Dřevěné stropy mají na našem území silnou tradici. První trámové a fošnové stropní konstrukce můžeme najít už na stavbách z počátku 11. století a pak v každém dalším historickém období s různými obměnami systémů. Dřevěné stropy představovaly osvědčené řešení pro každý druh stavby, ať už se jednalo o reprezentační prostory nebo hospodářská stavení.
Materiál pro jejich výrobu byl vždy snadno dostupný a velmi trvanlivý. Dřevěné stropy také plnily význam jakési „druhé střechy“ a dodávaly lidem pocit domova a bezpečí. Jejich výroba se učila v řemeslných dílnách od významných tuzemských i zahraničních mistrů nebo se dělila z otce na syna. Jejich vývoj se ale také na nějakou dobu zastavil z důvodu nedostatečného zájmu mezi stavařskou inteligencí, kdy se do popředí začaly tlačit ocelové a betonové konstrukce.
Ke znovuobjevení dřevěných stropů došlo po vzoru skandinávských a amerických států na konci 20. století. Investoři i architekti se v rámci nového úsporného a ekologického myšlení vrátili k jejich největším výhodám: malé plošné hmotnosti, jednoduché technologii výroby a možnosti zajistit dobrou tepelnou a akustickou izolaci. Nenáročnými úpravami lze navíc zajistit požární odolnost stropní konstrukce až do REI 120 minut! Dřevěné trámové stropy se nejčastěji dostávají do centra pozornosti realizačních firem při rekonstrukcích podlah ve starší zástavbě. A právě tam se velmi dobře uplatňují výhody suchých podlahových systémů fermacell.
Ing. arch. Katarína Györeová, technický poradce Fermacell GmbH, o.s. Praha k tomu dodává: „U suchých konstrukcí obecně se nepracuje s žádnou vlhkostí, která nejenom prodlužuje dobu výstavby, ale může také poškodit stávající historické prvky. Proto by měl konstrukční systém u rekonstrukcí chráněných objektů odsouhlasit orgán státní památkové péče. Ku příkladu, anhydridový potěr po nanesení tuhne 48hod v uzavřeném prostoru, tedy vzdušná vlhkost stoupne tak vysoko, že ji okolní konstrukce a povrchy začnou přejímat. To způsobuje olupování maleb a omítek, bobtnání a praskání dřevěných prvků. Pak následuje proces schnutí, kde obecně platí- 1cm anhydridu- 1 týden schnutí. U cementových potěrů je situace ještě horší. Po nanesení se cementový potěr udržuje 2-3 dni pod vrstvičkou vody a samozřejmě v uzavřeném prostoru, aby se zabránilo rychlému smršťování a prasklinám. To by v jakékoliv starší zástavbě mohlo způsobit nevratné poškození, způsobené kondenzací v konstrukcích. Proces schnutí je pak přibližně 28 dnů. Na rozdíl od těchto postupů, suché podlahy jsou pochůzí okamžitě po pokládce a plně zatížitelné do 24 hodin. Další výhodou může být transport na stavbu a po stavbě, kde suché podlahy nevyžadují speciální čerpací techniku a je možné je položit i v těžko přístupných prostorách. Protože suché podlahové systémy mají malou váhu, předejde se problémům se statikou. To vše považuji za silné argumenty pro suché podlahy - a je jich ještě mnohem víc ...“
Inspirativní a zdařilá rekonstrukce podlah na dřevěných trámových stropech staršího dejvického bytu s podlahovými systémy fermacell
K rozsáhlým rekonstrukcím dochází v posledních desetiletích zejména na bytových domech z období od konce 19. století až do půlky 20. století. Typickým příkladem jsou například novoklasicistní bytové domy z 20-30tých let ve starší pražské zástavbě. Jeden takový byt na Praze 6 – Dejvice se rozhodl jeho majitel rekonstruovat právě se systémy fermacell a povolal si na to osvědčenou firmu experta na tyto materiály Roberta Patery Stavby 3000 s.r.o.. Ta pracuje s materiály fermacell už od roku 2007 a má za sebou bezpočet zakázek s fermacellem. Kromě svých zkušeností se lidé ve firmě Roberta Patery mohou opřít o technické zázemí a servis firmy Fermacell, hlavní devizou společnosti Stavby 3000 s.r.o. je pak vysoká kvalita a rychlá realizace prací. Dokázala to i úspěšná a z pohledu kvality velmi zdařilá rekonstrukce dejvického bytu. Ta se týkala rekonstrukce podlah ve třech místnostech o celkové ploše přes 100 m2 a realizovala se v průběhu prázdnin loňského roku.
„Při rekonstrukci jsme původně chtěli zachovat původní záklopové desky, ale při odkrytí desek jsme zjistili, že jsou částečně poškozené. Prach ze stavební suti se částečně přesypal do prostoru trámového stropu, proto bylo potřeba záklopové desky opravit nebo vyměnit, uvolněná prkna se pak prošroubovaly do trámů.“, vysvětluje Robert Patera, majitel firmy Stavby 3000 s.r.o..
Hloubkové sondy na samotném začátku rekonstrukce pomohly určit stávající stav všech vrstev a na základě požadavků investora pak Robert Patera navrhl novou skladbu podlahy. Rekonstrukce navíc musela proběhnout tak, aby nebyl poškozen pohledový strop na straně sousedů.
Sdílet / hodnotit tento článek