REKLAMA
Hledat
Mapa cennemovitostí v ČR
estav.tvnový videoportál
Všechna témata

Skutečně živé stavby využívají ve své konstrukci rostoucí stromy

Jak dalece je možné posunout hranice propojení mezi organickým, živým materiálem, a anorganickou strukturou stavby? Německý architekt Ferdinand Ludwig soudí, že jeho dosavadní práce už tyto limity zcela setřela. Soustředí se totiž na budování „živých staveb“, ve kterých ocelové konstrukční prvky zcela s vegetací splývají. Dočkáme se živých dřevěných mostů i v našich městech?

Botanikou inspirovaný bio-design, neboli Baubotanik system, zajímá Ludwiga dlouhá léta. Čistě teoreticky totiž tento přístup řeší řadu otázek udržitelnosti výstavby ve městech, od čistoty ovzduší přes ovlivnění mikroklimatu až po absorpci emisního uhlíku. A nejde mu upřít ani vizuální efekt. Zarůstající kořenové mosty, jako v indické Meghalaaji, pnoucí se nad silnicemi? Nádhera. Jenže mezi teorií ve fázi konceptu a reálnou stavbou je třeba urazit mnohde ještě dlouhou cestu. Není to totiž jen o tom, že bychom do stromů nechaly zarůstat nerezové trubky, a dávali tak vzniknout spirálním schodištím nebo visutým mostům.

Ne každá dřevina se totiž pro Baubotanik hodí. První problém nastává v tom, že zdaleka ne všechny dřeviny dobře snáší tvarování, zatížení a přítomnost zanořené anorganické struktury. „Naše první pokusy se soustředily převážně na řízkované vrby, protože rychle rostou. Stabilitou však příliš nevynikají,“ vysvětluje Ludwig. „Vize ale byla jasná: integrace stromů do architektury v pojetí městského designu.“ Proto bylo také zapotřebí sáhnout po dřevinách, které se s městským klimatem vyrovnávají lépe, než vrby. Z flexibilních dřevin, s přizpůsobivým cévním systémem (který nenaruší vložená struktura) se v našich podmínkách nabízí například habr, bříza nebo platan.

Zdroj: Baubotanik.orgZdroj: Baubotanik.org

Baubotanik také počítá s velkými nároky na architekta.  I když je dřevina tvarována a kontrolována, roste a vyvíjí se. Proměňuje se, a spolu s tím i její vlastnosti. Vložené prvky působí na dřevinu intruzivně: umožňují snadnější prostup houbám, plísním a bakteriím. Na rozdíl od jasně definované architektury je tak výsledek závislý na celé řadě neovlivnitelných faktorů. Klasické přemostění silnice se totiž nezačne přetvařovat, když udeří nečekaně horké a suché léto.

Od začátku platí, že musíte naprosto respektovat pravidla růstu té které dřeviny, a počítat s nimi v rámci navrhovaného designu,“ říká Ludwig. „Pokud je budete ignorovat, rostlina nebude růst tak, jak potřebujete, a může i uhynout.“ Přesto se zdá, že tento koncept má před sebou velkou budoucnost. Zelená města jsou prostě v trendu.

Sdílet / hodnotit tento článek

Související témata

Přečtěte si více k tématu Dřevostavby

Foto: Tomasz Zakrzewski

Dům v polských Beskydech je ukázkou moderní horské rezidence

V samém srdci polských Beskid, česky bychom asi řekli Beskyd Živeckých, realizovali architekti projekt pozoruhodné rodinné rezidence. Mimořádná je celým provedením, ale už na první pohled fascinuje svým divokým moderním vzhledem, ostře rozeklanými tvary. Které, byť to tak možná nezní, s krajinou nad…

E-book: Příručky ZDARMA!

Příručka Jak koupit bydlení

Jak koupit bydlení

Pomocník při koupi domu, bytu, pozemku.

Příručka Jak na povolení rodinného domu

Příručka Jak na povolení rodinného domu

Poradíme s vyřízením stavebního povolení

Nejnovější články

REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA