Hledat
Nový stavební zákon
estav.tvnový videoportál
Všechna témata

Jak ze stodol na brambory vyrostly dva rodinné domy

Amsterodam roste do krásy, ale také co do objemu. Obyvatelé čtvrti A-North (Amsterodam-Noord) se proto stále častěji potýkají s nedostatkem prostoru pro výstavbu a vysokými cenami parcel. Do popředí se tak stále častěji dostává zájem o renovace a komplexní rekonstrukce již stávajících objektů.

Z míst, o která bychom na předměstí dříve sotva zavadili zálibným pohledem, z podivných zastřešených garážových stání, zemědělských skladů, sil a stodol, rostou dnes naprosto překvapivě obytné domy. Jsou lehké, moderní a přitom se ne zcela zříkají svého původního designu. Stupeň reflexe minulosti takových sídel totiž odráží hluboký vztah Holanďanů k tradicím. A právě tento druh rekonstrukcí „objektů s minulostí” proslavil Houben & Van Mierlo Architecten.

Studio, které vede Jelle Houben a Bas van Mierlo, sice sídlí v Eidhovenu, ale oba jeho tvůrci mají v Amsterodamu velmi blízký vztah. Během své práce to pochopitelně dokazují svým hlubokým porozuměním pro dialog mezi projekty rekonstrukce a jejich bezprostředním okolím. A pochopitelně, vedou i na poli komunikace se svými klienty, kteří měli při poslední realizaci celou řadu vstupních požadavků. Sami architekti hovoří o „úzké spolupráci“, protože se námět komplexní rekonstrukce odrážel přímo ze specifik zadání, a návrhy některých designových prvků dodali sami obyvatelé.

Foto: Scheltens-AbbenesFoto: Scheltens-Abbenes

Místo, kde přes zimu odpočívají brambory

Předně se ale musíme zastavit u popisu rekonstruovaného objektu, či spíše objektů. Jednalo se totiž (původně) o dvě těsně sousedící stodoly, určené ke skladování úrody brambor přes zimu. Tyto bramborové nadzemní krechty vytvářely roh ulic Kadoelenweg a Landsmeerderdijk se ale měly stát domovem dvou rodin, které v místě žijí a pracují.

Čistě po stránce parametrů to nevypadalo špatně: první totiž zabírala objem 1650 a druhá pak 1150 metrů krychlových. Teoreticky tedy zpřístupňovaly architektům i obyvatelům dostatek prostoru.  Horší už to bylo po stavební stránce, která poněkud komplikovala představu jednoduchého včlenění „in-house“, vestavěného domu. To proto, že první a větší stodola byla vystavěna v průběhu druhé světové války „S využitím hybridních stavebních technik“, jak uvádí sami Houben & Van Mierlo Architecten. Nejde o zrovna líbivé alternativy.

Foto: Scheltens-AbbenesFoto: Scheltens-Abbenes

Dvě stodoly: Slepená a nezničitelná

Válečný nedostatek stavebnin se tu promítl do naměstnání nepříliš kvalitních materiálů, rozsýpavých cihel a druhořadého dřeva, a stodola skutečně byla po stránce statiky nebo izolace „bramborová“. Druhá stodola vznikla v šedesátých letech, a potýkala se s opačným extrémem. Rozhodně se na ní materiálem nešetřilo: bytelné trámoví krovů, ocelová výztuž, dřevěná podlaha a především masiv nosného štítoví vyrobený z betonu. Pro řešení by pochopitelně bylo nejlepší, kdyby obě bramborové stodoly sdílely podobné charakteristiky a byly alespoň přibližně stejně kvalitní. Bohužel.

V rámci návrhů možných řešení, od renovací po re-development, se proto nakonec profesionálové z Houben & Van Mierlo Architecten rozhodli pro radikální zásah. Ten spočíval ve „vykuchání“ všech strukturálních prvků uvnitř objektů, ponechání (dodatečně zapevněných) základů, zbourání všech přístavků a dokonalém očesání interiérů. Stát tedy zůstalo jen to obvodové zdivo, které svou statikou dokázalo vyhovět současným normám.

Foto: Scheltens-AbbenesFoto: Scheltens-Abbenes

Ponechme jen vnější profil!

Bramborové stodoly se tak změnily na jakousi vnější nekompletní obálku, do které je dodatečně vsazen obytný dům. Otevřenost prostoru přitom zůstala zachována, spolu s tím, jak byl objem domu minimálně parcelován místnostmi. Na profilu stodol tak vznikly dva obytné domy se „sofistikovaným“ loftovým uspořádáním interiéru. Jejich centrem je vždy buď společný sdílený prostor pro rodinu (v případě menší stodoly, patřící rodině Mevius-Wensveen), nebo jako pracovní místo (u majitelů – fotografů Scheltens-Abbenes).

Pokud jde o hlavní myšlenky pojetí projektu komplexní rekonstrukce obytných domů, vychází z několika základních materiálových prvků. Předně jsou do podlahy v přízemí, provedené z litého betonu se zdrsnělým povrchem. Na syrovosti oběma domům přidávají přiznané nosné konstrukce z ocelových traverz. Ty pak korespondují s širokými kovovými rámy okenních stěn a proskleného vstupního foyer. A sérii uzavírají trochu nečekaně dřevěné stropy s trámovím, které sice do této industriální kompozice moc nezapadají, ale vytváří sepjetí s původní vnější obálkou, tedy ponechanými obvodovými zdmi stodol.

Naší myšlenkou bylo při rozvržení dispozic vnitřních prostor vždy ponechat původní konstrukci viditelnou,“ říkají Houben & Van Mierlo Architecten. „Jednoduše stylizovaný design přiznává robustní industriální minulost, která ale jde ruku v ruce s modernistním interiérem, příhodným pro instalace uměleckého charakteru.

Foto: Scheltens-AbbenesFoto: Scheltens-Abbenes

Když klienti pracují pro vás

Práce týmu Houben & Van Mierlo Architecten má ještě jedno specifikum, a to že často stabilně při realizacích spolupracují se svými bývalými klienty. V době, kdy se bez výběrového řízení nedá pořídit celkem nic, je to skutečně trochu netradiční, ale eindhovenští architekti se za to nestydí. Ano, dříve realizovali zakázky pro společnosti Delta Light, Farrow & Ball, Scholten & Baijings nebo Muller Van Severen, a ti od té doby (pravděpodobně na základě vzájemně prospěšné spolupráce a spokojenosti s architekty) dnes dodávají zakázkový nábytek, barvy a tkaniny do jejich realizací.

Zařízení interiérů po stránce barevného ladění, obrazů, ale také designového návrhu vstupních dveří (z ocelových tyčí a dřeva), schodiště do mezipatra a kuchyně byl přímo „autonomní“ prací, protože vycházela z návrhu zadavatelů. Díky tomu získal celý poněkud střízlivý interiér punc unikátní a navýsost originální kvality, kterou charakterizují jako „gesamtkunstwerk“.

Holanďané si u svých domů cení nejen historie, ale nově také úspornosti. Proto je vnitřní jádro obou obytných domů kompletně zatepleno a izolováno. Jihozápadní orientace střechy vybízela k instalaci solárních kolektorů a fotovoltaických článků, které nyní pokrývají výraznou část spotřeby energie. Jako drobný bonus pak působí, že původní širší parkovací plocha před bramborovými stodolami dala dostatek prostoru pro vytvoření zahrady, s posezením a terasou.

Foto: Scheltens-AbbenesFoto: Scheltens-Abbenes

Údaje o projektu

Název projektu: Transformatie Aardappelschuur
Lokalizace: Amsterdam-Noord, Amsterodam, Holandsko
Koncept: Transformace zemědělských objektů na obytné domy
Architektonické studio: Houben & Van Mierlo Architecten
Vedoucí architekt: Jelle Houben a Bas van Mierlo
Projektový tým: Joost deBoer, Joris van Gelder, Luuk Smits
Klient: 2 rodiny - Scheltens-Abbenes & Mevius-Wensveen
Rozloha „stodoly č. 1“: 1650 m3
Rozloha „stodoly č. 2“: 1150 m3
Dodavatelé: Laminam, Valchromat
Zahájení projektových prací: 2013
Rok dokončení: 2015
Interiér: Od Riezen & Partners, Amsterdam
Design: VITRA, Patricia Urquiola, Farrow and Ball
Inženýring stavby: Berkhout Tros, Alkmaar
Dodavatel stavby „stodoly č. 1“: Bouwbedrijf Wever v/h Lutter & Lotgering, Amsterdam
Dodavatel stavby „stodoly č. 2“: Renovatski, Amsterdam
Energie: Energiesimulatie, Maasmechelen (B)
Ocelové konstrukce: Hogendoorn Metaalbewerking, Montfoort

Sdílet / hodnotit tento článek

Související témata

Mohlo by vás zajímat

Foto: Sebastian Felix Ernst

Stavěli bez bourání. Starou stodolu využili a přestavěli na bydlení a sklad

Když máte k ruce tým nadšených profesionálů, nic není nemožné. Názorně to dokládá i projekt rekonverze dřevostavby z německého Lindau. U návrhu a samotné realizace se tu sešli lidé motivovaní, kteří se s nemalou chutí pustili do náročné práce. Ze staré stodoly přitom vytvořili…

foto: Piotr Krajewski, Rafał Barnaś

Propojili stodoly a vytvořili příjemné rodinné bydlení

Nezvyklý příklad kreativní rekonstrukce historického domu a okolní hospodářské zástavby, původně určené k demolici. Výsledkem je propojený soubor objektů, který sice zachovávají původní objem i materiál, ale vypadají naprosto jinak, než jejich předloha. Z hospodářského zázemí se tu stalo moderní bydlení na venkově.

REKLAMA