REKLAMA

Stromy na výškových budovách jsou líbivé, jsou ale reálné?

Vizualizace stavebního projektu a následná realita se mnohdy liší. Vize z prvotních studií, jaké architektonické kanceláře vypustí do tisku, se ne vždy daří v praxi naplnit. Vizualizace není projekt ani skutečnost, je to jen druh prezentace, reklamy, představení myšlenky. Někdy má však umělecký záměr vážné trhliny. Nejvýraznějším příkladem rozporu vizualizace a reality je podle Tima De Chanta představení výškových budov plných zeleně. Dle jeho názoru taková zeleň nemá šanci na přežití a takový projekt je tedy nereálný.

Jméno Tim De Chant není ve světě architektury rozhodně neznámé. Věnuje se totiž designérské profesi, zpracovává studie rozsáhlých stavebních projektů a ještě o tom všem píše na svém popularizačním blogu PerSquareMile. A právě na něm uveřejnil svůj text: „Můžeme prosím přestat kreslit na mrakodrapech stromy?“ ve kterém upozorňuje na nereálnost tohoto počínání z hlediska běžné praxe.

Vizualizace stopatrových věží topících se v zeleni sice lahodí oku, ale jsou podle něj přinejmenším nesmyslné. „Nejdřív to byli ptáci,“ píše De Chant. „Na každé vizualizaci projektu ve vzduchu alespoň malé hejno ptáků, aby celé dílo působilo živě a dynamicky. A teď? Jestli chcete, aby váš projekt výškové budovy vypadal o něco víc trendy a připadal každému udržitelnější, dejte mu na střechu strom. Nebo raději tucet stromů.“ A má pravdu: koukněte se třeba web Inhabitat, kde jsou ke zhlédnutí prezentace nejnovějších moderních eko-staveb, včetně těch výškových. Pro zelené listí nevidíte stěny.

Profesionálové na poli architektury tak podle De Chanta dokazují své chabé znalosti z botaniky. „Víte, růst vegetace ve výšce nad 100 metrů nad silnicí stojí opravdu za houby. Život ve městě je pro stromy těžký už na úrovni přízemí, natož pak v drasticky proměnlivém klimatu výškového horizontu.“ Problém představuje například vítr, proměnlivost teplot kolísající ve čtyřiadvacetihodinovém rytmu nebo narušení procesu evapotranspirace uzavíráním průduchů. „Jakoby snad kolegové nikdy neviděli, jak a proč vypadají stromy pod vrcholy hor,“ dodává De Chant.  Rozhodně totiž ne tak líbivě, jak vypadají na jejich nákresech.

Zdroj: Studio LiebskindZdroj: Studio Liebskind

Dále také varuje, že momentální teplota povrchu mrakodrapu může být na nezastíněné straně až o 14 stupňů Celsia vyšší, takže se nedá hovořit ani o nějaké symetrii výsadby. „A co nějaká logistika? Přemýšlel někdo o tom, jak by ty stromy asi měly být zalévány a hnojeny?“ Přírodní podmínky ve výškách jsou extrémně proměnlivé, a stromy na podobnou zátěž v zásadě nejsou stavěny. Jistě, řada druhů nevlídné klima ustojí, ale kdo kde viděl vizualizace výškových budov pokrytých odolnými smrky. „To vše dohromady je vysvětlením, proč zatím máme mnohem více stromů namalovaných na výkresech, než kolik jich roste na výškových budovách,“ uzavírá De Chant. A řešení? „Nechat stromy růst tam, kde jsou.“

Sdílet / hodnotit tento článek

Z kategorie Architektura si přečtěte

Znovu obnovená tržnice v průhledu tradičních stánků na Zelném trhu

Venkovní i krytá tržnice oživila centrum Brna

Krytá městská tržnice na Zelném trhu v Brně se probudila opět k životu po letech, kdy byla s despektem trpěna jako „umouněná Popelka“ historického náměstí. Náročná rekonstrukce po letech chátrání ...

Netradiční vánoční strom, který neexistuje

Netradiční vánoční strom, který neexistuje

Tento víkend se na mnoha našich náměstích rozsvítí vánoční strom. Ale co kdybyste přišli na obecní slavnost a tam vám řekli, že budou rozsvěcovat strom, který neexistuje? Alternativní pojetí tohoto ...

REKLAMA
REKLAMA

estav.cz v žebříčku návštěvnosti TOPlist