REKLAMA

Parotěsnicí vrstva šikmých střech

Parotěsnicí vrstva se v šikmých střechách provádí obvykle ve dvou materiálových variantách: Z tenké plastové fólie nebo z asfaltového pásu.
Parotěsnicí vrstva šikmých střech

Parotěsnicí vrstva z plastové fólie v ploše obvykle velice dobře brání difuzi vodní páry. Často se navíc používají materiály s tenkou hliníkovou vrstvou. V takovém případě je difuzní odpor velice dobrý. Výslednou funkčnost vrstvy ale zásadně ovlivňuje kvalita spojení přesahů fólie a napojení na navazující a prostupující konstrukce, kvalita a trvanlivost spojovacího materiálu, tvar detailů, které je nutné opracovat, a případné poškození fólie, ať už v průběhu provádění stavby, nebo v průběhu jejího užívání.

Pokud se v parozábraně vyskytuje z jakéhokoliv důvodu netěsnost, snižuje se difuzní odpor vrstvy jako celku. Ve skladbách střech však tyto parozábrany obvykle plní i vzduchotěsnicí funkci. Porušení vzduchotěsnicí vrstvy znamená proudění vzduchu skrz skladbu střechy. Vzduch, který proudí z interiéru skrz skladbu ven, s sebou nese značné množství vlhkosti, která na chladných površích uvnitř skladby kondenzuje, případně namrzá. To může dramaticky snížit trvanlivost dřevěných konstrukcí ve skladbě, snížit účinnost tepelné izolace, případně způsobit zatékání kondenzátu do interiéru apod.

Ve větrném počasí může vzduch naopak proudit z exteriéru do interiéru, a tím způsobit pronikání chladného vzduchu, aniž je otevřené okno, dále ochlazování povrchu konstrukcí a s tím spojenou případnou kondenzaci vlhkosti. V extrémních případech se může stát, že takový interiér – například podkroví, kde jediná vzduchotěsnicí vrstva je špatně slepená fólie – nelze ani vytopit na požadovanou teplotu.

Z uvedených důvodů by parotěsnicí vrstva z tenké plastové fólie neměla být jedinou vzduchotěsnicí vrstvou ve skladbě střechy. To mimo jiné pro vytápěné trvale obývané prostory v podstatě diskvalifikuje např. tříplášťové střechy, kde je parotěsnicí vrstva tvořena z plastové fólie a tepelná izolace je od pojistné hydroizolace – nejčastěji také z fólie – oddělena větranou vzduchovou vrstvou.

Parozábranu ve skladbě střechy s tepelnou izolací mezi krokvemi je třeba umístit tak, aby nebyla poškozena budoucím užíváním prostor, to znamená ne bezprostředně nad podhledovou deskou – nejčastěji sádrokartonem. Je vhodné mezi těmito vrstvami nechat několik cm mezeru.

Kabely elektroinstalace je vhodné umísťovat mezi parozábranu a interiér, aby se eliminovaly prostupy elektro parozábranou.

Fólii je vhodné montovat po spádnici, ne vodorovně. Spoje se musí slepovat oboustranně lepicími páskami doporučenými výrobcem fólie. I za cenu větší spotřeby fólie je nezbytné umísťovat spoje fólie pod pevné podpory. Bez podpory nelze spoje dostatečně stlačit a spojit. Případně je třeba pevnou podporu vytvořit. To platí i pro okolí prostupů apod.

Parozábranu je třeba stejně pečlivě napojit ne jen mezi sebou a na prostupující konstrukce, ale také na navazující konstrukce po obvodě, a to páskou, kterou systémově doporučuje dodavatel fólie. Její typ se může lišit podle podkladu (kov, zdivo, dřevo apod.)

Parozábrana ve skladbách s tepelnou izolací nad krokvemi se nejčastěji vytváří z asfaltových pásů. Používat by se měly pásy tzv. natavitelné, které se označují písmenem S. Pro parozábranu lze použít jak starší typ pásů z tzv. oxidovaného asfaltu i novější modifikované pásy. Z důvodu pevnosti pásu a jeho kotvení se doporučuje používat pásy se skleněnou tkanou nosnou vložkou. Lze použít i pásy s kovovou fólií, pokud to například vyžadují požadavky na ještě vyšší difuzní odpor.

Asfaltové pásy jsou oproti fóliím odolnější proti mechanickému namáhání. Perforace kotevními prostředky mají menší vliv na těsnost vrstvy, detaily prostupujících konstrukcí lze spolehlivěji opracovat oproti plastové fólii.

Vzhledem k vlastnostem asfaltového pásu a způsobu zpracování lze tuto parotěsnicí vrstvu použít i nad interiéry s extrémními parametry vnitřního prostředí.

Pásy se nejlépe pokládají po spádnici. V přesazích se kotví do podkladu, nejčastěji k dřevěnému bednění, a to hřebíky po 10 cm nebo kotvami do dřeva. V přesazích se následně svařují. Šířka přesahu je nejméně 8 cm. Oxidované asfaltové pásy se zpracovávají při teplotách od 10 do 25 °C. Modifikované pásy je možné montovat již od 5 °C.

Pokud podklad tvoří trapézový plech, pokládají se pásy rovnoběžně s hranami vln plechu. Plech musí být odmaštěný. Pokud podklad tvoří silikátová vrstva, je třeba, aby byla zbavena ostrých výstupků a nerovností. Podklad z plechu nebo silikátové vrstvy je třeba před natavováním pásů penetrovat.

Sdílet / hodnotit tento článek

REKLAMA

estav.cz v žebříčku návštěvnosti TOPlist