Hledat
Mapa cennemovitostí v ČR
estav.tvnový videoportál
Všechna témata

Kombinace dřeva a hlíny v moderním stavebnictví - novostavby

V současné stavební praxi se vyskytují zejména dva typy použití kombinace dřeva a hlíny pro novostavby. Jedná se o domy s tzv. lehkým dřevěným skeletem a domy s tzv. těžkým dřevěným skeletem. V obou případech dřevo plní nosnou funkci a hlína přispívá k omezení jeho slabších stránek (zvýšení požární odolnosti a při správném provedení i ochranu proti škůdcům a regulaci vlhkosti dřeva) [5].

Hlína navíc ve stavbě reguluje vnitřní prostředí (upravuje vlhkostní režim, pocitově zlepšuje vnímání vnitřního prostoru a akumuluje tepelnou energii) [6]. Stavby se samonosnou hlínou nebo slámou, stejně jako nově budované domy dle tradičních technologií se jako novostavby prozatím vyskytují zřídka. Do budoucna se předpokládá větší rozšíření dusaných hliněných konstrukcí probarvovaných ve hmotě, tedy neomítaných.

Skladba obvodových stěn se liší podle návrhu, ale základní princip je jednoduchý.

V obvodové stěně se uplatňjí tři základní vrstvy:

  • vrstva nosná, tvořená obvykle dřevěným skeletem různé konstrukce
  • vrstva izolační (sláma, konopí, ovčí vlna, dřevovlákno, ale i jiné stavební materiály)
  • vrstva akumulační (hliněná výplň prováděná různými technikami).

Známou zásadou je, že vrstva izolační musí z exteriéru obklopovat vrstvu akumulační, vrstva nosná může být umístěna v jakékoli pozici, obvykle však uvnitř některé z dalších dvou vrstev.

V nově budovaných stavbách je v současnosti častá kombinace dřeva a hlíny s relativně novými prvky, jako jsou materiály na bázi dřeva (LVL, CLT, lepené dřevo, OSB apod.), sklo (obvykle dominantní, velkoplošná okna), ušlechtilé kovy (nerez, hliník), podlahové vytápění, Hi-tech řešení směřující k energetickým úsporám a vnitřnímu komfortu apod.

Dům s lehkým dřevěným skeletem

Lehký dřevěný skelet má nosné sloupky stěn relativně malého průřezu hustě naskládané ve stěně tak, aby respektovaly velikost izolačního a oplášťovacího materiálu (obdoba sloupkových konstrukcí dřevostaveb typu two-by-four). V tomto systému jsou sloupky téměř vždy součástí skladby obvodové stěny, tepelná izolace je obvykle mezi nimi a po okrajích a celý systém je opláštěný. Výplň mezi sloupky může být i hliněná (vyzdívka, dusaná hlína), tepelná izolace je v tomto případě umístěna z vnější strany skeletu.

Pro opláštění z interiéru se obvykle používá hlína (jak ve formě hliněných omítek, nebo obezdívky z nepálených cihel), která pak příznivě ovlivňuje vnitřní prostředí a má nezanedbatelnou protipožární funkci. Venkovní plášť se obvykle volí dle estetických požadavků investora, obvykle je to buď omítka (v případě většího přesahu střech hliněná, jinak standardní omítkové směsi) nebo obklad (obvykle dřevěný). V interiéru mohou být umístěny hliněné příčky, které dále zlepšují vnitřní prostředí domu. Prostorové ztužení domu je obvykle zajištěno buď deskami na bázi dřeva (např. OSB) nebo šikmými dřevěnými prvky (záklop, laťování, dřevěná ztužidla mezi sloupky).

Příklady novostaveb s lehkým dřevěným skeletem

Rodinný dům v obci Čelákovice během výstavby – dřevěná konstrukce, interiér

Rodinný dům Lelekovice během výstavby

Řez rodinným domem plánovaným postavit v obci Slavonice (M. Hendrych) a skladbou střešního pláště

Dům s těžkým dřevěným skeletem

Těžký dřevěný skelet má svislou nosnou konstrukci tvořenu masivními dřevěnými sloupy, eventuelně je propojena i s konstrukcí stropu či střechy jako dřevěný rám. Sloupy mohou být součástí skladby obvodových zdí, ale mohou být umístěny i zcela mimo obvodové zdi, a to jak v interiéru, tak i v exteriéru. Časté jsou kombinace obou řešení, které respektují vnitřní uspořádání domu. V případě, že jsou masivní dřevěné sloupy viditelné, pak tvoří významný architektonický prvek. Dle požadavků architekta jsou tyto sloupy provedeny buď z masivního rostlého dřeva, nebo z dřeva lepeného. Nezřídka se stává, že je použita i pouze odkorněná kulatina vybraných druhů dřevin, často s významnými geometrickými imperfekcemi. Nosná konstrukce je obvykle nezávislá na konstrukci vnitřních a obvodových zdí, proto je pro zajištění prostorové stability budovy jako celku nutné tuto konstrukci důkladně ztužit.

Z důvodu omezeného prostoru pro ztužidla, daného dispozicí domu, je vhodné volit masivní ztužidlová pole. Ztužidlová pole se umisťují do příček (skrytá), nebo se přiznávají v interiéru jako architektonický prvek (viditelná). Obvodové stěny mohou být na nosné konstrukci budovy nezávislé a lze je provést libovolným materiálem - oblíbená je sláma, hlína (nepálené cihly, dusaná hlína, nakládaná hlína apod.) i klasické sendvičové panely. Hlína se uplatňuje v podobě omítek, hliněných příček nebo ve skladbách vodorovných konstrukcí. Domy s těžkým dřevěným skeletem umožňují velmi lehké konstrukce stěn, proto roste význam akumulační funkce hlíny pro celkové efektivní fungování domu.

Rodinný dům „slamák“ ve výstavbě: z vnější strany po první vrstvě základních hliněných omítek, uvnitř hliněné omítky dokončeny.

Řez rodinným domem v obci Ohrada (J.Gadziala, I.Tachezy) a ukázka masivního ztužidla v příčce (Z.Vejpustek, B.Straka)

Novostavby domů s tradičním (historickým) nebo jiným konstrukčním systémem

Jedná se o všechny typy novostaveb používající historické konstrukční systémy uvedené v předchozím článku , stejně tak jako o stavby z nosné slámy či jiného samonosného izolačního materiálu opláštěného hlínou.

Hliněná bašta v Průhonicích – pohled, interiér restaurace, interiér věže

[5] Růžička, J.: Požární odolnost obvodových stěn pro pasivní domy s využitím slaměných balíků jako tepelné izolace, TZB-info, 27.8.2012, roč.14, čís.35. ISSN 1801-4399

[6] MÜLLER, Jan. Vliv obkladových panelů z nepálené hlíny na tepelně-vlhkostní  mikroklima podkroví: disertační práce, Brno, 2011. 120 s. Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební. Vedoucí disertační práce Ing. Milan Ostrý, Ph.D.

Ing. Zdeněk Vejpustek, Ph.D.

Jednatel a vedoucí projekce firmy WaVe Structural Design s.r.o. se zaměřením na netypické dřevěné konstrukce, diagnostiku a
sanaci vad dřevěných konstrukcí, spojení dřeva s dalšími přírodními materiály (kámen, hlína, sláma, konopí) a kontrolu provedení dřevostaveb. V těchto oblastech spolupracuje s kolegy z VUT v Brně a účastní se experimentů v rámci výzkumných projektů, posudků a publikační činnosti.  Z dalších činností v oboru lze zmínit dlouholeté členství v TNK 34 Dřevěné konstrukce, předsednictví ve Sdružení hliněného stavitelství z.s., spolupořadatelství konference Zdravé domy, autorizaci ČKAIT IS00, externí vyučování na VŠ a přednáškovou činnost zaměřenou na dřevo a hlínu v konstrukcích.

Doc. Ing. Bohumil Straka, CSc.

je absolventem Fakulty stavební VUT v Brně (1962), CSc. (1993), po obhájení habilitační práce byl jmenován docentem v oboru Teorie a konstrukce inženýrských staveb (1997). Dlouhodobě působil jako pedagogicko-vědecký pracovník na Ústavu kovových a dřevěných konstrukcí FAST VUT v Brně. Je autorem a spoluautorem řady publikací v oboru ocelových a dřevěných konstrukcí. Je dlouholetým členem státní normalizační komise pro dřevěné konstrukce. V současné době externě vyučuje navrhování a realizaci dřevěných konstrukcí. Je autorem, respektive spoluautorem, řady realizovaných dřevěných konstrukcí a mostů. Nadále se věnuje vývoji nových konstrukčních typů a jejich skutečnému působení v reálných podmínkách.

Doc. Ing. Ivana Žabičková, CSc.

Po absolvování Fakulty stavební VUT v Brně pracovala 20 let jako statik, od roku 1988 vyučuje na Fakultě architektury VUT v Brně nosné konstrukce budov. Od roku 1994 se zabývá hliněnými stavbami. V roce 2003 Iniciovala založení Sdružení hliněného stavitelství, o. s., které vedla do června 2016. Pod jejím vedením se SHS zapojilo do mezinárodní spolupráce v oboru ECVET Hliněné stavby „Poznej hlínu“ a získalo akreditaci MŠMT k výuce rekvalifikačních kurzů „Zhotovitel hliněných staveb“, jejichž je garantem.

Sdílet / hodnotit tento článek

Čtěte i další díly seriálu

  1. Kombinace dřeva a hlíny v moderním stavebnictví
  2. Kombinace dřeva a hlíny v moderním stavebnictví - historické stavby
  3. Kombinace dřeva a hlíny v moderním stavebnictví - novostavby

Související témata

Mohlo by vás zajímat

Foto: Armel ISTIN photographer

Dřevěný rodinný dům dbá na pohodu obyvatel

Idea udržitelnosti je hezká, ale aby se z teorie ekologické stavby stala fungující praxe, chce to ale víc než jen náhodně zkombinovat přírodní materiály. Neobejde se to bez chytře pojaté architektury, dobrého projektu. A právě tím vyniká RT House.

Jádrové hliněné omítky na slaměné stěny, jejich míchání a nanášení svépomocí

Jádrové hliněné omítky na slaměné stěny, jejich míchání a nanášení svépomocí

Hliněné omítky slaměných stěn tvoří přirozenou protipožární ochranu slaměných balíků, určují výsledný tvar domu, zajišťují tepelnou i vlhkostní stabilitu vnitřního prostředí a příznivé elektroiontové mikroklima. Mohou zajistit i dostatečnou (pro nízkoenergetický standard) vzduchotěsnost vnitřní obálky vytápěného…

Foto Rudolf Karlík

Stavby z přírodních materiálů a přírodní zahrady lákají stále více lidí

Letošní již čtvrtý ročník přilákal široké spektrum návštěvníků z tuzemska i ze zahraničí. Pro velký zájem přesunuli pořadatelé konferenci z komorních prostor Impact Hubu na pražském Smíchově do KZ Domovina v Holešovicích a nabídli víkend plný přednášek, podnětných setkání a zajímavých rozhovorů. Mezi významnými hosty…

REKLAMA