„Nigérie zahájila první stavební práce a úpravu terénu krátce po projednání detailů projektu v roce 1972,“ připouští stávající ministr energetiky, práce a bydlení, Babatunde Fashola. „Od té doby se ale situace několikrát změnila.“ Země, která na mezinárodní úrovni neproslula právě nízkou mírou korupce politiků a občanským klidem, musela realizaci projektu několikrát odložit. Stavba tedy probíhala jen v „klidných obdobích“ na etapy, a náplň projektu se postupně proměňovala s tím, jak původní zamýšlená technologie zastarávala. Letos v srpnu se ale přeci jen práce posunuly kupředu. Vláda totiž schválila finanční injekci ve výši 5,8 miliard dolarů, které mají dovést dílo do zdárného konce.
Nigérii dlouhodobě trápí nedostatek elektrické energie, a poptávka po spolehlivém zdroji je tu značná. Zařízení s předpokládaným výkonem 3050 MW by mohlo k ukončení energetické krize významně přispět, a podpořit i národní ekonomiku. To se ale snáze řekne, než udělá. Pro masivní stavbu, která by měla probíhat v nadmořské výšce 1300 metrů, neměla Nigérie dostatek profesně schopných pracovních sil. Přehrada Mambilla totiž měla vytvořit v 33 kilometrů dlouhém údolí řeky Donga kaskádu, doplněnou o dvě další menší elektrárny (Sum sum a Nghu), a počítalo se i s vyhloubením kilometrového vodního tunelu.
Předchozí jednání s čínskými staviteli (ze společnosti Sinohydro v roce 2012) však nedopadla úspěšně. Ve hře byla jak neshoda nad cenou stavebních prací, tak i zmíněná korupce. Babatunde Fashola a federální kabinet ale nakonec svého „dodavatele stavby“ přeci jen v Číně našli. Na pobídku za 5,76 miliard dolarů kývla čínská Civil and Engineering Company. Hotová stavba přehrady, nádrže i připojených elektráren by tedy měla být bez vlastní provozní finalizace hotová dohromady za hezkých 50 let. V Nigérii se prostě nespěchá.
Sdílet / hodnotit tento článek