Výplata dalších 45 % nových zaměstnanců se pohybuje mezi 20 až 25 tisíci korunami. O něco málo lepší je situace v oblasti projektování inženýrských staveb. V tomto oboru dostane pětina nastupujících 25 až 30 tisíc korun. Teprve až pětiletá praxe podle analýzy zaručí nadpoloviční většině (57 %) absolventů příjem přesahující právě průměrnou hrubou mzdu (25 až 35 tisíc korun hrubého).
Ani zájemce o práci v projekční kanceláři nebo architektonickém ateliéru ale při nástupu nedostane o moc více. Jen zhruba každý desátý (12 %) dostane plat mezi 35 až 40 tisíci korunami. Pouze tři lidé ze sta se dostanou nad tuto hranici. "V rámci několikaleté devastace stavebnictví v minulých letech se tento obor stal neatraktivním. Mnoho lidí z oboru odešlo, pro studenty není projektování perspektivní. Vychovat projektanta trvá roky, a tak se snažíme o udržení těch kvalitních. Tlak tu samozřejmě je, životní náklady rostou. Selektivně hledáme v mzdových požadavcích rovnováhu, byť to není lehké," podotkl ředitel společnosti Arch.Design Ivo Kovalík.
Podle obchodního ředitele společnosti Valbek Lukáše Hruboně je problém i s vnímáním hodinových sazeb jednotlivých profesí. "Když si domů pozvu člověka na opravu kotle, zaplatím kolem tisícovky a pán je za 40 minut pryč. Když si necháte na autě vyměnit olej, zaplatíte za otočení šroubu na vaně opět něco kolem tisícovky a nikdo se ani nepozastaví. Když však napíšu do výběrového řízení podobnou hodinovou sazbu za odborníka s třicetiletou praxí, který je svým autorizačním razítkem zodpovědný za stamilionové stavby, tak potom nemám šanci uspět," tvrdí Hruboň.
V budoucnu by tak Česku mohli chybět kvalifikovaní projektanti a architekti, spousta absolventů prý totiž zvolí jinou profesi. "Smutné je, že nejen nadaní mladí, ale i zkušení technici odcházejí z finančních důvodů mimo obor. Společenská prestiž projektanta není velká, finančně málo zajímavá, perspektiva zlepšení nijak zářná. Tudíž zde jde o absolutně zmařenou investici státu do technické inteligence, kterou nepodporuje, ačkoliv jde o významnou součást motoru ekonomiky, kultury národa a základu konkurenceschopnosti," dodal generální ředitel Sudop Group Pavel Havlíček.
Sdílet / hodnotit tento článek