„Představte si, oč lepší byl by svět, kdybychom si všichni – na celém světě – každý den ve tři odpoledne dali koláček a mléko a pak si lehli a zdřímli si s polštářkem pod hlavou. Nebo kdyby základní politikou všech vlád bylo vždy vracet věci nazpátek a uklízet po sobě.“
To se řekne mateřská školka
Když shrneme výraz mateřská školka do legislativního rámce, vtěsnáme se do zákonů, vyhlášek a sbírek, kdy základem je školský zákon a Vyhláška č. 14/2005 Sb. O předškolním vzdělávání a Vyhláška č. 160/2024 Sb. O hygienických požadavcích. Přeloženo do češtiny, mateřské školky jsou zařízení pro děti předškolního věku většinově od 3 do 6 let. Navrhují se od jednotřídních po trojtřídní, kde jednotlivé skupinky dětí, třídy, prezentují oddělení mateřské školky. V běžné třídě mateřské školy může být maximálně 24 dětí, přičemž zřizovatel může povolit výjimku až pro 28 dětí (s povolením zřizovatele). To a spoustu dalších souvislostí určuje právě tato legislativa.
Pohled severozápadní. Foto: Pavel Barták
Jen si vzpomeňte
Každý, kdo prošel takovým zařízením, si pamatuje matně, že dispozice obsahuje pracovnu, hernu, lehárnu a hygienické zázemí. Z venku je tato dispozice doplněna šatnou, kudy školičkáři přicházejí s rodiči do školky. Zde si také rodiče či blízcí vyzvedávají ratolesti takzvaně po „O“ nebo po „SPA“. To první řešení je výrazně lákavější a malí dobráci zkouší postřeh rodičů, kteří někdy neprozřetelně přislíbí vyzvednutí po „O“, tedy po obědě, aby pak toho často litovali. Pracovna bývá místo, kde se „pracuje“, tedy děti si hravou formou osvojují různé činnosti. Dalším místem je herna, která slouží k pohybovým dovednostem a po uklizení a nachystání lehátek zde probíhá odpolední odpočinek po jídle. Hygienické zázemí se skládá z umývárny a záchodů a tyto funkce jsou propojené. Podtrženo, shrnuto, vnitřní část by měla umožňovat vzdělávání, hraní, odpočinek, stravování a hygienu. To vše v bezpečném prostředí se stabilní teplotou. Počet dětí je základním kamenem pro stanovení velikostí ploch jednotlivých prostor, množství sezení i ležení a počty zařizovacích předmětů u hygienických zařízení. Většinou školky disponují vlastní plochou vnější, která je bezpečná, přehledná a uhlídatelná personálem. Ta konstelace místností se může drobně měnit dle potřeby a existují různé předěly mobilním nábytkem nebo skládací či posuvnou příčkou. Stejně tak může mít prostor drobná hnízda, výklenky pro činnost malých skupinek, pro oddych i práci. Někdy naleznete ve školičce zmenšenou kuchyňku nebo dílničku, které simulují práci dospělých. Zní to strašně, ale děti velmi rády napodobují dospělé a v hračkářství naleznete kilometry regálů s takovým zbožím.
Pohled jihozápadní. Foto: Pavel Barták
Děti si hrají i venku
To bezpečí a přehlednost se týká jak vnitřní části hřiště, tak filtru s vnějškem. Některé školky nemají hřiště součástí objektu, ale v docházkové vzdálenosti. Mimo budovu školky se počty snižují na maximální počet dětí 20 na jednu učitelku. Podle věku zralosti dětí se počty případně snižují.
Ten úkol není zdaleka banální
Nejde teď vůbec o encyklopedické vyjádření citace norem, ale o nástin složitosti problému, se kterým se setkávají architekti při návrhu těchto zařízení. Dříve existovala vcelku tučná kniha české provenience zvaná Projektování staveb bytových a občanských. Mimo této knihy a norem disponují architekti biblí, která sdružuje zásady pro navrhování staveb, kde naleznete zásady, normy, předpisy o zařízeních, stavbě, nárocích na prostor, prostorových vztazích, rozměrech budov, rozměrech provozů, místností až po podrobné řešení mobiliáře a místa pro něj, pro strojní vybavení. To vše zohledněno měřítkem člověka, v našem případě dítěte ve věku 3 až 6 roků. Ta bible se nazývá Navrhování staveb od Ernsta Neuferta. Zde se společně s českými platícími případně novelizovanými normami dozvíte doporučenou plochu na jedno dítě, plochy pro skříně, regály pro hračky, plochy pro sezení ke hraní, učení i jídlu, tabule, plochy pro lehárnu. Kniha postihuje veškeré souvislosti, které je třeba zapracovat do daného projektu. Řeknete si školka, to je malina, jenže příště to může být letištní terminál nebo třeba krytý bazén koupaliště. Při zevrubné prohlídce naleznete prakticky cokoli, co potkáte v životě. Ano, naleznete zde i kostely, zoologické zahrady nebo třeba hřbitovy.
Pohled jihovýchodní do atria. Foto: Pavel Barták
Vše se mění změnou úhlu pohledu
Takže zpět ke školce. Zní to jednoduše a lapidárně, nicméně těch hledisek je ve hře velké množství. Zajímavý je také pohled dospěláka, který vyzvedává své děti nebo vnoučata. Vše, díky přizpůsobení velikosti dětí, je odpovídajícím způsobem zmenšeno, což si často neuvědomujete. Sám jsem před léty z jisté nostalgie toužil nahlédnout do školky, která mi byla tou mojí mateřskou. Po chvíli, kdy učitelka ztratila pocit, že jsem nezdravě zatížený na děti, popřípadě zloděj, mě nechala mezi dveřmi nakouknout do místnosti, kde se skupinka raubířů chystala předstírat spánek. Bože, jak to místo bylo malušenké, jak tam jsme se vlezli, netuším. Vše bylo v očích dospěláka vcelku stísněné, zahrada, kde jsme běhali jako zběsilí, se také poněkud srazila. Byla to letmá vzpomínka a potvrzení, že věci viděny pod různým úhlem, taky viděny z různé výšky v různém věku, se jeví poněkud jinak. Neříkám, že dobře nebo špatně, prostě jinak. Také toto zařízení viděno v různých zemích střední Evropy je někdy součástí školského systému, jindy předškolního jako u nás.
Pohled na hřiště shora. Foto: Pavel Barták
Vzorná opatrovna pro malé děti
V Německu byla první mateřská školka otevřena v roce 1840, v Čechách v roce 1832, jako vzorná opatrovna pro malé děti. Bylo to v Praze na Novém Městě pod Emauzy. Posléze byl přejímán koncept z Německa, původně i pro matky s dětmi, kde se matky učily výchově. Později jsme se nechali inspirovat koncepcí francouzských předškolních institucí. Postupem času se pochopitelně vyvíjela i zařízení předškolních institucí. Po roce 1989 se začaly školky měnit na předškolní instituce se zaměřením na individuální přístup k dítěti včetně rozvoje integrace dětí se speciálními požadavky. Alternativami se to vcelku hemží, nalezneme dnes Montessori systém, Waldorfskou pedagogiku, Začít spolu, Zdravou školku, Eko školku, lesní kluby a spoustu dalších. V zásadě není nutné cokoli preferovat či zavrhovat. Pokud jde o hravý a bezpečný vývoj dítěte v kolektivu a nenásilnou přípravu na přechod do školních zařízení, pak není nic smysluplného zapovězeno. Děti se dnes učí hravou formou základům cizích jazyků, v technických dovednostech leckdy předčí své rodiče, a hlavně si nalézají své místo v kolektivu vrstevníků ve chvílích, kdy rodiče vydělávají na chléb svojí prací. Zkuste do školky někdy nakouknout třeba se svými vnoučaty. Možná se vám zasteskne, když uvidíte, co dnešní školka, mateřská školka, školička či mateřinka skýtá dětem za možnosti. I estetika vás možná překvapí, o materiálových možnostech nemluvě. A to se řekne „mateřská školka“.
Pohled severovýchodní shora. Foto: Pavel Barták
Základní popis
Ve Šlapanicích vyrostla nová mateřská škola mezi rodinnými domy. Na malém nárožním pozemku vznikla kompaktní a hravá dvoutřídka se skrytou zahradou, venkovní učebnou na střeše a pobytovými terasami, které chytře rozšiřují vnitřní prostory obou tříd.
Architektonickovýtvarné řešení a ideový záměr projektu
Autorská zpráva
Najít ve městě dobré místo pro mateřskou školu není vždycky snadné. Mělo by být blízko bydlení, aby nemusely děti dojíždět, na chráněném místě bez rušné dopravy, ale s dostatkem místa pro zahradu a pobyt venku. Takových míst moc není.
Ve Šlapanicích se proto vedení města rozhodlo postavit novou školku místo bývalého obchodu na nároží ulic jedné obytné čtvrti. Na klidném místě mezi rodinnými domy ale nebylo místa nazbyt.
Na docela malý pozemek bylo nutné dostat dvě třídy, zázemí pro personál i dostatečně velkou pobytovou zahradu. V původním zadání proto byla klasická dvoupodlažní školka.
Střešní prostory s plachtami. Foto: Pavel Barták
Nám se ale nechtělo dát jednu ze tříd do patra a ochudit ji o kontakt se zahradou. Raději jsme přišli s efektivním návrhem, ve kterém se vejdou obě třídy do přízemí a centrální šatna slouží jako hlavní komunikace pro celý dům. Kompaktní prostor obou tříd rozšiřují pobytové terasy, takže děti můžou za hezkého počasí využívat i předzahrádku školky a kus zahrady bez přezouvání. Obě třídy mají velkorysá okna do ulice i do malé zahrady a na střeše vznikla venkovní učebna s vyvýšenými záhony, na které si připadáte jako na palubě lodi. Je přístupná přes denní místnost v patře a také po bílém točitém schodišti rovnou ze zahrady.
Školka v přízemí navazuje na linie sousedních domů a svou hmotou chrání zahradu před ruchem v ulici a ulici zase před výskotem v zahradě. Druhé podlaží školky s kanceláří a denní místností personálu zvýrazňuje hmotu domu na nároží ulic.
Vstupní část se šatnami. Foto: Pavel Barták
Hlavní vstup mateřské školy je ze severní strany a je zvýrazněný odskokem v ploše fasády. Ten vznikl tím, že jsme potřebovali navázat na uliční čáru sousedních domů, ale zároveň bylo nutné využít celou zastavitelnou část pozemku. Díky tomu je vstup patrný na první pohled a v předprostoru školky ještě vznikla dostatečná plocha pro loučení s rodiči i dokončení odpoledních her s kamarády. Část oplocené předzahrádky navíc slouží jako pobytová terasa pro jednu ze tříd.
Hmota školky je jednoduchá, s plochou pobytovou střechou a s výraznými velkoformátovými okny, kterými prosvítají ven výrazné barvy interiéru. Na jižní fasádě směrem do zahrady velká okna stíní žluté polopropustné rolety. Obklady z cihelných pásků a dřevěné treláže před okny dávají fasádě jemný detail a příjemnější měřítko.
Hygienické zařízení. Foto: Pavel Barták
Proskleným vstupem z ulice vejdete do výrazně žluté centrální šatny, která slouží jako hlavní komunikace pro celou školku. Projdete přes ni do obou tříd i do zahrady, ze šatny jsou přístupné i výdejny jídla se zázemím, sociální zařízení pro personál a schodiště vedoucí do patra.
Obě třídy jsou rozdělené výraznými barevnými plochami na dvě části tak, aby byla jasně patrná hranice mezi jídelní a herní plochou. Během dopoledne to pomáhá s organizací a odpoledne je hranice mezi barvami oblíbeným místem dětských her. Poměrně kompaktní prostory tříd jsou efektivně využité atypickým nábytkem podél stěn, ve kterém je místo pro uložení všech potřeb a vybavení a zároveň slouží jako herní prvky pro děti. Okna na zahradu i do ulice mají posedové parapety a je z nich dobrý výhled ven i pro ty nejmenší děti. Heraklitový obklad stropu, měkká vinylová podlaha a vnitřní rolety přispívají k dobré akustice interiéru.
V patře školky najdete kancelář ředitelky, denní místnost pro personál a technické zázemí. Z patra je také přístupná venkovní učebna na střeše. Subtilní bílé zábradlí terasy je odsazené od hrany zelené střechy, takže ho z ulice téměř nevnímáte. Velkorysá střešní terasa se stíněním a vyvýšenými záhony slouží jako venkovní učebna a připadáte si na ní trochu jako na palubě lodi. Se zahradou v přízemí je střecha propojená bílým točitým schodištěm, které tento pocit ještě umocňuje.
Zahrada školky není velká, ale najdete na ní všechno potřebné. Podél východního plotu je velká prolézačka z akátového dřeva a točité schodiště na střechu. Na terasy podél posuvných prosklených stěn ze tříd navazuje pískoviště, ohrazené betonovými posedovými bloky a podél jižní stěny zahrady je malé podium s herními domky a uskladněním volných hraček. Uprostřed zahrady je zasazená okrasná velkokvětá třešeň, která bude časem vrhat příjemný stín na pískoviště i posezení přímo pod sebou. Výstup ven na ulici odděluje od herní plochy travnatý pás s dlážděným chodníkem a malou brankou. Dřevěné obklady oplocení a záhon s okrasnými keři fungují jako pozadí pro výhledy ze tříd.
Denní místnost pro personál. Foto: Pavel Barták
Výrazné materiálové i prostorové oddělení menších ploch vytváří na zahradě spoustu příležitostí pro hry a soutěže, a přitom jasně vymezuje hranice. Zahrada je hravá a plná možností, a přitom se v ní jednoduše nastavují pravidla pro děti i dospělé.
Stavba školky je zděná z keramických tvárnic s vnějším zateplením. Monolitické železobetonové stropy mají akustické podhledy z heraklitových desek, vnitřní příčky jsou vyzděné z pórobetonových tvárnic. Velkoformátová fixní a posuvná okna stejně jako vstupní dveře jsou z dřevo-hliníkových profilů zasklených izolačním trojsklem. Zvenčí i zevnitř je stíní elektricky ovládané rolety.
Vnitřní dveře do tříd jsou dřevěné s povrchem z dubové dýhy. Podlahy jsou vinylové se zvýšeným zvukovým útlumem, vnitřní schodiště do patra pokrývá terazzový obklad. Sociální zařízení dětí i dospělých mají podlahy i obklady stěn z malých čtvercových dlaždic.
Detail fasády vstupu. Foto: Pavel Barták
Doplňující informace
| Studio | ČTYŘSTĚN |
| Autor | Milan Joja, Karel Kubza, Tomáš Págo |
| Design tým | Ing. arch. Tereza Minárová, Ing. arch. Monika Mozolová |
| Umístění projektu | Husova 1954/25, Šlapanice u Brna |
| Země projektu | Česká republika |
| Rok projektu | 2020–2021 |
| Rok dokončení | 2024 |
| Zastavěná plocha | 355 m² |
| Hrubá podlahová plocha | 429 m² |
| Užitná plocha | 357 m² |
| Plocha pozemku | 990 m² |
| Náklady | 33,5 mil. CZK |
| Klient | Město Šlapanice |
| Fotografie | Pavel Barták, www.pavelbartak.cz, pavel.bartak.pb@gmail.com |
| Spolupracovníci a dodavatelé | Krajinářská architektura a exteriéry: Ing. arch. Marek Holán Architektonicko-stavební řešení: Ing. Roman Koplík Statika: Ing. Leoš Gurka, Ing. Martin Urubek Požárně-bezpečnostní řešení: Ing. Barbora Drápelová Zdravotechnika, vzduchotechnika, topení, chlazení, elektroinstalace, PENB: TPS Projekt Aktivní hromosvod: Ing. Vojtěch Lipovský Doprava: Ing. Rostislav Beneš Generální dodavatel stavby: BV-Dex Generální dodavatel interiéru: Potrusil |
| Materiály | Seznam použitých materiálů
keramický obklad – fasády
sibiřský modřín – venkovní dřevěné treláže a terasy dřevo hliník – výplně otvorů modřínová biodeska – vnitřní a vnější okenní špalety terazzo obklad – vnitřní schodiště linoleum a keramická dlažba – podlahy 1NP a 2NP dřevovláknité akustické desky a sádrokartonové podhledy s perforací – podhledy žulová dlažba – venkovní pochozí plochy litá pryžová plocha – hřiště pohledový beton – prefabrikované opěrné zídky a posedové prvky vegetační střecha – střechy |
| Značky | Seznam použitých značek
židle nooi, poi, stůl macao – Wiesner-Hager
podlahy Taralay Millenium – Gerflor obklady a dlažby Object – Rako terazzo – Cidemat dřevovláknité podhledy Heradesign – Knauf |
| O studiu/autorovi | Bližší informace
Brněnské studio ČTYŘSTĚN společně vedou architekti Karel Kubza, Milan Joja a Tomáš Págo. Zabývají se bydlením a veřejnými stavbami s výrazným společenským akcentem jako jsou oceněné Sociální byty v Bílovicích nad Svitavou nebo dětský hospic Dům pro Julii v Brně. Architekturu berou jako výraznou společenskou disciplínu, která může mít dlouhodobý vliv nejen na obyvatele navrhovaných domů, ale i jejich okolí a ve svých projektech proto hledají silné propojení s místem, na kterém stavba stojí, a řeší souvislosti přesahující hranice parcely i zadání. Chtějí navrhovat smysluplné, nadčasové a společensky odpovědné stavby, které budou dobře sloužit a poté půjdou snadno přestavět i nahradit. |
Použité podklady:
- Citáty – http://www.citaty.net
- Fotografie – Pavel Barták, www.pavelbartak.cz, pavel.bartak.pb@gmail.com
- Fotografie, část textů a tisková zpráva – STUDIO ČTYŘSTĚN a Vendula Tůmová, LINKA NEWS s.r.o.
Sdílet / hodnotit tento článek