Česká republika přesouvala kostely
Kaple svaté Máří Magdalény v Praze (1956)
Prvním přemístěním stavebního objektu v Česku se stala záchrana kaple svaté Máří Magdalény v Praze, kterou dal na někdejší klášterní vinici pod Letnou vystavět v roce 1635 probošt kláštera cyriaků. Původně stála v těsné blízkosti mostu Svatopluka Čecha, v roce 1956 měla ale padnout za oběť plánovanému schodišti k nechvalně proslulému Stalinovu pomníku.
Projekt přesunu kaple navrhl a vypracoval akademik Stanislav Bechyně, jehož zásluhou byla kaple na jaře 1956 přemístěna o 30,75 metru proti proudu Vltavy. Během této technicky náročné akce byla kaple nejprve uvnitř vyztužena dřevěnou konstrukcí, po obvodě ji pak stahovaly ocelové skruže. Také ji podbetonovali železobetonovým věncem. A potom ji po dráze s kolejištěm pro transportní vozíky a za pomoci tlačného zařízení přesunuli na předem připravené místo a zrekonstruovali.
Kaple svatého Šebestiána v Uherském Hradišti (1959)
Kvůli úpravám místních pozemních komunikací byla v roce 1969 o devět metrů přesunuta barokní kaple sv. Šebestiána z 18. století. Přesun památky začal 6. ledna 1969 a tato akce byla označena za přípravu přesunu kostela Nanebevzetí Panny Marie v Mostě o šest let později. Kapli postavila v roce 1715 městská vojenská posádka jako poděkování za odvrácení morové epidemie.
Akce se realizovala díky unikátní patentované technologii Josefa Wünsche a Antonína Šuláka, při níž byla kaple odříznuta od základů, hydraulicky nadzvednuta a na válcích přesunuta na nové základy.
Přesun kostela Nanebevzetí Panny Marie v Mostě (1975)
Unikátní akcí i v celosvětovém měřítku představovalo přemístění kostela Nanebevzetí Panny Marie v Mostě na podzim roku 1975, který musel ustoupit těžbě uhlí. Za 28 dní byl kostel přesunut o 841,1 metru do blízkosti barokního špitálu s gotickým kostelem sv. Ducha. Tento přesun je zapsán do Guinnessovy knihy rekordů jako přeprava nejtěžšího předmětu po kolejích, protože jeho celková váha činila 12.000 tun. Pozdně gotický chrám se tak vyhnul osudu ostatních budov v severočeském městě, které byly kvůli zásobám hnědého uhlí určeny k demolici.
Kostel nanebevzetí Panny Marie – Most. Zdroj: Adobestock – Radek
Obvyklý způsob přesunu staveb pomocí válečků pohybujících se po pevném podkladu byl zavržen ve prospěch metody, která využívala pružnou dráhu a vozíky schopné vyrovnávat nerovnosti terénu. Z chrámu bylo odstraněno vnitřní vybavení, snesena kostelní věž, zdi byly zpevněny. V polovině září 1975 byl pak kostel s podzemní kryptou oddělen od základů a naložen na 53 podvozků z plzeňské Škodovky. Po přesunutí stavby z let 1517 až 1550 trvalo dalších 13 let, než byly hotové stabilizační a restaurátorské práce, po jejichž dokončení byl chrám zpřístupněn. Kostel byl znovu vysvěcen v červnu 1993, od února 2010 je zařazen mezi kulturní památky.
Přesuny chrámů a kostelů ve světě
Chrámový komplex Abú Simbel v Egyptě (1964–1968)
Jeden z nejslavnějších případů v historii představuje přesun chrámového komplexu Abú Simbel v Egyptě v 60. letech. Kvůli stavbě Asuánské přehrady byly 3000 let starý komplex Abú Simbel a dalších asi 20 chrámů, náhrobních sloupů, desek a dalších unikátů rozebrány a přesunuty s velkými náklady a za přispění mimo jiné i československých odborníků v letech 1964 až 1968 na nová stanoviště.
Abú Simbel – Egypt. Zdroj: Adobestock – Matiplanas
Monumentální skalní chrámy byly rozřezány a přemístěny o 200 metrů západněji a o 65 metrů výše. Tento přesun, dokončený v září 1968, je považován za jeden z největších počinů archeologického inženýrství v historii, stál 42 milionů dolarů. Přemístilo se 1042 bloků o celkové hmotnosti 15.000 tun. V roce 1979 byly chrámy zapsány na seznam světového dědictví UNESCO.
Románský kostel v německém Heuersdorfu (2007)
Těžbě uhlí musela po dlouhých sporech ustoupit i saská vesnice Heuersdorf. Tamní románský kostel byl proto v roce 2007 přesunut do vesnice Borna, vzdálené 12 km. Chrám o váze 800 tun byl zpevněn ocelovou konstrukcí, poté byl vyzvednut ze základů a spuštěn na pojízdnou dřevěnou základnu. Protože mosty přes říčky Pleisse a Wyhra, které leží na trase, neměly podle odborníků dostatečnou nosnost, byly pro přepravu mimořádného nákladu vedle nich připraveny přejezdy, pod nimiž byly toky vedeny potrubím.
Kromě toho musel transport překonat dva železniční přejezdy a několik úseků úzkých silnic. Celkem bylo kvůli transportu přemístěno na 55.000 krychlových metrů zeminy. Kostel v románském stylu, který doznal během dějin jen málo úprav, pochází podle historiků asi z roku 1258.
Kostel v Kiruně – Švédsko. Zdroj: Adobestock – Leiing
Kostel v Kiruně (2025)
Nejsevernější švédské město Kiruna se na jaře 2014 začalo přesunovat o více než tři kilometry dále na východ, to původní totiž postupně pohlcuje těžba železné rudy. Více než 3 000 činžovních či jiných domů, několik hotelů, různé úřady, škola a nemocnice se postupně vyprazdňují a v nově určené lokalitě vznikne jejich obdoba.
Ne všechny domy ale čeká demolice. Zkáze unikne například dřevěný kostel, který v roce 2001 vyhrál hlasování o nejkrásnější stavbu Švédska. Kostel bude postupně rozebrán a znovu postaven v novém centru města. Jeho přesun začal 19. 8. 2025. Zachráněno bude také například muzeum. Osud města určuje místní důl na železnou rudu, který je největším nalezištěm této suroviny ve Švédsku.
Sdílet / hodnotit tento článek