REKLAMA
Témata Hledat

Architektonické inspirace

Mozaika nápadů z celého světa na ESTAV.cz!

Tepelné mosty v budovách více o tématu

Co je tepelný most, kde a jak vzniká

Tepelným mostem rozumíme takové místo ve stavbě nebo stavební konstrukci, ve kterém dochází k rychlejšímu průniku tepla z vnitřního prostředí do prostředí venkovního ve srovnání s jinými místy uvažované stavby či konstrukce. Tepelné mosty na budovách způsobují zvýšení energetické náročnosti stavby, také bodové (či liniové) ochlazování vnitřního líce konstrukce, které může vést ke kondenzaci i tvorbě plísní nebo rychlejší degradaci stavební konstrukce.

Tepelným mostem označujeme každé místo nacházející se v obálce budovy, ve kterém dochází ke zhuštění tepelného toku – k větší intenzitě předávání tepla. Je nutno zmínit fakt, že se nemusí jednat pouze o předávání tepla vedením (kondukcí), ale může jít i o přenos prouděním (např. vysokou infiltrací vzduchu funkční spárou otvorové výplně, nekvalitně provedenou tepelnou izolací dutin a podobně).

Tepelný most je vždy nežádoucí. Přitom je nutno říci, že určité množství tepelných mostů se v praxi ve stavebním díle vyskytuje vždy. Je to dáno technologickými postupy výstavby, které se ve výsledku bez tepelných mostů nemohou obejít (např. uložení stropní konstrukce do nosného zdiva, styk základové desky a obvodové stěny a podobně). Zjednodušený příklad vlivu způsobu uložení vodorovné nosné konstrukce do obvodového zdiva je porovnán na následujících obrázcích a komentářích k nim.

Styk vodorovné konstrukce a nosné obvodové stěny s opatřením k eliminaci vlivu tepelného mostu

Na obrázku 1 je znázorněn průběh teplotních polí v místě vetknutí stropní desky do ztužujícího věnce obvodového zdiva. Železobetonový věnec je opatřen tepelnou izolací z expandovaného polystyrenu tloušťky 150 mm. Nejnižší povrchová teplota v místě označeném červeným bodem je +18,0 °C.

Styk vodorovné konstrukce a nosné obvodové stěny - provedení obvyklé u starších staveb

Pokud místo tepelné izolace železobetonového věnce provedeme pouhou obezdívku stejným materiálem, jaký je použit k vyzdění nosné stěny, dojde oproti uspořádání znázorněnému na obr. 1 ke změně průběhu tepelných toků, a tím i k poklesu povrchových teplot konstrukce. V místě označeném červenou tečkou je v tomto případě povrchová teplota +16,9 °C. Je tedy zřejmé, že poměrně jednoduchou změnou v provedení detailu dojde k poměrně podstatnému zvýšení vlivu tepelného mostu.

Styk vodorovné konstrukce a nosné obvodové stěny bez náležitých opatření

Na posledním obrázku č. 3 je provedeno vyhodnocení obdobného detailu jako v předchozích dvou případech, který se však od předešlých liší zcela nevhodným způsobem provedení. Není zde provedeno žádné opatření k eliminaci tepelného mostu, což se projeví zásadním znehodnocením celého místa ve stavební konstrukci. Nejnižší vnitřní povrchová teplota v červeném bodě poklesá až na +11,7 °C. Lze prakticky jistě předpokládat, že takováto povrchová teplota bude pod úrovní teploty rosného bodu a v důsledku toho nastane vlhnutí konstrukce s následným rozvojem plísní v pobytové místnosti.

Výsledky analýzy příkladů uvedených na obrázcích 1 až jsou přehledně seřazeny do následující tabulky.

Tabulka 1 - porovnání vypočtených hodnot s hodnotami normovými

Způsob uložení vodorovné konstrukce do obvodové nosné stěny Nejnižší vnitřní povrchová teplota Tis [°C] Teplotní faktor vnitřního povrchu stěny fRsi [-] Kritický teplotní faktor fRsi,cr dle ČSN 73 0540-2
Železobetonový pozední věnec s vrstvou tepelné izolace 150 mm  17,98 0,930 0,760
Železobetonový pozední věnec s obezdívkou z keramických tvarovek 150 mm  16,90 0,902
Železobetonový pozední věnec na celou tloušťku stěny 11,66 0,762

Poznámky k tabulce 1:

  • Kritický teplotní faktor byl Změnou Z1 z dubna 2012 vyřazen z veličin závazných. Hodnoty uvedené v normě jsou nyní pouze doporučením.
  • Číselné normové hodnoty kritického teplotního faktoru jsou stanoveny pro návrhovou relativní vlhkost vnitřního vzduchu ϕi = 50 % a návrhovou vnitřní teplotu vnitřního vzduchu ϴai = 20 °C.
  • Model pro výpočet veličin byl zjednodušen. Byl zanedbán vliv omítek, úložných a spojovacích vrstev.

Výsledné hodnoty dobře ilustrují i přes zjednodušení výpočetního modelu vliv tepelného mostu na možný vznik podmínek, které umožňují existenci kondenzace vzdušné vlhkosti na stavebních konstrukcích. Proto je identifikace možného výskytu tepelných mostů a snaha o jejich eliminaci velmi důležitou součástí projektové přípravy stejně jako vlastního provádění stavebního díla.

Ing. Zdeněk Petrtyl

Autorizovaný inženýr a energetický specialista, jehož hlavním zaměřením je snižování energetické náročnosti všech typů budov – od rodinných a bytových domů po průmyslové objekty. Kromě toho se věnuje i optimalizaci projektů novostaveb do pasivního standardu. Podílel se na vývoji okenního systému Euro IV-78 a jako jeden z prvních jej uvedl na trh. Je spoluautorem odborných publikací (Okno – klíčová součást staveb, Moderní okna) i článků. Je také podepsán pod sekcí Okna – dveře na serveru TZB-info.cz. Mezi lety 1993 a 2007 působil ve vedení firem zaměřených na produkci dřevěných, dřevohliníkových a plastových oken a dveří. Promoval na Fakultě stavební ČVUT v Praze a stavebnictví se profesně věnuje již více než 30 let.

Sdílet / hodnotit tento článek

Další kapitoly tématu „Tepelné mosty v budovách

  1. Tepelný most: Základní fyzikální veličiny
  2. Co je tepelný most, kde a jak vzniká
  3. Kde se vyskytují tepelné mosty na domě a na co dát pozor na snímku z termokamery
  4. Proč se bránit výskytu tepelných mostů? Mohou způsobit i plísně. Jsou i další důvody

Přečtěte si více k tématu Tepelné mosty v budovách

Citlivá rekonstrukce udělala ze secesní vily v Poděbradech pasivní dům

Citlivá rekonstrukce udělala ze secesní vily v Poděbradech pasivní dům

Postavit novostavbu v nízkoenergetickém nebo pasivním standardu by měl být v současnosti běžný standard. Při změně stávajících staveb, které tvoří historická jádra měst, je obnova do standardu budov s velmi nízkou provozní potřebou energie výzvou. Secesní vila z roku 1907, na druhém náměstí Poděbrad, která byla ...

Snižování energetické náročnosti existujících budov nejen zateplením – díl III.

Snižování energetické náročnosti existujících budov nejen zateplením – díl III.

Budovy, které byly postaveny v dřívějších obdobích a neprošly pozdější změnou, prakticky ve všech případech nesplňují požadavky kladené současnou legislativou. Ve většině případů též bývají pro jejich majitele či provozovatele nadměrně nákladné z hlediska nákladů na běžný provoz. Je to logicky zapříčiněno tím, že v ...

Co pomůže ochladit město? Bílá barva!

Co pomůže ochladit město? Bílá barva!

Pohled na budoucnosti lidstva není moc radostný: klimatické změny se nutně odrazí na kvalitě života obyvatel měst, které už dnes hostí přes 50 % globální populace. A v roce 2050 by to mělo být už 75 %. Jedním z častých problémů, které jsou v souvislosti s urbanizací lidské populace spojené, je i efekt tepelných ...

Přírodní tepelná izolace, kterou vypěstují ve skleníku

Přírodní tepelná izolace, kterou vypěstují ve skleníku

Tepelné izolace jsou nemalou součástí všech staveb. Pro životní prostředí ale představují velkou zátěž. Pomineme-li ovčí rouno neexistuje mnoho skutečně původních přírodních tepelných izolací. V Chile se teď snaží prosadit biologickou tepelnou izolací, kterou si sami pěstují.

REKLAMA
REKLAMA