„Dobře navržená střecha dokáže teplotní výkyvy výrazně zmírnit. To je důležité nejen z pohledu každodenního komfortu, ale i kvůli dlouhodobé udržitelnosti provozu domu a jeho energetické náročnosti. Roli přitom hraje nejen střešní krytina, ale hlavně celková skladba střešního pláště, tedy správná tloušťka tepelné izolace, dostatečné odvětrání a parotěsné vrstvy. Pokud některý z těchto prvků chybí nebo je proveden špatně, teplo ze slunečního záření se přenáší do interiéru mnohem snáz. Kvalitně navržená skladba naopak umožní, aby se teplo akumulovalo mimo obytné části a mohlo být účinně odváděno ven. V praxi to znamená, že i při vysokých venkovních teplotách může být v podkroví příjemně,“ říká Pavel Kaderka, technik systému Tondach iRoof.
Jedním z častých mýtů, které se v souvislosti s přehříváním podkroví objevují, je obava z použití tmavé střešní krytiny. Laicky se předpokládá, že černé tašky způsobují výrazně vyšší teplotu v interiéru než světlejší odstíny. Je sice pravda, že tmavší barvy více absorbují sluneční záření, ale rozhodujícím faktorem není samotný odstín, ale to, co se nachází pod krytinou. „Tmavé barvy skutečně absorbují více tepla do samotné tašky, ale díky správné konstrukci střechy, tedy větrací mezeře a tepelné izolaci, se toto teplo dál do obytné části nepřenáší. I během velkých letních veder jsme při měřeních zaznamenali maximálně 1 °C rozdíl v interiéru. Pokud je střecha správně navržena, barva krytiny na přehřívání obytných prostor prakticky nemá vliv,“ potvrzuje Jan Bubeník, produktový manažer značky Tondach.
Základním předpokladem pro to, aby se podkroví v létě nepřehřívalo, je správně navržená a provedená tepelná izolace. Ta tvoří bariéru mezi rozpálenou střešní krytinou a obytnými prostory. U šikmých střech se nejčastěji využívají minerální vaty, polyuretanové desky (PIR) nebo kombinace více materiálů v několika vrstvách. Klíčem k jejich funkčnosti však není jen typ izolace, ale především její tloušťka, souvislost a přesnost při montáži. Dále difuzní fólie chrání izolaci před vlhkostí zvenčí, zatímco parozábrana zabraňuje pronikání vodních par z interiéru. Nezbytná je také větrací mezera mezi izolací a krytinou, která zajišťuje odvod nahromaděného tepla i vlhkosti. Právě její správné provedení může podle měření snížit teplotu na spodní straně krytiny až o desítky procent ve srovnání s povrchem vystaveným přímému slunci.
„K omezení přehřívání podkroví mohou přispět i jednoduchá řešení. Venkovní rolety, žaluzie nebo markýzy zachytí sluneční paprsky dříve, než dopadnou na okna. Pravidelné větrání, ideálně v nočních hodinách, zase pomáhá odvést nahromaděné teplo. V případě potřeby lze využít i klimatizaci, ideálně ve spojení s účinnou izolací. Pokud to konstrukce umožňuje, mohou k ochlazení přispět i zelené střechy,“ doplňuje Bubeník.
Komfortní podkroví tedy začíná už při návrhu střechy. Pokud je správně navržena izolace, odvětrání a skladba pláště, může být příjemně i pod tmavou střechou. Pokud si nejste jistí a potřebujete poradit, obraťte se na poradce Tondach, který vám pomůže najít ideální řešení.
Sdílet / hodnotit tento článek