REKLAMA

Domácí spotřebiče vybírejte i podle hluku

Průměrný Evropan tráví 90 % svého života v uzavřených místnostech. Od pobytu v práci až po pobyt v domácnosti. I proto hraje důležitou roli výběr spotřebičů a jejich hlučnost, která má vliv na život v rodinném nebo bytovém domě. Údaje o hluku naleznou zákazníci na energetickém štítku téměř na každém standardním domácím spotřebiči. Electro World informuje o hlučnosti u jednotlivých domácích spotřebičů.
domácí spotřebiče

Za tiché se dále pokládají spotřebiče pracující s hlučností okolo 66 dB.

„Nejčastěji hlášená záruční reklamace je spojena s hlučností chladniček. Zákazníkům vadí hlučný nástřik chladiva tzv. škrundání, které může být z pohledu spotřebitele vada a působí jako rušivý nepříjemný prvek,“ říká Martin Kameníček z Electro Worldu. S  vývojem technologií se ale nyní některé modely chladniček pohybují pod 40 dB a dají se označit za extrémně tiché. Podle Martina Kameníčka by měl proto zájemce o tichý spotřebič pečlivě vybírat a věnovat čas také informacím v energetickém štítku, které slouží k lepší orientaci při nákupu.

Za tiché se dále pokládají spotřebiče pracující s hlučností okolo 66 dB. Mezi ně řadíme například myčky, u kterých se hluk v průběhu několika let velmi snížil a nyní se pohybuje okolo 45 dB.

Nárůst hluku o 3 dB znamená zdvojnásobení objemu hluku

Hlučnost spotřebičů podléhá normě ČSN EN 28960, která je identická s mezinárodní normou ISO 8960:1991. Intenzita hluku se vyjadřuje v decibelech. Nárůst této veličiny není symetrický, jak jsme zvyklí třeba u jiných jednotek. Decibel je naopak logaritmická veličina a nárůst hluku o 3 dB znamená zdvojnásobení objemu hluku. Při nárůstu o 10 dB je hluk desetinásobný, při nárůstu o 20 dB stonásobný. To znamená, že rozdíl mezi 20 dB a 40 dB je mnohem menší, než rozdíl mezi 60 dB a 80 dB. Pokud je například hluk o několik decibelů nad limitem, působí tato informace na první pohled mylným dojmem, že jde jen o mírné překročení.

Vhodným umístěním spotřebiče zamezíme dalšímu hluku

Hlučnost spotřebiče mohou negativně ovlivnit sami uživatelé a to především špatným a nevyváženým umístěním. Například hlučnost ledničky se může znásobit, pokud se špatně zajistí. „V praxi to znamená, že lednička nestojí například na všech nožkách,“ dodává Kameníček. V opačném případě totiž může skříň rezonovat. Zdánlivou hlučnost ledničky také ovlivňuje prostředí, ve kterém je umístěna. Tam, kde nejsou tlumící prvky (závěs, koberec, záclony aj.), se bude jevit lednička podstatně hlučnější.

Malé spotřebiče, pračky, vysavače

Mlýnky, mixery, elektrické kráječe či nože, zpravidla i přes vysoký hluk tolerujeme, protože jejich provoz bývá časově omezen na pár desítek sekund, maximálně minut. Horší situaci ovšem představují přístroje, jež pracují nepřetržitě i hodiny. K největším hříšníkům v kuchyni ale patří jednoznačně digestoř. „Důležitou roli hraje zejména správně nastavená instalace odtahu vzduchu,“ říká Kameníček. Pračky mají zpravidla hluk okolo 60 dB, ale zase záleží na prostředí, umístění a modelu. Obecně platí, že hlučnost spotřebiče lze snížit například vestavbou do nábytku. Takový spotřebič je pak oproti volně stojícímu výrazně tišší.

Za hluk spotřebičů mohou motory

V přístrojích jsou pohyblivé a mechanické elementy (např. uhlíky), které způsobují tření a vznik hluku. Největším „výrobcem“ hluku jsou elektromotory. Na trhu jsou ale již nějakou dobu motory, které mají nižší úroveň hluku. Jedná se o tzv. invertorové elektromotory, které pracují na jiném principu. Spotřebič díky tomu dosahuje skvělých výsledků při minimální spotřebě energie a prakticky v tichosti. Invertorové motory se v současnosti používají převážně v pračkách, chladničkách a v některých myčkách.

Sdílet / hodnotit tento článek

REKLAMA
REKLAMA

estav.cz v žebříčku návštěvnosti TOPlist