REKLAMA
Témata Hledat

Architektonické inspirace

Mozaika nápadů z celého světa na ESTAV.cz!

Přestavěný byt přizpůsobený rodině na míru. Děti se v něm vyřádí!

Komplexní přístup ke stavbě, architektuře i návrhu interiéru. A to prosím nejen v rozměrech řekněme funkčních a materialistických, ale hned přímo duchovních. Tento netradiční model práce je typický pro architekty z taiwanského studia HAO design, kteří každý rodinný dům nebo byt vnímají jako chrám duše.

Nebojte, navzdory filozofii jsou mistři střízlivé reality, a jak dokazují na aktuálním projektu rekonstrukce bytu v Kao-siung, svou práci řemeslně ovládají na výbornou. Co tedy byt, který nazývají Innocence in Zen, „Nevinností v zenu“ o rozloze 185 metrů čtverečních nabízí?

 „Očekáváme od bydlení trochu víc, než že jen bude vyjádřením nějaké estetické formy,“ prozrazují o sobě HAO design. „Jsme potěšeni, když bydlení odráží i náladu, atmosféru. Snažíme se proto vždy optimalizovat návrh podle interakce mezi klientem a prostorem.“ Ne, takový prostor ne vždy musí být luxusní. Ale pokud se s ním naučíte pracovat, dokážete prý vytvořit hřejivá a příjemná místa, kde se vám bude dobře žít. Dům anebo byt, vždy je to prý příběh. Který má cenu prožívat i spoluvytvářet. A Nevinnost v zenu? Úplným základem návrhu interiéru prý bylo „pochopit DNA“ každého materiálu.

Zdroj: Hey!Cheese

Každá část bytového vybavení s sebou do domu něco přináší. Rozměr času zakonzervovaný v letokruzích dřeva na nástěnném obložení, ohlazenou texturu kamene dlaždic v koupelně nebo odolnost a nepoddajnost oceli zábradlí. Je prý třeba nevnímat jen fyzický materiál, ale také na emoční efekt, který v nás vyvolává. Proč? „Jen tak můžete dosáhnout jisté harmonie mezi klientem a stavem jeho mysli,“ říkají HAO design. Umět takto číst materiál je pak klíčové pro stanovení, kdy už je nějakého prvku příliš.

Příběh obyvatel je důležitý jako příběh domu

Kdo jsou tedy klienti? Manželský pár se dvěma dětmi. Lékaři. Zatímco muž preferuje čistý zenový styl, žena dává přednost severské (nordické) účelnosti. Jejich starší dcera studuje, a tráví většinu času mimo domov. Mladší je malá, pětiletá, a byt využívá jako jedno velké hřiště. To vše jsou podstatné informace, alespoň tedy pro taiwanské architekty. Vědět bychom také měli, že dům se nachází v zóně č. 16, poblíž nábřežního parku. Je to obytná čtvrť, s velkým zastoupením galerií a kulturních prostranství, ale minimem venkovního prostoru pro dětské hry.

Zdroj: Hey!Cheese

Odlišné nároky na prostor

Už z toho se dá odtušit, že Innocence in Zen bude akcentovat čistotu a nenáročnost, a dostatek alternativního prostoru pro vyžití nejmladší dcery. Jenže na úrovni jednopatrového bytu, kde žijí další tři lidé s odlišnými nároky na prostor a soukromí, to nebude zrovna snadné. HAO design proto načrtli celý byt jako částečně propojený systém, kterému vévodí velký otevřený společenský prostor. Ten zabírá jídelna, obývací pokoj, bar, herna a dvě pracovny – pracovní kouty. Každý z nich je posazen pod trochu jiným úhlem, aby si dítě mohlo hrát a vidět na oba rodiče, ale přitom je přímo nerušilo.

Podobné je to vlastně i s kuchyní, která sice není v otevřeném prostoru, ale přes posunovací dveře jde odtud vidět přímo na hernu. Paní domu tak může vařit, a dohlížet na svou ratolest. Otevřená oblast pokrývá prakticky dvě třetiny plochy (středu) bytu. Po stranách pak na ni navazují ložnice a pokoje. Jeden společný pro děti, s oddělenou malou knihovnou/studovnou pro starší dceru, a na druhé straně pak ložnice pro rodiče. Koupelny s toaletou jsou tu dvě, pro rodiče i děti jedna. Po obvodu otevřené společné místnosti pak pokračuje místnost na vnější terasu a velký balkón, menší je přístupný z ložnice rodičů.

Zdroj: Hey!Cheese

Frekvence využití i dostupnost slunce

Co vedlo architekty z HAO design k takovému rozdělení? Vědomí kladů a záporů bytu. Jen ona střední, společenská část, je totiž balkónem a celostěnným oknem otevřena přirozenému světlu. A dál už to bylo o frekvenci, s jakou jednotliví obyvatelé využívají jednotlivé místnosti. To, že se vaše ložnice v noci neutápí ve světle, se snést dá. V pracovně, potažmo v kuchyni, by vám to vadilo o poznání více. Mimochodem, původní dispozice bytu byly dvakrát 2+0 (jednalo se o dva byty), což nebylo k rozměrům místností zrovna praktické.

Fragmentace prostor, vybourání některých zdí a doplnění propustných předělů (oboustranná knihovna, průlezka) tak byly nanejvýš příhodné. „Když zavřete všechny dveře vedoucí do společenské místnosti, získáte vlastně příjemné soukromí pro ubytování návštěvy. Ze třetí existující koupelny jsme raději udělali šatnu, aby se zvýšil úložný prostor, a interiér mohl být nezatížený zbytečnostmi,“ vysvětlují architekti. Mimochodem, vedoucí studia Ch’en Hung-Wen, si docela libuje ve víceúčelovém nábytku a předmětem, které „sdílejí více funkcí“. A z jednotlivých detailů je to více než dobře patrné.

Zdroj: Hey!Cheese

Místo, kde řádí děti

Chtěl jsem lidem nabídnout na relativně malém prostoru více možností životního stylu,“ říká. „Zároveň byt zbytečně nezastavovat a nekomplikovat. Celý projekt je tak velmi bohatý ve smyslu přímého pohybu.“ A skutečně, děti mohou bez nehod řádit na deset centimetrů silném tatami, běhat napříč celým vzdušným bytem do omrzení, případně zaútočit na vrcholy policového systému, který je současně důmyslnou prolézačkou. Dětem se tu otvírá vertikální i horizontální rozměr. Závěsné chyty ve stropu (nad tatami) jim dopřejí pohybu víc než dost.

Průlezkou je i stěna převlékárny, navazující na dětský pokoj. Je tu tunel i klouzačka, vše v pastelových barvách. Z pohledu dítěte, které si nemůže hrát venku, je tu skrýší a úkrytů spousta. Byt ale není nastaven jen pro děti. Vlastně je velmi snadno modifikovatelný, a s pomocí několika posuvných dveří z něj můžete vytvořit vlastně velmi konvenční bydlení. Možná, když čekáte tchýni.

Zdroj: Hey!Cheese

Elegance a radost z prostých věcí

S filozofií jsme začali a také skončíme: architekti si totiž dali velmi záležet na vizuálním efektu členění prostoru. Dodali mu pocitovou hloubku. I když se pohybujeme pořád na úrovni jednoho patra, kuchyň je opticky „snížená“ díky tmavým kamenným dlaždicím. Ty jsou proti světlé dřevěné podlaze kontrastní, a noří se tak jakoby do hloubky. K členění přispívá i zmíněné tatami, které dělá další schod. Střídání barevných tónů i různého materiálu (světlý topol, ještě světlejší smrk, medově tmavý dub) podlah napomáhá k členění místností bez dalších hranic.

Práce s barvenou paletou a s přírodními materiály je prostě silnou stránkou HAO design. Žádný prvek nebo bytový doplněk tu zdá se není samoúčelný.  Kresba dřeva archivních kousků nábytku, masivní jídelní stůl nebo působivá komoda, z toho všeho dýchá minulost v jinak velmi moderně vedeném bytě. Zenová krása tu vzniká díky geometrickým kresbám na stropech, severský dojem zase čiší z některých polic vyrobených ze surového dřeva. Je to prostě dobře sestavená kombinace detailů, které vytváří velmi příjemný celek. Innocence in Zen vyniká jak v uspořádání prostoru, tak v prosté eleganci.

Zdroj: Hey!Cheese

Údaje o projektu

Název projektu: Innocence in Zen
Typ projektu: rekonstrukce bytu, obytný prostor
Architektonické studio: HAO design
Lokalizace: Kao-siung, Tchaj-wan
Vedoucí projektu: Ch’en Hung-Wen
Klient: soukromá osoba
Rok dokončení (finalizace): 2018
Zastavěná plocha: 185 m2

Sdílet / hodnotit tento článek

REKLAMA
REKLAMA