Zacílení projektu právě na alternativu dovážené dřevotřísky má hned několik opodstatnění. Pochopitelně, že lokální zdroje široce dostupné suroviny snižují cenu výrobku, otevírají potenciál pro uplatnění obyvatel na domácím trhu práce. Ale hlavně desky z rýžových slupek nechutnají termitům tak jako klasická dřevotříska.
Inženýři z UC si s nejrůznějšími – na Filipínách hojnými – odpadními materiály hráli dlouho. V návrhu se řešilo například využití krunýřů garnátů, nebo kokosových vláken. Rýžových slupek je tu ale přeci jen více. A výroba jedné, o rozměrech 1,4 x 2,4 metrů přijde přibližně na 18 dolarů (klasická dovozová dřevotříska pak přijde cca na 25 $).
Další výhodou, ke které se studenti z UC Riverside nejprve museli propracovat, je složení tmelící látky. Nevýhodou klasické dřevotřísky je, že obsahuje formaldehyd, a proto může emitovat do okolního prostředí toxické látky. Tuto látku proto nahradili nejprve epoxidem (který není o mnoho „čistější“), a v dalších vývojových fázích pak taninem (rostlinné polyfenoly, třísloviny) a následně pak kaseinem, proteinem z mléka.
Zatímco tmelící účinek tanninu ve vlhkém prostředí rychle pomíjel, a ukázal být se pro klima Filipín nepoužitelný, látky izolované z mléka obstály na výbornou.
Sdílet / hodnotit tento článek