Asi 152 hektarů pozemků pro novou průmyslovou zónu vlastnil Karlovarský kraj a využívala je pro výuku chebská střední škola zemědělská. Kraj a město se dohodly na směně pozemků. Škola bude ale ještě do roku 2020 pozemky využívat.
"Nyní bude následovat změna Zásad územního rozvoje kraje. To bude trvat tak rok a půl. A pak změna územního plánu města, což bude trvat také asi rok a půl," řekl Navrátil.
Uvažovaná lokalita pro průmyslovou zónu Cheb II je východně od města v katastrálních územích Dolní Dvory a Dřenice u Chebu. Má přímé napojení na dálnici D6, blízko na německou dálniční síť a teoreticky by se k ní dala dovést i železniční vlečka z chebského nádraží.
Pozemky pro novou zónu leží naproti stávajícímu průmyslovému parku, který je rozsahem, počtem firem i počtem zaměstnanců nejúspěšnější v kraji. Pokud firmy, které v současné době dokončují stavbu svých závodů, splní své plány, měla by zóna postupně zaměstnat přes 2000 lidí. Jde ale spíše o střední firmy, které zaměstnávají od 150 do 500 lidí. Investor pro připravovanou zónu by měl být větší.
Nové průmyslové zóny se státní podporou mají kromě Chebu vzniknout ještě v letech 2017 až 2022 u Veselí nad Moravou a v Moravských Budějovicích. Materiál včera schválila vláda. Ministerstvo zemědělství na listopadovém jednání předchozí návrh zablokovalo, ministr Marian Jurečka (KDU-ČSL) nesouhlasil s tím, aby se zóny vznikaly na nejkvalitnější půdě.
Stát od roku 1998 podpořil stavbu 104 průmyslových zón a související infrastruktury či zvýhodněný převod pozemků ze Státního pozemkového úřadu v rámci Programu na podporu rozvoje průmyslových zón. Nejvíc takových zón, 15, bylo v Ústeckém kraji. Audit v zónách, které stát podpořil, ukázal obsazenost investory z 82 procent.
Sdílet / hodnotit tento článek