REKLAMA
Témata Hledat

Ceny nemovitostí a nájmů

Přehledně v mapě!

Architektura se sociálním přesahem: Když se ženy učí stavět levné domy

Netradiční projekt architektonického studia C-re-Aid v Tanzanii má široký přesah. Ve zdejším Centru pro ženy se dnes nejen Masajky učí stavět domy. Jejich muži už to totiž zapomněli. Ženy si tak skrze dovednosti získávají lepší postavení ve společnosti. Díky architektuře a stavitelství.

Architektura nemusí být jen nositelem uměleckého pojetí či názoru, ale také konkrétním řešení na sociálních a kulturních problémů. Že to zní až příliš odvážně? Odvaha lidem z architektonické dílny C-re-Aid rozhodně nechybí. Už dávno překonali hranici mezi „životem ve sterilním studiu“, a přešli se svou tvorbou přímo do terénu. V rozvojových zemích světa pak přispívají svými znalostmi a postřehy k realizaci projektů, které by jiné profesionály z oboru asi příliš neoslovily. Proč? Málokdo se o nich kdy dozví, realizace se vždy dotýkají jen úzkého okruhu lidí a jejich rozpočet je z principu minimální. Přesto však svou nenápadnou prací mění svět k lepšímu. Stejně jako v případě výstavby Centra pro ženy v Tanzanii.

Kritická změna stylu života i bydlení

Kde začít? U správní rady kraje Majimoto v Tanzanii, v samém středu teritoria obývaného Masaji. A dál? Bylo by toho asi víc: Nevšední zadání, neobvyklý klient, netradiční podmínky, exotická lokalita. Pro C-re-Aid vlastně ale už v pořadí šestadvacátý podobný projekt. Jejich tým, tentokrát zastoupený tvůrčí čtveřicí Nancy Arbogast, Laia García, Samantha Welby, Msafiri Mollel, se musel vyrovnat s úlohou tradiční lidové „kmenové“ architektury v časech rychle se měnících trendů a požadavků. Zásadní komplikace? Tato lidová architektura momentálně na masajských územích už prakticky neexistuje, s výjimkou několika turistických center. Tradiční obydlí rychle mizí, kvůli průniku moderních vlivů.

Foto: Laia García

Když byli před lety Masajové přinuceni změnit svůj kočovný styl života v usedlý, změnila se i jejich původní nenáročná nomádská architektura. Laicky řečeno, domky z blátivých a sluncem vysušených cihel vystřídaly pevné stavby z cihel pálených. Rákosové vyplétané rohože nahradily plasty, a původní nenáročné slaměné střechy ustoupily plechu. Bohužel, tento novodobý model bydlení s sebou přináší do kraje Majimoto výraznou environmentální zátěž. Masajská sídla jsou přeplněná odpadky, cihlové domy si také nemůže dovolit každý, a výroba pálených cihel je náročná jak na spotřebu vody, tak energie. Nehledě na to, že sám proces vypalování vyžaduje enormní objem palivového dřeva, které je v savaně velmi nedostatkovým zbožím.

Kdo postaví levný dům?

Současný styl prosazované architektury tedy vede k mnohostranné devastaci životního prostředí, a škody jsou jasně patrné i přes to, že k přechodu na nový styl bydlení došlo ani ne před třemi generacemi. Existuje cesta zpět? Kupodivu zatím nikoliv: mladí muži totiž zapomněli stavět postaru. Tím si pod sebou podřezali větev, ať už jde o ochranu vlastní přírody, nebo přístupu k levnému bydlení. A zhruba tady vstupuje do hry C-re-Aid, která místním dopomáhá k znovu-objevení starých dovedností. Ekologické a nenáročné výstavbě z lokálních přírodních materiálů. „Lidé mohou žít ve zdravém prostředí, a jejich obydlí mohou být cenově dostupná. Dělali to tak přece po celá staletí,“ říkají lidé z C-re-Aid, které si k tomuto úkolu najala správní rada masajského kraje Majimoto.

Foto: Laia García

Úkol architektů zněl jasně: vytvořit ukázkový objekt, který by vycházel z původní lidové tanzanské architektury, s využitím nabízených dostupných materiálů, v co nejnižší ceně. Poprali se s ním po svém. Druhým bodem na programu pak bylo navrhnout, ukázat a využít nové techniky stavební práce, které by korespondovaly se zadáním levného a lokálního bydlení. A opět by to nebyli C-re-Aid, kdyby zůstali jen na této úrovni teoretického řešení. Možná za tím stálo i to, že sponzorem tohoto řešeného projektu byla východo-africká odbočka organizace Femme International. Nestavěl se tak jen obyčejný demonstrační objekt, ale školící a společenské středisko cílící na masajské ženy. A proč právě pro ně?

Ženy, které staví domy

Zatímco v Evropě řeší rozhořčené feministky větnou skladbu údajně genderově předpojatých básniček v čítankách, masajské ženy v Tanzanii to skutečně nemají lehké. Změny, které doprovázely ústup nomádského pastevectví, je totiž prakticky vyřadily ze společenského života. Dřív se aktivně podílely na chovu skotu, ale dnes už nekočovní Masajové dobytek prakticky nechovají. Ženy tak přišly o jednu z mála možností, jak se podílet na budování kvality života vlastní rodiny, jak přispívat komunitě, které jsou součástí. Ano, mohou se teď starat o domácnost, ale prakticky už o nic jiného. Bez vzdělání, kterého se jim nedostává, nemohou nalézt zaměstnání, a z hlediska stávajících možností uplatnění jsou prakticky nadbytečné. S tím se pak pojí i ústup jejich práv v tradičně kmenovém společenství.

Foto: Laia García

Centrum pro ženy vytvořené v rámci projektu C-re-Aid slouží nejen jako společenské a poradní místo, kancelář, zázemí pro minimální lékařskou péči, ale především jako „školicí“ středisko. Jsou to totiž právě zdejší ženy, které se v rámci realizovaného projektu znovu naučily stavět levné domy postaru, s využitím tradičních materiálů a generacemi prověřených metod. A tyto metody pak doplnily o celou sérii praktických inovací, které vychází z podmínek a nabídky místního prostředí. A co si budeme povídat, „společenská“ hodnota sebevědomé ženy, která už sice muži nepřináší věnem stáda krav, ale dovednost postavit společný dům, má velkou váhu i v rozvojových zemích.

Ano, samotné Centrum pro ženy je sice ještě vystavěno z cihel a má střechu z vlnitého plechu. Ale domy, které se tu ženy učí stavět, už jsou dočista jiné. Vznikají z říčního štěrku, kamenů, písku, stlačené zeminy, nepálených cihel. Disponují hliněnými omítkami, slámovými bloky. Někdy jsou vystaveny i z „odpadků“, tedy pískem naplněných plastových lahví. Podstatné ale je, že slouží svému účelu. V kontextu takového podání už nemá zvolená architektura, její čistota a styl, až takový přesah. C-re-Aid skutečně možná netvoří zásadní nebo velkolepé projekty, ale přispívají svou „na míru šitou“ prací k výrazným celospolečenským změnám.

Foto: Laia García

Údaje o projektu

Název projektu: Center for Women in Masai Village
Typ projektu: Výstavba multifunkčního střediska na venkově
Architektonické studio: C-re-Aid
Lokalizace: Majimoto, Arosha, Tanzanie
Projektový tým: Nancy Arbogast, Laia García, Samantha Welby, Msafiri Mollel
Rok dokončení: 2016
Doba výstavby: 17 dní
Dodavatelé materiálu: Emmanuel Miaroni, Isaya Mollel, Julias Raphael
Náklady na výstavbu: 2100 eur, včetně dopravy materiálu a projektového týmu
Klient: Femme International, Majimoto council
Rozměry: 25 m2

Sdílet / hodnotit tento článek

Související témata

Přečtěte si více k tématu Domy ze slámy

Fasáda z jihu Zdroj: Ekodům z.s.

Slaměný rodinný dům Na palouku v Davli postavili svépomocí

Dům Na Palouku v Davli navrhl a postavil pro sebe a svou rodinu sám projektant Jiří Ryšavý. Téměř pasivní moderní dřevostavba rodinného domu z přírodních materiálů je zateplená z exteriéru slámou a v detailech dřevovláknitou izolací. Konstrukčním systémem je nosný dřevěný skelet zavětrovaný z interiéru OSB deskami. V…

Zdroj: AdobeStock-Oleg

ROZHOVOR: Stavby z přírodních materiálů dřeva, slámy a hlíny

Jaká je motivace lidí postavit si dům ze slámy, dřeva, hlíny? Je to levnější? Je to rychlejší? Jsou takové domy energeticky úspornější? Nebo je to jen láska k přírodním materiálům? Architekt Jan Márton objasní hlavní úvahy stavebníků a přístup k projektování takového domu.

zdroj: Ekodům o. s.

Rodinný dům ze dřeva a slámy postavili mezi vzrostlé stromy

Na počátku příběhu stavby slaměného domu v Horním Jelení byla potřeba přestat řešit finance pohlcující opravy dvou starých vysoce energeticky náročných domů, které navíc nevyhovují svým rozvržením. Plán zahrnující financování oprav prodejem druhého domu byl kompromisem, jenž nemohl splnit sen o prosluněném,…

Foto: Milan Hutera

Slaměný dům z prefabrikovaných panelů v prudkém svahu u Bratislavy

Polo-intenzivní zelená střecha rozprostírá svá křídla nad slaměným domem, který se vznáší nad propastí. Je to ultra-nízkoenergetický ekologický dům bez kompromisů na kvalitě. Jednou z nejekologičtějších tepelných izolací je sláma. Ovšem výstavba ze slaměných balíků je poměrně pracná, a proto vznikl systém…

Pasivní slaměný dům v Zářecké Lhotě postavili svépomocí

Pasivní slaměný dům v Zářecké Lhotě postavili svépomocí

Slaměný dům v Zářecké Lhotě u Chocně byl navržen do nové obytné zástavby. Hlavní obytná budova je dvoupodlažní se sedlovou střechou, orientovaná delší stranou k jihu. Směrem k silnici by měla časem vzniknout kolmo na dům hospodářská část s parkováním a sklad. Celkový tvar tak vytvoří uzavřený obytný dvůr. Do dvora…

REKLAMA