Z hlediska produkce globálních emisí oxidu uhličitého se stavební průmysl řadí na přední místa, předbíhá veškerý provoz automobilů a zdatně konkuruje tepelným elektrárnám. Z ekologické bilance stavebnictví vychází nejhůře beton (40 % emisí spojených se stavební činností), ale stranou nestojí ani výroba cihel s osmi procenty. Důvod? Tradiční výroba pálených cihel totiž vyžaduje minimálně dvoudenní teploty okolo 1000 °C, což je nesmírně energeticky náročné. Obejít tento proces se nyní pokouší lidé z BioMason.
S pomocí metabolismu pečlivě vyselektovaných druhů bakterií se jim podařilo začít zpracovávat obyčejný písek do podoby pevné stavební hmoty. Vybrané bakterie si počínají podobně jako mořské korály, které milimetr po milimetru každý rok budují svůj křehký svět. Jen ty z BioMason pracují o poznání rychleji. K cihle se z písku dopracujete za čtyři dny, aniž by bylo zapotřebí cokoliv pálit v peci. Výsledná cihla si navíc v pevnosti s originálem nezadá, a může být využita ve všech dostupných typech konstrukcí.
„Není v tom žádné kouzlo,“ říká Ginger Krieg Dosierová, která za projektem BioMason stojí. „Bakterie se uvnitř předchystané formy začnou kvůli obraně před podmínkami vnějšího světa samy obalovat pískovými zrnky, a utvářet pevný povrch.“ Bio-cihly by měly být komerčně dostupné v roce 2017.
Sdílet / hodnotit tento článek