlouhá léta řešily stavební problémy nejrůznějšími nahodilými improvizacemi. A i tady už dospěli do bodu, kdy touží…

Architekt milovníkem horské turistiky: Tyrolské domy Jana Wernera

Architekt milovníkem horské turistiky: Tyrolské domy Jana Wernera

Netradiční pohled na architekturu v Alpách nabízí německý architekt Jan Werner, který je zároveň milovníkem horské turistiky. Moderní vilu v rakouském Dölsachu s nádherným výhledem na zasněžené štíty Dolomit navrhl pro místního zubaře, originální jsou ovšem i jeho další stavby.

REKLAMA