REKLAMA

Dodatečná tepelná izolace trámových stropů: Pozor na kondenzaci vlhkosti

Článek je zaměřen na dodatečně izolované stropní trámové konstrukce. U takových konstrukcí je nutné řešit prostup vodních par. V praxi se bohužel setkáváme s případy chybně provedené tepelné izolace bez parozábrany. Pokud chceme stropní konstrukci domu správně tepelně izolovat, je naprosto nutné poradit se s odborníkem, jak tuto konstrukci chránit proti vlhkosti. Každá stavba je unikátní, a proto je nutné, aby každý případ posoudil odborník s dostatečnou praxí a zkušenostmi v tomto oboru.
Dodatečná tepelná izolace trámových stropů: Pozor na kondenzaci vlhkosti

Pokud se rozhodneme trámový dřevěný strop zateplit a vytvořit na něm pochozí vrstvu musíme dávat pozor nejen na stav a dostatečnou dimenzi stropních trámů a na tloušťku dodávané tepelné izolace. Důležitou roli hraje prostup vodních par ze spodního podlaží. Vodní páry se do vzduchu dostanou zcela běžným provozem, dýcháním, vařením apod. Naším cílem je nepustit je do tepelné izolace, kde mohou kondenzovat, degradovat izolaci i okolní dřevo. To provedeme použitím parozábrany. Na její umístění se často zapomíná, popřípadě je použita zcela špatně.

Ideální variantou je umístit parozábranu v celé ploše pod stropnicemi. To je ideální z hlediska tepelně-vlhkostního, nicméně vyžaduje to odstranění vnitřní omítky a prkenného záklopu ze spodní strany stropnic, což je obvykle nežádoucí. Pokud by k odstranění těchto vrstev mělo dojít z jiného důvodu, pak je řešení s celoplošnou parozábranou nejlepší.

V praxi je použitelné i jiné řešení

Jelikož na stavbě ne vždy je možné využít zcela výpočetně ideálních případů, jsou vynalezeny materiály a postupy pro v praxi snadnější řešení.

Obr. 2: V praxi používané a správné řešení, pozor je nutné použít výše popsaný druh parozábrany!, zdroj: CIUR a. s.Obr. 2: V praxi používané a správné řešení, pozor je nutné použít výše popsaný druh parozábrany!, zdroj: CIUR a. s.

V praxi je obvykle nejschůdnější řešení „Sub-and-Top“ z obrázku 2. Je založeno na tzv. chytré parobrzdě, která je průběžná. Funkční vrstva chytré parobrzdy dokáže měnit svůj difuzní odpor v závislosti na okolní relativní vlhkosti. Při vyšší vlhkosti se stane propustnější. Nehrozí proto kondenzace v místě, kde parobrzda běží po horní hraně stropnic. Nicméně je výhodou, pokud je provedena ještě doplňková vrstva tepelné izolace nad stropnicemi. Řešení na obrázku je od firmy ProClima, ale obdobné řešení nabízí všichni přední výrobci fólií.

Chybná realizace je rizikem pro konstrukci – příklady nesprávných řešení

V řadě případů se setkáváme se situací, kdy realizační firma provede tepelnou izolaci stropu a prostupem vodní páry se vůbec nezabývá. To znamená, že buď parozábranu použije na špatném místě nebo vůbec. Popřípadě ji použije, ale nepřelepí spoje nebo vlivem technologické nekázně parozábranu perforuje. V takovém případě vzniká nebezpečí, že ve stropní konstrukci bude kondenzovat vodní pára, která může do značné míry znehodnotit tepelné vlastnosti izolace, ale především může ohrozit životnost a stabilitu trámové konstrukce stropu.

Tento efekt bývá ještě umocněn nevhodně zvolenou podlahou nad nově zaizolovaným stropem (neprodyšná vrstva, přes kterou vodní pára nemůže unikat z izolace do větraného prostoru půdy – například položené PVC apod.).

Níže si prohlédněte varianty podlahových vrstev na půdách s neřešeným prostupem vodních par. Jako typický příklad byl zvolen starší objekt s dodatečně zaizolovaným trámovým stropem bez ochrany proti vlhkosti (parozábrana, parobrzda). Modelově jsou zde popsány v praxi nejčastěji (ale někdy zcela chybně!) používané varianty skladby stropu a podlahy.

Prkenný záklop

Obr. 3: 3D Model prkenný záklop Obr. 3: 3D Model prkenný záklop
Obr. 4: Prkenný záklopObr. 4: Prkenný záklop

V tomto případě jsou jako záklop použita smrková hoblovaná prkna se širokými mezerami. Tento záklop je v praxi velmi častý u starších objektů s původní podlahou. Dle předpokladu by těmito mezerami mělo docházet k odpařování vzniklého kondenzátu. Pokud není ze spodní strany použito nějaké parozábrany či alespoň parobrzdy (v podobě například OSB desek) je i zde v průběhu roku, především v zimě, riziko kondenzace v izolaci. Podle předpisů je však nutné v konstrukci s nosnými dřevěnými prvky kondenzaci zcela vyloučit (nestačí pouze dodržet roční bilanci odparu vodních par).

Záklop fólií   

Obr. 5: 3D Model fóliový záklop   Obr. 5: 3D Model fóliový záklop
Obr. 6: Fóliový záklopObr. 6: Fóliový záklop

Tento záklop simuluje případ, kdy realizační firma chybně umístila ochranu proti prostupu vodní páry až nad izolant a nikoliv pod ní. Stejně tak tento vzorek poukazuje na již častější chybu, která se vyskytuje na půdách i novějších objektů, a to na případ, kdy si majitel přeje mít na půdě pochozí vrstvu například z betonu. Občas si realizační firma poradí se zatékáním betonu do spár stropu umístěním igelitu pod budoucí betonovou vrstvu. Vzdušná vlhkost se v izolaci hromadí a blízko studenému povrchu kondenzuje. Naprosto neprodyšná vrstva neumožňuje odpařování kondenzátu z izolace a to může vést k vážným poruchám nejen tepelně technickým. Vlhkost zasáhne i dřevěnou konstrukci a hrozí rozvoj plísní a dřevokazných hub.

Zaklopení deskami OSB s 40mm vzduchovou mezerou

Obr. 7: 3D Model záklop OSB se vzduch. mezerou Obr. 7: 3D Model záklop OSB se vzduch. mezerou
Obr. 8: Záklop OSB se vzduch. mezerouObr. 8: Záklop OSB se vzduch. mezerou

Tato varianta záklopu simuluje stav, kdy je nad izolantem vytvořen rošt a OSB deska tak nedoléhá přímo na izolaci (vzduchová mezera 40 mm). Jedná se o hojně nabízenou variantu realizačních firem. Podlaha z OSB desek má větrací otvory po stranách kryté mřížkou (v tomto případě se počítá s otvory vzdálenými 8m od sebe). Tato varianta vychází z předpokladu, že ve vzduchové mezeře bude docházet k proudění vzduchu (jako u provětrávaných fasád), čímž bude přebytečná vlhkost odvedena k větracím otvorům a následně do větraného půdního prostoru. Ovšem k proudění vzduchu u provětrávaných fasád dochází díky „komínovému efektu“, který je způsoben rozdílnými tlaky (na základě rozdílných výšek nádechových a výdechových otvorů na fasádě). V případě podlahy se jedná o dvě vrstvy vzduchu vzdálené od sebe 15 mm (tloušťka OSB desky), takže rozdíl tlaků vlastně neexistuje. Dalším faktem je, že v řadě případů se setkáme s tím, že během aplikace (např. foukané izolace) dojde k zanesení „větracích“ otvorů.

Zaklopení deskami OSB

Obr. 8: 3D Model záklop OSB   Obr. 8: 3D Model záklop OSB
Obr. 9: Záklop OSBObr. 9: Záklop OSB

Tato varianta se zdá být nejčastějším případem, který můžeme na nově zateplených půdách vidět. Jediný rozdíl bývá v tom, jak silné OSB desky realizační firma použje. Na tom a na vzdálenosti podpěr závisí, jak moc se bude budoucí podlaha prohýbat při chůzi. Na prostup vodní páry to ovšem nemá vliv. Opět toto řešení může způsobovat problémy s kondenzací vlhkosti a dalšími spojenými nežádoucími jevy.

Stavebnictví nezná totožné případy – konzultujte zateplení stropu s odborníkem

V každém případě je správným krokem konzultace s odborníkem, který se vlhkostí a ochranou proti ní zabývá. Ten může být, ale často bohužel není pracovník realizační firmy. Doporučujeme oslovit ještě třetí stranu, nezávislého projektanta, který se nesnaží tlačit na cenu realizace ani na ulehčení si práce při realizaci, není také zaměřen pouze na jeden materiál a hledá optimální technické řešení. Nejste-li si jisti ani potom správností řešení, poradenství nabízí právě výrobci fólií. Často poskytují poradenství zdarma, nicméně logicky pouze k řešení svými výrobky.

Vyprojektovat vše není vcelku problém, nicméně důležitá je kvalita realizace, pokud sami nejste schopni posoudit kvalitu práce, přizvěte si technický dozor. Cena těchto konzultací se vám může rychle vrátit.

Správným řešením, které pro rodinný dům bude stát tisíce korun, předejdeme pozdějším opravám, které by mohly stát desetitisíce nebo dokonce statisíce korun.

Sdílet / hodnotit tento článek

Z kategorie Dřevostavby si přečtěte

zdroj: Ole Herbrand Kleppe, BOB

Nejvyšší bytová dřevostavba na světě stojí v Norsku

Čtrnáctipodlažní budova ze dřeva stojí v norském Bergenu. Se svou výškou 52,8 m je nejvyšší bytovou dřevostavbou světa. Zásadním problémem projektu byla požární bezpečnost. O konstrukci, průběhu ...

Zdroj: Fotolia.com - kei u

Přehled dřevin vhodných pro podlahy. Kterou vybrat?

Není dřevo jako dřevo a jeho vlastnosti jsou rozdílné pro různé druhy dřeva a jeho úpravy či modifikace. Například termicky ošetřený jasan se hodí na podlahy i do koupelny, zatímco modřín, díky jeho ...

Foto: Flavio Coddou

Tradiční teplo krbu jako motiv pro moderní rodinný dům

Slovinští architekti při návrhu moderního rodinného domu v Logateci přišli se zajímavým nápadem. Ústředním prvkem bydlení rodiny se nestal design, materiál nebo výhled do kraje, ale tak jako před ...

REKLAMA
REKLAMA

estav.cz v žebříčku návštěvnosti TOPlist