Stranou ponechme, že jsou oprávněně označováni za generaci, která se bojí závazků a partnerských svazků, počítá se mezi věčné studenty stále ještě bydlící u rodičů. Je to prostě tak. Bohužel, právě proto se při zacílení na realitní sféru jisté ironii vůči mileniálům nakonec přeci jen neubráníme. Ano, tito lidé (hrubě vymezeni věkem mezi 22 a 33 lety) by si jednou přáli bydlet ve svém. Hned 74 % z nich by si přálo stát se hrdým majitelem domu. Jenže 31 % z těchto pro vlastní dům nadšených jedinců ještě nezačalo spořit, a tak si na naplnění tohoto snu budou muset ještě chvilku počkat. Času mají dost, protože 41 % z nich ještě žije u rodičů (respektive, 58 % z nich je stále finančně závislých na příjmech svých rodičů).
Chtějí, na co nemají
Těm nejstarším se – byť si to rozhodně nepřipouštějí - kvapně blíží čtyřicítka, a stále fňukat, že s diplomem z pouličního herectví, srovnávací polyhistorie nebo genderové problematiky nedokáží získat lepší pracovní místo, než jako provozní veganského bistra nebo manažera fast-foodu, už dlouho pomáhat nebude. Stejně jako tradiční výmluva, že jejich budoucnost zruinovaly vysoké půjčky na studia, které dodnes nedokázali splatit. Finanční nekompetentnost a jistá neusazenost takových klientů pak dělá realitním společnostem velký nepořádek v programu. Bez dostatečného nákladové jištění totiž nejsou schopni mileniálové dosáhnout na konvenční hypotéky. Ve skutečnosti, k získání nemovitosti potřebují mnohem větší objem peněz, než jejich rodiče. A přitom nemají, z čeho je splácet.
Zdroj: Fotolia.com - smole
Rodinný dům? Ne, děkuji
S tím by si už ale hypoteční společnosti nějak poradily. Horší je, že poptávce mileniálů nevyhovuje ani stávající nabídka nemovitostí. V zásadě totiž nemají pražádný zájem o velké rodinné domy, které tvoří 70 % konvenční (na hypotéky navázané) nabídky v USA. Ne, skutečně nepotřebují velký dům s pěti ložnicemi. Protože nezřídka žijí sami nebo v nesezdaném páru, a o dětech zatím do budoucna nepřemýšlí. O velké rodinné domy tedy nestojí, a místo toho hledají příjemné, atypické bydlení, v exotických lokalitách. Tedy to, co realitní makléři označují jako letní nebo sezónní domy. Ty ale tvoří jen drobný výsek z celého trhu. V trhu s nemovitostmi tedy narůstá nepříjemná bublina, které jednou bude muset zákonitě prasknout.
Zdroj: Fotolia.com - monkey-business
Bez klientů trh fungovat nebude
Dosud tradiční běh věcí, v rámci kterého si mladý pár pořídí nemovitost pro své ratolesti, dvacet a více let ji splácí, a pak se ke stáru přestěhuje do něčeho menšího (a tím uvolnil zrekonstruovaný dům znovu pro trh), přestává fungovat. Stejně jako navázaný proces pořizování a splácení hypoték. Generace mileniálů „není klientem, nemá o danou nabídku zájem, není schopna dosáhnout na klasické hypotéky“. Je to generace, které nespěchá se sňatky a dětmi, a peníze raději než za materiální hodnoty utrácí za zážitky. A přizpůsobit se takové klientele nebude zrovna snadné.
Sdílet / hodnotit tento článek