„Kometa je hvězda s rozpuštěným drdolem.“
Hvězdná noční obloha má až magickou moc
Planetária jsou taková trochu mystická zařízení. Většina představení se odehrává ve tmě, kdy obrazotvornost vytváří představy, které by za světla ani neexistovaly. Lákají nás kouzlem nepoznaného, o to více, že většinově nejsme znalci sdělovaných reálií. Nicméně mytizované lety ke hvězdám, lidská touha dobýt vesmír, filmy, knihy, próza i poezie nás od útlého věku vzrušují skvělými příběhy, představami i reálnými činy, kdy člověk začal létat do kosmu, poprvé otisknul své šlépěje na Měsíci nebo jsme obdrželi neskutečné snímky z Marsu. Častokrát jsou také planetária spojena s hvězdárnou. Lépe řečeno hvězdárny předcházely většinou planetáriím. Zatím co v planetáriu se vytváří simulace vjemu hvězdného nebe pomocí projekce nebo digitálních technologií na setmělou sférickou klenbu zvanou kupole, na hvězdárně pozorujeme reálné hvězdné nebe pomocí dalekohledu. Pro vznik prvních hvězdáren a planetárií u nás je nezbytné vnímat rozdíl mezi oběma výrazy.
Pohled na projekci. Foto: BoysPlayNice
První hvězdárny a planetária
Je dobré porovnat možnosti, které minulost i současnost těchto vědeckých a taky edukativních zařízením nabízí v naší republice. První předchůdce hvězdáren je asi Chankillo v Peru z 1. tisíciletí př.n.l. Další záznamy o pozorování oblohy jsou dokladovány kupříkladu u starověkých civilizací počínaje chrámovým komplexem Abu Simbel ve starověkém Egyptě.
Nejstarší hvězdárna u nás, tedy z období Rakouska-Uherska, je pravděpodobně hvězdárna založená baronem Arturem Krausem v Pardubicích v roce 1912. Baron Kraus byl vizionář a mecenáš všeoborově zaměřený, tudíž není divu, že byl i významným astronomem. Hvězdárnu, kterou tento skvělý nadšenec založil, posléze nazval „Lidová hvězdárna v Pardubicích“, čímž vznikla opravdu první lidová hvězdárna v českých zemích vůbec. Nejstarší planetárium na našem území naleznete na Hvězdárně v Hradci Králové, které bylo založeno v roce 1947 a průměr kupole je 6,5 metrů, od roku 2015 nově digitální planetárium o průměru 12 metrů. Další Hvězdárna a planetárium v Českých Budějovicích pochází z roku 1937, to se týkalo ovšem jenom hvězdárny, planetárium bylo se sálem o průměru 8,5 metrů založeno až v roce 1971 a posléze přebudováno v roce 2019 na moderní digitální s vyšším rozlišením.
Pražské a brněnské planetárium má obdobnou historii
Srovnávat je co, protože brněnské planetárium patří k nejstarším institucím takového zaměření, a to pražské vzniklo krátce poté. Stejně tak vím, co moje rodné město v tomto segmentu nabízí a není toho málo. Obě planetária začínala z podobného základu a až v současnosti každé našlo svoji novou podobu a vyjádření pro to samé. To sdělení neznamená, že něco je dobře a něco špatně. Pouze cesta k výsledku je nepatrně jiná, hlavně v moderní technice a technologii prezentace a vybavení těchto zařízení. Nicméně žasnout nad nekonečným kosmem, vrátit se do dětství, kdy technika skýtala omezení objevů, můžete přece kdekoliv. A vlastně ani nepostřehnete, jakým způsobem je celá problematika prezentovaná a jaké skvělé technické fígle vám zde umožňují nevšední zážitek.
Spojení reálného pozorování a promítání včetně filmových představení, 3D projekce a dalších lákadel naleznete v Brně. Brněnské planetárium pochází z roku 1954 a v současné době se pyšní třemi pozorovacími kupolemi hvězdárny a moderní projekční kupolí včetně zázemí. Hlavní sál má kapacitu 189 míst, přednáškový sál 48 míst, malé planetárium 20 míst a exploratorium 75 míst na stání, kdy velká kupole má průměr 17 metrů a malá kupole 8 metrů. Nalezneme zde ještě otočnou kupoli o průměru 7 metrů.
Brněnská instituce se po rekonstrukci v roce 2011 podle návrhu architekta Martina Rudiše nazývá Přírodovědné exploratorium, kdy se z astronomické instituce změnila na moderní multivizuální centrum. Má v náplni edukativní formou předávat a popularizovat fyziku, matematiku, geologii a další přírodovědné obory širokým vrstvám návštěvníků včetně nových technologií a poznatků vědních oborů. Od roku 2013 má kupříkladu Brno nainstalované hybridní planetárium s analogovým projektorem uprostřed a digitálními projektory po obvodu. Technologie je kombinací vytvořenou z technologií USA, Francie a Japonska. Dá se říct, že Brno se svým planetáriem „žije“, našlapaný kalendář akcí, skvělá návštěvnost široké veřejnosti je dokladem kvality ikonického areálu na Kraví hoře.
Průhled moderním sálem. Foto: BoysPlayNice
Naše povídání je primárně o Planetáriu Praha
Planetárium Praha je o šest let mladší, z roku 1960 a jeho podobu navrhnul architekt Jaroslav Fragner. Patří k edukativním institucím, sloužícím k vědě i popularizaci astronomie, přírodních věd a techniky. Stejně jako v Brně bylo vybaveno technologií Carl Zeiss Jena. Od společnosti, která letitě patří k lídrům v oboru optiky a optoelektroniky s tradicí od roku 1846.
Cesta k současnému technologickému vybavení je však nepatrně odlišná. V roce 2009 byl do sálu instalován digitální projekční systém SkySkan Definiti. Umožňoval promítání celokopulových projekcí vytvářených digitálně. V roce 2014 byl systém modernizován na šest digitálních projektorů Sony, které dohromady vytvořily obraz v rozlišení až 8K. V rámci rozsáhlé rekonstrukce budovy v letech 2023–2025 byla původní projekční plocha kupole o průměru 23,5 metru nahrazena moderním LED systémem o průměru 22 metrů, s kapacitou 277 diváků. Nová kupole je tvořena více než 45 miliony mikro-LED diod a jedná se o první instalaci svého druhu v Evropě. Je to vlastně taková obrovská LED sférická obrazovka. Technologii dodala americká společnost Cosm. Technologickým vybavením i velikostí se řadí pražské planetárium mezi světovou špičku a nezůstává nic dlužno své skvělé historii.
Pohled na projekci. Foto: BoysPlayNice
Dobrá zpráva na závěr
Kde jsou časy, kdy jsme měli po revoluci vykulené oči v muzeu vědy a techniky v Paříži v Parc de la Villette. Stereo projekce, s polarizačními 3D brýlemi, v sále Bratrů Lumièrů byl opravdu neskutečný zážitek a člověk netušil, jak doba dokáže tuto laťku zakrátko přeskočit a zvedat ji stále a stále výše.
Dnes nás nepřekvapí, že v zařízeních, jako jsou moderní planetária, je možné sdílet prakticky cokoliv, což se taky děje. Byť jsou primárně vytvořena pro popularizaci vědy a poznatků snad všech známých vědních oborů, můžete zde prožít výstavy, semináře, zábavné happeningy nebo třeba koncerty přenášené přes půl zeměkoule. Stejně, jako svět okolo nás uhání tryskem a mění svoji podobu, mění podobu v posledních dekádách i planetária a hvězdárny. Což je skvělá zpráva.
Průhled moderním sálem. Foto: BoysPlayNice
Základní popis
Pražské planetárium je zase na špičce. Po 20 letech prošlo dvouletým technologickým upgradem a je z něj největší LED planetárium na světě. Navazuje tak opět na svou slavnou historii z šedesátých let.
Architektonickovýtvarné řešení a ideový záměr projektu
Autorská zpráva
Pražské planetárium vstupuje do nové éry s unikátní LED technologií
Pražské planetárium prošlo zásadní modernizací, která dalece přesahuje pouhou výměnu promítací techniky. Rekonstrukce památkově chráněné budovy, postavené podle plánů architekta Jaroslava Frágnera v 50. letech 20. století, nebyla jednoduchá. Bylo nutné očistit ji od postupně vrstvených zásahů posledních dekád, a tak otevřít cestu pro instalaci revoluční LED projekční technologie.
Největší LED obrazovka svého druhu na světě
Srdcem celého projektu je nová polokoule obrazovky od americké společnosti COSM o průměru 22 metrů s neuvěřitelnými 45 miliony zobrazovacích bodů. Taková obrazovka v této velikosti a kvalitě nikde jinde na světě neexistuje. Díky ní mohou diváci zažít pohlcující prostorovou iluzi s mimořádnou hloubkou barev a realističností.
Nové hlediště i sedačky na míru
Centrální promítací stroj Zeiss Jena byl po dohodě s památkáři přesunut mimo hlavní sál, čímž se uvolnil prostor pro novou koncepci hlediště. Architekti ze studia collcoll navrhli stupňovité geometrické uspořádání, které diváky opticky vynáší nad horizont. Kapacita se zvýšila o 20 % na 277 míst, přičemž prostorové rozdělení podporuje pohodlný a bezpečný pohyb.
Sedačky byly navrženy na míru ve spolupráci s českým výrobcem – jsou polohovatelné, ergonomické a dostatečně právě tak pohodlné, aby diváci udrželi pozornost. Akustická úprava skrytá za projekční kopulí ještě více umocňuje iluzivní pocit nekonečného vesmíru.
Energetika budoucnosti citlivě zasazená do historického rámce
Instalace nové technologie si vyžádala i nové energeticko-technické zázemí, které bylo do budovy integrováno s maximálním respektem k památkově chráněným konstrukcím. Chlazení a rekuperace byly navrženy s ohledem na polohu planetária v srdci Stromovky – v létě se teplo z obrazovky ukládá do šesti hlubinných vrtů (každý o hloubce 200 m) a v zimě se využívá k vytápění celého objektu. Samotná kopule má tepelný výkon srovnatelný se třemi rodinnými domy, takže teplo z ní používáme zpátky v domě.
Nová tvář i pro ostatní prostory
Rekonstrukce se dotkla i foyer a zázemí. Původní expozici ve vstupu nahradila kruhová LED obrazovka, která slouží jako další prezentační plocha. Nově řešená šatna odděluje proudy příchozích a odcházejících návštěvníků, což zvyšuje komfort. V průběhu léta bude zpřístupněna i nová expozice simulátorů v suterénu a po dokončení venkovních terénních úprav vznikne u nového východu také obchod. Z přilehlého rozária zmizí nevhodně umístěná rampa a bezbariérový přístup obchodem se výrazně zjednoduší.
Doplňující informace
| Studio | collcoll |
| Autor | Adam Kössler, Krištof Hanzlík, Libor Mládek, Michal Fousek |
| Umístění projektu | Královská obora 233, 170 00 Praha |
| Země projektu | Česká republika |
| Rok projektu | 2023 |
| Rok dokončení | 2025 |
| Zastavěná plocha | 2 481 m2 |
| Hrubá podlahová plocha | 3 900 m2 |
| Užitná plocha | 3 000 m2 |
| Rozměry | 22 m průměr |
| Náklady | 300 mil. CZK |
| Klient | Hvězdárna a planetárium hl. m. Prahy |
| Fotografie | BoysPlayNice, www.boysplaynice.com, info@boysplaynice.com |
| Spolupracovníci a dodavatelé | Project management: CManagement [Arnošt Táborský, Dan Kouba] Technický dozor investora: Jiří Cís Energetické hospodářství: TO SYSTEM [Jaroslav Smejkal, Jakub Janďourek] Vzduchotechnika: Atrea [Barbora Paříková, Zdeněk Zikán], Chlazení: Michal Ježek Statika: Štěpán Thondel Osvětlení, rozvody elektro: sysloop engineering [Miroslav Frolec, Anatolyi Obryn] Akustika návrh: Aveton [Dominik Cvetler] Akustika konzultace: Petr Roll Akustika, izoalace: A.W.A.L. [Kateřina Volšíková] Požárně bezpečnostní řešení: Ilona Muziková ZTI: TZB-BLOCK [Jan Smrček] Servrovna: Altron [Jakub Odlas] Elektro přípojka: Pring [Jan Vočko] Geotermální vrty: Gerotop [Tomáš Kuchta] Sadové úpravy: her architecture [Alice Boušková] Geodet: Pavel Keprta, Jan Kopecký Dodavatel projekční technologie: Cosm Konstrukce kopule: Spitz LED technologie, projekční software: Evans & Sutherland, Demontáže a technická příprava pro stavbu: technické oddělení Planetária Stavební úpravy: Rextron Zámečnická konstrukce hlediště: Karel Krejčíř Kino sedačky: Kinoexport LED osvětlení: sysloop engineering LED obrazovka foyer: Loko Trans Media Elektro rozvody: Galenit Technologie prostředí, vzduchotechnika: Bohemik Topení: Regulterm Měření a regulace: STIFRA Plzeň Slaboproud: Sistel Vzduchotechnika: Crotherm Lešení: Peri Up Geotermální vrty: Artemia |
| Materiály | Seznam použitých materiálů
ocel – konstrukce hlediště
|
| Značky | Seznam použitých značek
konstrukce hlediště – CETRIS
koberec – Fletco zdvojená podlaha – Lindner akustická izolace – Isover obklad – Swisspearl sedačka – Corian potah – Sidogras potah – Spradling lišty – Resko Tachov LED profily – KLUŚ obklad – Ducta dveře – Lukor interiéry dveře – Lexa & Kruzik stavební chemie – Hilti fasádní lepidla – Sika zásuvky – JUNG podlahové krabice – Legrand protipožární dveře – Sapeli |
| O studiu/autorovi | Bližší informace
Krištof Hanzlík je architekt a zakládající člen ateliéru collcoll – tvůrčí platformy, která obohacuje místní architekturu o experimentální přístupy, spekulativní projekty, dočasné zásahy i urbanistické vize. Po absolvování The Bartlett School of Architecture (UCL) a získání pracovních zkušeností v Londýně a Vídni se vrátil do Prahy, kde založil kolektiv zaměřený na mezioborovou práci v oblasti architektury a designu. Collcoll vznikl v roce 2008 jako volné sdružení architektů, designérů a přátel. Postupně se proměnil v tým mladých profesionálů působících v různých oblastech stavebního prostředí – od poradenství při projektech městského měřítka až po zakázkový a průmyslový design. Pracujeme mezioborově – právě odtud pochází název collaborative collective. Nepreferujeme jednotný styl ani rukopis; naopak rádi citujeme, reinterpretujeme a hledáme nové významy v různých kontextech. Každý člen týmu přináší vlastní zájmy a specializaci, které společně kombinujeme a uplatňujeme v projektech. Tento přístup nám umožňuje vytvářet komplexní řešení založená na důsledné práci s lokalitou, technologií a detailem. |
Použité podklady:
- Citáty – http://www.citaty.net
- Fotografie – BoysPlayNice, info@boysplaynice.com, www.boysplaynice.com
- Fotografie, část textů a tisková zpráva – STUDIO COLLCOLL a Vendula Tůmová, LINKA NEWS s.r.o.
Sdílet / hodnotit tento článek