Přehrát audio verzi
Metodická podpora pro obce a dostupné bydlení. V zahraničí obce více profitují z výrobních závodů
00:00
00:00
1x
- 0.25x
- 0.5x
- 0.75x
- 1x
- 1.25x
- 1.5x
- 2x
V lednu letošního roku se Svaz českých a moravských bytových družstev (SČMBD) a Svaz podnikatelů ve stavebnictví (SPS) obrátily na Ministerstvo životního prostředí (MŽP) s výzvou k potvrzení pokračování programu Nová zelená úsporám (NZÚ) pro bytové domy [1]. Obě organizace deklarují připravenost spolupracovat s vládou na případných úpravách programu tak, aby i nadále přinášel maximální přínos domácnostem i ekonomice. Obavy vyjádřila také Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT), která navíc zpochybnila novou vládní verzi stavebního zákona. Podle nich novela připravovaná bez účasti odborné veřejnosti neřeší fatální chyby a staré nedostatky, ale problémy pouze vrší. Komora sepsala své výhrady [2] a v září minulého roku nabídla i svoji Kalkulačku dostupného bydlení, která má za cíl ukázat menším zadavatelům a samosprávám, jak stanovit požadavky, aby dokázali na svých pozemcích realizovat nové, kvalitní a energeticky nenáročné byty [3]. V rámci odborných debat zmínila také příklady ze zahraničí, kde obce profitují z výrobních závodů daleko více, než je tomu například v Rakousku a Německu. Česká daň z nemovitosti je proti těmto zemím takřka dvojnásobná. Upozorňují na to s odkazem na aktuální studii zástupců KPMG [4].
Nejistota nejenom pro drobné stavebníky
Nejistotu do stavebního sektoru vnesla lednová veřejná vyjádření členů vlády o možném omezení podpory bytových domů. Takový krok by podle zástupců Svazu českých a moravských bytových družstev (SČMBD) a Svazu podnikatelů ve stavebnictví (SPS) ohrozil stovky připravovaných projektů, zpomalil by obnovu bytového fondu a negativně dopadl na malé a střední stavební firmy v regionech.
„Program Nová zelená úsporám (NZÚ) je pro stavebnictví klíčový nejen z pohledu zakázek, ale především jako stabilní rámec pro dlouhodobé investice. Jakákoli náhlá změna nebo omezení podpory bytových domů by znamenala okamžité zastavení stovek připravovaných projektů. Nejcitelněji by dopady pocítily malé a střední stavební a montážní firmy v regionech, které jsou na plynulém chodu programu existenčně závislé. To by se nevyhnutelně promítlo i do zaměstnanosti,“ uvedl Jiří Nouza, prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví.
„Pro bytová družstva a společenství vlastníků je Nová zelená úsporám (NZÚ) základním pilířem financování energetických renovací. Bez dlouhodobě předvídatelného programu není možné získat souhlas vlastníků ani odpovědně plánovat investice. Vlastníci bytových domů reagují na rostoucí ceny energií i zpřísňující se požadavky na energetickou náročnost budov. Pokud by byla podpora náhle omezena, celý proces renovací bytových domů by se prakticky zastavil,“ dodal Jan Vysloužil, předseda Svazu českých a moravských bytových družstev.
SČMBD a SPS svým memorandem žádají vládu o jasné vyjádření, zda program NZÚ bude pokračovat v režimu obdobném roku 2025, tedy jako dlouhodobě stabilní, předvídatelný a administrativně zvládnutelný nástroj pro bytové domy. Za klíčové považují zejména zachování kontinuity a předvídatelnosti výzev, dále možnost zálohového financování projektů, stabilitu pravidel během realizace již zahájených akcí, další zjednodušování administrace a metodickou podporu pro SVJ a bytová družstva; důležité je dle této výzvy cílení podpory na bytové domy a nízkopříjmové domácnosti s důrazem na reálné úspory a sociální stabilitu. Jasnou odpověď zástupci SČMBD a SPS prozatím nedostali.
Metodická podpora družstevního bydlení
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) ve spolupráci se Státním fondem podpory investic (SFPI) oznámilo na začátku února letošního roku poskytování metodické podpory družstevního bydlení obcím prostřednictvím projektu poradenství OBEC ON [5].
„Materiál je určen městům a obcím, které hledají praktické a právně bezpečné způsoby, jak zvýšit nabídku bydlení, a to bez zbytečné byrokracie a s dlouhodobou kontrolou nad dostupností bytů. Nestačí jen přidělovat dotace, stát musí obcím pomoci také metodicky, aby se projekty připravovaly rychleji, chytřeji a s menšími riziky. Družstevní bydlení je dlouhodobě osvědčený model, který umožní obcím rozšířit bytový fond a současně chránit dlouhodobou dostupnost,“ uvedla nová ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová a podrobněji představila projekt.
Materiál je dle jejích slov určen především vedení samospráv, které stojí před rozhodnutím, jak v nových podmínkách stavební legislativy a omezených rozpočtů rozvíjet obecní bytovou politiku. Přehledně vysvětluje čtyři základní typy bytových družstev (občanská, městská, družstva s profesionálním aranžérem a developerská), popisuje jejich přínosy, stanoví rizika i vhodnost pro různé typy obcí a nabízí praktické srovnávací tabulky. MMR dále zdůrazňuje, že družstevní bydlení je pro bytovou politiku měst a obcí dlouhodobě prověřený způsob rozšiřování bytového fondu, již od 80. let 19. století, který jsou samosprávy schopny samy úspěšně realizovat.
„Dáváme obcím návod, vzorový postup a expertní podporu tak, aby se družstevní výstavba dala zvládnout i tam, kde s ní zatím nemají žádné zkušenosti. Obce mají nejen pozemky, ale často i nově připravené projekty, které by chtěly uplatnit, například v rámci programu Dostupné nájemní bydlení. SFPI prostřednictvím Regionálních center podpory investic do bydlení OBEC ON eviduje obecní projekty se stavebním povolením za 48,5 mld. Kč, družstevní bydlení může být pro řadu obcí rychlou a realistickou alternativou rozvoje bytového fondu s velkou jistotou kontroly bytového fondu do budoucna,“ dodává ředitel SFPI Daniel Ryšávka a ukazuje rozcestník bytových družstev na webu OBEC ON v sekci Návody [5].
Více peněz pro obce a města
Obce a města nemusejí spoléhat pouze na státní dotace a podpory. Mohou získávat více z daní a odvodů výrobních závodů na svém území. Upozorňuje na to studie české kanceláře KPMG s tím, že se o změnách ve složení a rozdělení daňových výnosů již jedná. Analýza potvrzuje, že pro české obce je umístění závodů v jejich katastru výhodné, nicméně systém rozpočtového určení daní zajišťuje obecním rozpočtům v blízkém zahraničí (Rakousko, Německo) daleko štědřejší příjmy.
„České obce těží především z daně z nemovitosti, jejíž potenciál je už vyčerpaný. I kdyby pro závody nastavily maximální koeficienty této daně, nezískají ani zdaleka tolik jako obce v Německu. Jejich příjmy totiž plynou z naprosté většiny z obecní či obchodní daně, která se odvíjí od výše mezd a tržeb, a proto je i spravedlivější. Studii lze tedy chápat i jako podnět do aktuálních diskusí o změnách v rozpočtovém určení daní,“ uvedl Přemysl Klas, senior manažer daňového oddělení KPMG a upozornil na to, že vynucená závislost českých obcí na dani z nemovitosti svádí k tomu, aby tuto daň nastavovaly co nejvýše. Daň je potom mnohem větší než v okolních státech, což Česko znevýhodňuje v soutěži o některé investice.
„Daň z nemovitosti, kterou mohou vybírat české obce, je na dvojnásobku úrovně té v Německu a 2,5násobku té v Rakousku. Oproti oběma zemím nemají obce v Česku téměř žádný přímý benefit z ekonomické výkonnosti podniků na svém území. Zejména v Německu proudí odvody mnohem více do místně příslušné regionální (spolkové) a obecní kasy,“ dodal a uvedl i modelový příklad, kdy v Rakousku přiteče za 30 let od závodu do veřejných rozpočtů v přepočtu 2,6 miliardy Kč. Obci připadne okolo 146 milionů Kč, tedy něco přes 5,6 procenta. Z této částky tvoří daň z nemovitosti jen 43 milionů Kč. Zbylých téměř 103 milionů pochází z obecní daně.
„Na rozdíl od Německa i Rakouska daňový systém v Česku nemotivuje obce ani kraje, aby lákaly a podporovaly podnikatele a investory, kteří nabízejí co nejvyšší mzdy a dosahují co největších zisků. České obce totiž nedostanou téměř žádnou část z odvodů za zaměstnance a nemají ani lokálně žádný podíl na dani ze zisku společností. Česko je tak v Evropě zcela unikátním příkladem demotivace obcí a krajů k rozvoji a zájmu o podnikatelské dění na jejich území,“ shrnul Pavel Sovička, generální ředitel Panattoni pro Česko a Slovensko a připomněl, že v modelovém příkladu je uvažována rakouská průměrná mzda. Ve studii uvedený výpočet celkového přínosu závodu a jeho zaměstnanců vyplývá pouze z přímého podnikání nájemce daného závodu. V ekonomice působí následný multiplikační efekt, který generuje další návazné zisky subjektů v regionu. Veškeré příjmy obce, kraje a státu by tedy podle jeho slov byly ve finále vlivem multiplikace vyšší.
Doporučená literatura a zdroje:
- Výzva k potvrzení pokračování programu Nová zelená úsporám (NZÚ) pro bytové domy, společný dopis Vládě ČR zde
- Výhrady ČKAIT k novele stavebního zákona, 10 zásadních problémů zde
- Kalkulačka dostupného bydlení z dílny ČKAIT zde
- Studie české kanceláře KPMG 1/2026, Rozpočtové určení daní; Srovnání přínosů průmyslu obcím v Česku, Německu a Rakousku zde
- Projekt metodického poradenství OBEC ON zde
Sdílet / hodnotit tento článek