Na konci letošního ledna navštívil staveniště v dubajské zátoce Mohammed bin Rashid Al Maktoum se svými ministry, aby osobně zkontroloval průběh stavebních prací. Zda byl tento výlet součástí PR projektu, anebo jen u stávajícího nejvyššího představitele Dubaje převládla zvědavost, není zřejmé. Provedená inspekce ale potvrdila, že stavba nejvyšší budovy světa jde zatím přesně podle plánu. Prvních 50 % základů už je vlastně hotovo.
Al Maktoum si prohlídku dobře načasoval, momentálně totiž dosahují betonové základy svého „vrcholu“. A na tom se už dá stavět. S jejich konstrukcí se přitom začalo v září loňského roku, a jsou považovány za technicky nejnáročnější část celé realizace. Mnohavrstvé základy, provázané ocelí a zanořenými nosníky, nyní vystupují dvacet metrů nad povrch. Vyžádaly si 25 000 kubíků betonu, a překrývají svou hmotou 145 nosníků, sahajících do hloubky 72 metrů.
Betonový box v sobě nese také 12 000 tun superodolné oceli. Definitivní základy ještě nejsou zcela hotovy, a podpůrný systém počítá s dalšími 25 000 kubíky betonu. V polovině roku 2018 by už měl být tento plán splněn. Dubaj, ať už šejk Al Maktoun, developeři z Emaar Properties nebo architekt Santiago Calatrava, nechtějí riskovat chyby. Na konstrukci základů proto průběžně dohlíží 450 kontrolních techniků, kteří proměřují každý detail stavby.
Sama „stavba do výšky“ má pak být záležitostí měsíců. Už nyní ale překonává první rekordy: v Dubaji použitá ocel zatím trumfla hmotnost Eiffelovy věže dvakrát, a beton už váží tolik, co polovina kanadské CN Tower. A další zpráva nepotěší ochránce přírody: stavební areál totiž částečně zasahuje do příbřežního písčitého mokřadu u Ras Al Khor. Ohroženo stavbou by tak teoreticky mohlo být až 67 ptačích druhů. Al Maktoum ale hodlá na místě rezervace vybudovat přírodní park, který dá ptákům nový domov.
Souběžně se také rozbíhají stavební práce, související s výstavbou Dubai Creek Harbour. Nákupní seznam stojí za to: odhadem 110 kilometrů kabelů (vážících 18 000 tun) a 240 000 kubíků betonu (tedy 40 000 plných náklaďáků). Jak připouští inženýři: „Betonu tu brzy bude tolik, že bychom mohli udělat chodník z Barcelony do Londýna.“
Nejstarší fungující továrna ve střední Evropě, budova postavená jako betonový odlitek, první kubistický dům v Praze, cenami ověnčená ukázka modulární architektury, zdařilé i nezdařilé rekonstrukce, ...
Pro tvůrce návrhu bylo velmi důležité ponechat krajinu v místě stavby netknutou. I proto se do projektu tolik promítá okolní les, který například rozhoduje o orientaci oken tohoto Malého domu.
Osmapadesát metrů výšky, pětistupňový sklon od svislé roviny a davy turistů v okolí. Hned máte jasno: řeč bude o šikmé věži v Pise. Otázka, kterou si kladly už miliony lidí, a to: „Proč vlastně tahle ...
V Česku vzniklo historicky první energeticky úsporné zdravotnické zařízení na světě splňující nejpřísnější standardy pasivních domů. Stal se jím nedávno otevřený pavilon II. Interní kliniky ...
Ministr životního prostředí Richard Brabec slavnostně zahájil výstavbu návštěvnického centra v národní přírodní rezervaci Soos u Františkových Lázní.
Sdílet / hodnotit tento článek