Hledat
Mapa cennemovitostí v ČR
estav.tvnový videoportál
Všechna témata

Netěsnosti nejen pasivních domů - detaily spojů konstrukcí, na které si dát pozor

Při stavbě svého domu bychom chtěli mít vše perfektní a dokonalé. Čekáme, že dům bude energeticky nenáročný, že nikde nebude táhnout a nebudou se tvořit plísně. Při stavbě ale člověk nezkušený opomene mnoho detailů, které mohou kýžený výsledek kazit. Nejen u pasivních domů je důležitá vzduchotěsnost stavby. Na jaké detaily si dát pozor a jak lze řešit případnou nápravu, pokud se „něco nepovede“?
Ve většině případů za špatnými detaily stojí lidský faktor - nedbalost, nepozornost či snaha ušetřit.
Ing. Michal Kovařík

Vady a poruchy ve vzduchotěsnící vrstvě

Vady můžeme rozdělit do těchto kategorií:

  • v přípravné fázi projektování či úplná absence vzduchotěsných opatření v návrhu a projektu
  • při realizaci – vadný materiál, chybná montáž, ignorace systému vzduchotěsnících opatření
  • v důsledku chybné či nedostatečné kontroly či absence předběžného měření průvzdušnosti
  • způsobené neúmyslným či úmyslným poškozením vzduchotěsných opatření v průběhu navazujících stavebních prací
  • zapříčiněné neodbornou údržbou či její absencí, poškozením v průběhu provozu budovy.

Defekty ve vzduchotěsnící vrstvě v obálce budovy vznikají nechtěně a na různých místech, která až na výjimky bývá těžké dopředu odhadnout. Nelze tedy dopředu stanovit jejich výskyt, jak z hlediska četnosti, tak rozsahu. Graficky znázorňuje typická místa úniku (vad vzduchotěsné vrstvy) obr. č. 1.

Níže uvádím nejčastěji se vyskytující defekty v konstrukci stavby při realizaci:

  • Nespojité provedení omítky masivní stavby, zejména v částech skrytými za podhledy, předstěnami (typicky pod konstrukcí závěsného WC), vedením vzduchotechniky apod.
    Řešení: řádné vyomítání bez prasklin celých stěn a stropů tvořících vzduchotěsnou vrstvu.
  • Průvzdušné deskové materiály u dřevostaveb a střešních konstrukcí (OSB, MDF desky) při zohlednění celé plochy jejich využití jako vzduchotěsné vrstvy mohou zapříčinit nedosažení požadované hodnoty n50 menší než 0,6 h-1.
    Řešení: použití kvalitních neprůvzdušných desek, např. Airstop ECO, silnějších desek s větším podílem borovicové štěpky nebo nátěr stávajících desek 2–3 vrstvami latexového nátěru, pokud jsou již nevhodné desky zabudovány.

vhodná neprůvzdušná OSB deska Airstop ECO s přelepenými spoji

  • Nekvalitní či nevhodně použitá průvzdušná (netěsná) folie obdobně jako desky může zapříčinit plošný únik vzduchu. Častěji však nastává chybné napojení na navazující konstrukce nebo nekvalitní spojení folií mezi s sebou.
    Řešení: Montáž kvalitní dostatečně vzduchonepropustné folie (čím vyšší hodnota sd  – difúzně–ekvivalentní tloušťka vzduchové vrstvy, tím lépe) určené pro vzduchotěsnící opatření, řádné napojení na ostatní konstrukce vhodnými páskami, dotěsnění vhodnými tmely (ne silikon!), dostatečné přimáčknutí pásky spojující jednotlivé folie, vhodné je podložení spoje nebo doplnění přítlačným  lištováním.
  • Napojení konstrukcí na sebe. Toto je potřeba dodržet  zejména v případě dřevostaveb, kdy jsou na sebe připojovány jednotlivé díly. V případě podlahy se může jednat o sendvičové díly s horní vrstvou z OSB desek, stěny mohou být realizovány z CLT panelů či v případě rámové dřevostavby (systém two by four) záklopem z OSB desek. U střechy je toto již obdobné jako u stěn. Nezajištění neprůvzdušných spojů by zcela popíralo snahu o utěsnění stavby.
    Řešení: Řádná aplikace vzduchotěsné pásky vč. přitlačení, přes všechny spoje OSB desek, případně důsledné protmelení vhodným tmelem. V případě konstrukce z CLT panelů opět protmelení spojů v případě pohledových ploch, u plochu skrytých další konstrukcí lze aplikovat i vzduchotěsnou pásku.
  • Napojení stěn na podlahu a strop – jejich nedůsledné provedení v úrovni vzduchotěsné vrstvy a případné domnělé utěsnění finální podlahou s obvodovými lištami nebo zaklopení podhledem přináší v důsledku nelehké odhalování místa úniku vzduchu. Týká se to rovněž mezipodlažních detailů a těžko přístupných míst (např. kanalizační přípojka vyúsťující z podlahy těsně u obvodové stěny).
    Řešení: V případě masivních staveb důsledné omítnutí stěn i přes styk vodorovné a svislé konstrukce, ve špatně přístupných místech utěsnění páskou s butylovým lepidlem, tmelem či případně tekutou hydrostěrkou (dodržet doporučený počet vrstev), v případě dřevostaveb pečlivé spojení folie nebo přelepení desek páskou s možností dilatace.

Spoj masivních dřevěných panelů s podlahovou sendvičovou deskou z OSB

  • Napojení na ostatní konstrukce – střecha. Typicky se jedná o napojení vzduchotěsné vrstvy střechy na pozednici a na štít domu za absence neprůvzdušné pásky, případně důsledného přetmelení. Další netěsnosti mohou vzniknout při prostupu konstrukce střechy (např. kleštiny, krokve) neprůvzdušnou vrstvou, kdy je špatně ošetřen tento detail prostupu (hůře přístupná místa, obzvláště např. u zdvojených kleštin, vrcholového trámu).
    Řešení: Řádná aplikace vzduchotěsné pásky vč. přitlačení, případně důsledné přetmelení detailů a tím zajištění vzduchotěsného trvale pružného spoje mezi konstrukcemi a okolo nich.

Připojení střechy (neprůvzdušné OSB desky) na přestěrkované stěny z VPC

  • Napojení na ostatní konstrukce – příčky. U masivních staveb se jedná o "zakapsování" příček do obvodových stěn, kdy vzduch dále proudí touto příčkou, pokud je zaomítána až např. do místa stavebního otvoru pro vnitřní dveře. Pokud není omítnuta, může se průvzdušnost objevit hned při styku těchto dvou konstrukcí. V případě dřevostaveb se může jednat o přerušení vzduchotěsné vrstvy obvodové stěny v místě napojení příčky, kterou pak může proudit vzduch.
    Řešení: U masivních staveb je potřebné provést vzduchotěsnící vrstvu v podobě omítky, v místě příčky zazdít ocelové pásky a na tyto pak napojit příčku. Pokud jej již "průvzdušná" příčka realizována, je nutné ji celou omítnout (vč. špalet stavebních otvorů). U dřevostaveb je nutné nepřerušovat vzduchotěsnící vrstvu obvodové stěny nebo prostup ošetřit přelepením páskou. Pokud je již vzduchotěsnící vrstva porušena napojením příčky, je potřebné s vzduchotěsnou vrstvou pokračovat i po obvodu příčky (např. OSB a pásky).

Dodržením výše uvedených řešení se může stavebník vyvarovat elementárních chyb při stavbě pasivního či nízkoenergetického domu. Nelze však s jistotou říci, že dobře utěsněné konstrukce jsou zárukou kvalitní a vzduchotěsné stavby.  Kromě výše uvedeného existuje na stavbě celá řada detailů (připojení oken, dveří, utěsnění prostupů, aj.), které je nutné potřeba provést stejně pečlivě a funkčně, jako spoje konstrukcí. O těch zase někdy příště. Nezmeškejte nic z obsahu ESTAV.cz. Aktivujte si týdenní zpravodaj zdarma!

Ing. Michal Kovařík

Ve stavebnictví se pohybuje od roku 2001. Mezi lety 2008 a 2013 působil jako spolumajitel a jednatel stavební společnosti. Od roku 2017 poskytuje služby pod hlavičkou zdravastavba.cz. Zaměřuje se na pasivní a nízkoenergetické stavby. Jeho specializací je technický dozor, zděných i dřevěných i alternativních staveb. Zajišťuje kompletní koordinaci výstavby pasivního domu nebo rekonstrukci do nízkoenergetického standardu. Poskytuje poradenství o realizaci stavby, zajištění administrativy (např. vyřízení dotace Nová zelená úsporám), energetické posouzení nebo optimalizaci stavby. Je členem Centra pasivního domu.

Sdílet / hodnotit tento článek

Mohlo by vás zajímat

Zdroj: AdobeStock- Alexander Raths

Snižování energetické náročnosti existujících budov nejen zateplením – díl IV.

Snížit energetickou náročnost domu pomůže především zateplení. Abychom však skutečně ušetřili za energie, jsou potřeba i následné kroky, které má připravit projektant – energetický specialista. Jedná se především o úpravu vytápění a ohřevu teplé vody, chlazení, ale i dalších systému TZB. Původní objekt měl totiž…

REKLAMA