
Podrobnosti projektu Smíchov City jsou známé již delší dobu, nová podoba Smíchovského nádraží se před námi rozkývá postupně. Na ploše více než 21 hektarů (včetně plochy bývalého nákladového nádraží) vyrůstají nové kancelářské, obchodní a rezidenční budovy, urbanistický koncept nové čtvrti ctí principy tradičního města s dostatkem veřejných prostor, parků a náměstí. Jedná se o jeden z nejvýznamnějších projektů, jehož nedílnou součástí je rekonstrukce budovy nádraží a nový dopravní terminál s parkovištěm, podchody a lávkami směrujícími jak do nitra Smíchova, tak do blízkých Radlic. Propojení s druhým břehem Vltavy dále obstará nový (Dvorecký) most, který bude sloužit výhradě tramvajím, autobusům, cyklistům a pěším. Projekt Smíchov City, na nějž navazují další zmíněné projekty, probíhá v několika etapách, celkové dokončení se plánuje v roce 2032. Termín dokončení stavby dopravního terminálu je ohlášen na závěr roku 2028; rekonstrukce nádražní budovy již začala, přičemž její hlavní část je naplánována na roky 2027 až 2029. Dvorecký most bude dle informací IPR (Institut plánování a rozvoje Prahy) dokončen v březnu příštího roku.
Smíchovské nádraží v proměnách času
Stanice zahájila provoz v roce 1862 pod názvem Praha, a to v rámci České západní dráhy (Böhmische Westbahn BWB), která vedla z Prahy přes Plzeň do německého Furth im Wald. O deset let později byla dokončena spojovací trať s Nádražím císaře Františka Josefa (dnešní Hlavní nádraží), současně sem ústila Buštěhradská dráha (Praha-Kladno-Rakovník) a Pražsko-duchcovská dráha (Praha-Duchcov-Most) určená převážně pro dopravu uhlí. Od roku 1895 se stanice nazývala Smíchov, v letech 1909 až 1920 pak Smíchov státní nádraží. Celý areál se skládal z několika budov s typickými klasicistními a romantickými prvky, s hlavní budovou sousedila služební budova s výraznou novogotickou hranolovitou věží, součástí byly také skladiště a výtopna pro parní lokomotivy s kovárnou a několika vodojemy. Patřilo sem také nákladové nádraží a další zprvu oddělená nástupiště, například severní nástupiště, které dlouho sloužilo pro železniční trať známou jako Pražský Semmering (Praha-Hlubočepy-Hostivice).
Hlavní budova byla v padesátých letech minulého století zbourána a nahrazena post-funkcionalistickou stavbou s budovatelskou výzdobou. Projekt vypracovali architekti Jan Zázvorka (autor též Národního památníku na Vítkově) a Jan Žák (propagátor puristicko-novoklasicistních staveb a socialistického realismu). Výzdoby interiéru odbavovací haly čítající jedenáct pokladen, včetně informačních a zavazadlových, se ujal akademický malíř Richard Wiesner, který mistrně ztvárnil budující dělníky a rolníky na čtyřicetimetrové fresce formou figurálního sgrafita. Součástí výzdoby byly i velké lustry ve tvaru ozubených kol. Smíchovské nádraží bylo dlouhou dobu udržovanou výkladní skříní budování socialismu, dalších výraznějších úprav se dočkalo až v roce 1985 v souvislosti s budováním pražského metra, kdy byla k hlavní odbavovací hale přistavěna ještě přízemní budova. Koncem devadesátých letech začalo nádraží výrazně chátrat a volalo po rekonstrukci a modernizaci. Dočkalo se jí až o dvacet let později v souvislosti s celkovou revitalizací Smíchova.
Nová podoba nádraží v harmonii s moderní městskou čtvrtí
Postupně realizovaný stavební projekt Smíchov City započal v roce 2020 a bude probíhat až do roku 2032. Na přípravu čtyř etap výstavby bylo třeba dlouhých patnáct let. Moderní městská čtvrť vznikající na území mezi dvěma stanicemi metra Anděl – Na Knížecí a Smíchovské nádraží nabídne více než 400 000 m2 bytových, administrativních, obchodních či veřejných ploch.
„Řešené území přímo navazuje na vznikající projekty revitalizace celé této části města zahrnující zásadní úpravy týkající se vlakového a autobusového terminálu, celého dopravního systému a dalších projektů s tímto územím souvisejících. Plánovaný bulvár s aktivním městským parterem, prostranstvími a vegetací akcentuje přímé propojení směrem od severní části území k uvedenému dopravnímu uzlu a stane se výrazným novým prvkem, nově definujícím charakter a prostupnost území. Takto připravený projekt na rozsáhlé území nově vznikající městské čtvrti je ukázkovým příkladem prvotřídního urbanismu, kvality veřejného prostoru i architektury samotné,“ zdůraznil Petr Hlaváček, ředitel Institutu a plánování a rozvoje (IPR Praha) a vysvětlil též anabázi celého projektu, kdy magistrát prostřednictvím IPR přebíral roli koordinátora.
Za hlavní důvody, proč rekonstrukce Smíchovského nádraží začala až nyní, uvedl právě nutnost návaznosti s probíhajícími projekty, dále dlouhé schvalování přípravné fáze, kdy Správa železnic získala pravomocné stavební povolení teprve v březnu 2023 a mohla začít příprava zadání stavby a výběr zhotovitelů. Také tento projekt se skládá z více fází: odstranění kolejišť, demolice lávky, modernizace nástupišť, výstavba nové lávky, podchodů a následně i celé nádražní budovy navazující na nový dopravní terminál.
„Bylo nutné sladit práci všech zúčastněných. Jedná se o koordinaci rozličných prací (a investic), které probíhají naráz a je nutné zachovat vlakový provoz v provozu. Rekonstrukce musí probíhat postupně při plném provozu nádraží; některé práce je možné dělat jen v nočních hodinách, aby se minimalizovaly dopady na cestující. To vše výrazně zpomaluje harmonogram a komplikuje samotné provádění prací,“ dodává Petr Hlaváček a nabízí (jak je dnes populární) i časovou osu: Březen 2023 – Udělení stavebního povolení; Podzim 2023 – Demolice staré lávky, odstranění prvních kolejí; Rok 2024 – Viditelný start staveb: odstranění částí kolejiště a nástupišť; Leden 2025 – Omezení dopravy kvůli výměně mostních konstrukcí; Srpen 2025 – Probíhají práce na nové lávce, podchodech, čtvrtém nástupišti; modernizace nádraží pokračuje podle plánu.
Pokud se opět vrátíme ke zveřejněné studii a vizualizacím, vidíme rekonstruovanou historickou halu z padesátých let doplněnou o obchody a moderní zázemí pro cestující s vyznačenými cestami propojujícími nádražní podchody. Odstraněna byla hala realizovaná v 80. letech a došlo tak k odhalení původního průčelí budovy. Autobusový terminál Na Knížecí se přemístil nad nástupiště železniční stanice, což umožňuje snadnější přestup z vlaku na metro, tramvaj i městské, příměstské a dálkové autobusy. Vzniknou zde parkoviště pro auta (P+R) i kola (B+R), každé s kapacitou až 1 000 míst. Nádraží se zároveň stane přirozeným centrem čtvrti, která kolem něj nyní vyrůstá.
„Naplno se nyní pracuje na mostech přes Nádražní ulici a Hořejší nábřeží, stavbaři zde postupně vyměňují jednotlivé mostní konstrukce. V samotné stanici prochází rekonstrukcí oba podchody, současně se buduje nové, čtvrté nástupiště a lávka přes kolejiště. Vznikají také základy sloupů budoucího autobusového terminálu, který se bude nacházet přímo nad staničními kolejemi. Nádraží na Smíchově získá nejen zmodernizovaná stávající nástupiště, ale také jedno zcela nové, které budou využívat vlaky ve směru na Zličín. Oba podchody prodloužíme pod celým kolejištěm, bezbariérový přístup k vlakům zajistí výtahy. Renovujeme i mosty ve směru na hlavní nádraží, které už budou připravené na budoucí tříkolejný provoz,“ popisuje aktuální průběh stavby generální ředitel Správy železnic Jiří Svoboda a dodává i vyčíslení celkových investičních nákladů v hodnotě 5 121 740 580 korun.
Realizace stavby i instalace moderního zabezpečovacího zařízení ve stanici Praha-Smíchov jsou spolufinancovány EU z programu Nástroj pro propojení Evropy (CEF). Maximální výše dotace na stavbu bude činit 3 989 544 295 korun a na instalaci ETCS 68 371 607 korun. Národní financování zajišťuje Státní fond dopravní infrastruktury.
Sdílet / hodnotit tento článek