
Kdo je odborník? Vymezení pojmu odborníka
Za odborníka je považována osoba, která se veřejně hlásí k výkonu určité profesi či činnosti a tím deklaruje, že disponuje specifickými znalostmi a dovednostmi přesahujícími běžný průměr. Typicky jde například o advokáty, daňové poradce, projektanty, řemeslníky, lékaře či auditory.
Podle § 5 odst. 1 občanského zákoníku platí, že kdo se přihlásí k odbornému výkonu povolání, je povinen jednat se znalostí a pečlivostí odpovídající povaze své činnosti. Odborník má v souvislosti s jeho odbornou činností i zvýšenou míru odpovědnosti. Zpravidla se předpokládá, že kdo jiný by měl znát lépe odpovědi z daného oboru, než člověk, který se jako odborník v daném oboru prezentuje.
Odborník nese odpovědnost za to, že jím poskytnuté rady a informace budou správné, úplné a pravdivé, pokud tak tomu není, má se za to, že jedná nedbale.1 Odpovědnost nelze snížit ani dohodou se třetí osobou. Odbornost nelze usuzovat pouze z veřejného oprávnění (např. živnostenského listu), ale z faktického výkonu činnosti odborníka.
Odpovědnost odborníka za škodu způsobenou chybnou radou
Odborník odpovídá za škodu, pokud zároveň splní níže uvedené body:
- vystupoval jako odborník,
- poskytl nesprávnou nebo neúplnou informaci či radu,
- poskytl radu za odměnu,
- vznikla škoda a existuje příčinná souvislost mezi radou a vznikem škody.
1. Veřejné vystupování jako odborník
Musí jít o osobu, která nabízí své služby na základě odborných znalostí či dovedností. Odborník se k určité profesi hlásí veřejně, čímž vytváří oprávněné očekávání, že bude postupovat s vyšší úrovní odborné péče. Příkladem je projektový inženýr navrhující stavbu nebo architekt koncipující projektovou dokumentaci, či advokát poskytující právní rady.
2. Nesprávná nebo neúplná rada či informace
Radu lze obecně chápat jako doporučení určitého postupu, které má příjemci pomoci správně se rozhodnout nebo správně jednat ve specifické situaci. Obecně se obracíme na někoho s prosbou po radu, pokud si sami rady nevíme. Nejde tedy o prosté sdělení faktu2. Rada je návrhem konkrétního postupu, jak v dané situaci jednat. Od rádce, který se hlásí k odbornosti v daném oboru, tazatel očekává odborné znalosti a zkušenosti. Odpovědnost by nevznikla, pokud o radu žádáme osobu, která nevystupuje veřejně jako odborník. Aby odborník za radu nebo informaci odpovídal, bude rozhodující, zda se rada či informace týkala oblasti, k níž se jako odborník hlásí.
Například zedník při rekonstrukci stavby poradí vlastníkovi stavby, jak zapojit elektrické kabely, ačkoli není elektrikářem. Vlastník stavby jeho radu poslechne, což vede ke zkratu a požáru. Zedník však v takovém případě neodpovídal za škodu a to s ohledem, že elektroinstalace nespadá do jeho odborné působnosti. Pokud by však šlo o radu ohledně zdění, jeho odpovědnost by byla dána.
Odpovědnost vzniká nejen za nesprávné rady, ale také za vynechání důležité informace, tedy opomenutí. Například pokud advokát neupozorní klienta na blížící se konec promlčecí lhůty pro podání žaloby, v důsledku čehož klient ztratí možnost domáhat se svého nároku, advokát následně odpovídá za škodu, pokud bude žaloba zamítnuta kvůli promlčení.
3. Poskytnutí rady za odměnu
Dle § 2950 občanského zákoníku je odpovědnost za škodu z rady či informace vázána i na skutečnost, že rada, či informace byla poskytnuta za úplatu. Při chybné či neúplné bezúplatné radě či informaci může být odpovědnost dovozena podle obecných deliktních ustanovení, a to například podle § 2910 občanského zákoníku, pokud nebyla rada poskytnuta čistě nezištně.
4. Příčinná souvislost
Aby byla odpovědnost odborníka za škodu způsobenou nesprávnou radou nebo informací úspěšně uplatněna, je nezbytné prokázat existenci přímé příčinné souvislosti mezi danou radou či informací a vznikem škody. K tomu musí být splněny a doloženy následující skutečnosti, a to všechny současně:
- Poskytnutí rady či informace
Musí být prokázáno, že odborník skutečně poskytl radu nebo informaci. Nejlépe písemným důkazem, kterým může být například zápis z jednání s oborníkem, e-mailová komunikace či smlouva, jejímž předmětem bude poskytnutí rady či informace. Poskytnutí rady či informace lze prokázat například i prostřednictvím svědeckých výpovědí osob, které byly poskytnutí rady přítomny. V rámci případného soudního řízení je vždy třeba mít na paměti, že pro úspěch ve věci je třeba unést břemeno důkazní a břemeno tvrzení. - Důvěra laika v poskytnutou radu a řízení se podle ní
Je třeba doložit, že příjemce rady jako laik, radě odborníka důvěřoval a na jejím základě jednal. Tuto skutečnost lze prokázat opět svědeckými výpověďmi, zápisy o průběhu jednání, smluvní dokumentací. - Nedostatek odborných znalostí u příjemce rady
Je nutné prokázat, že příjemce neměl potřebné odborné znalosti k tomu, aby chybu v radě odhalil, tedy že šlo o běžného laika. V případě technických nebo odborných oblastí se tento předpoklad zpravidla uplatní automaticky, není-li prokázán opak (např. odborná kvalifikace příjemce). - Porušení povinnosti odborné péče odborníkem
Musí být prokázáno, že odborník porušil povinnost jednat s odbornou péčí odpovídající charakteru svého povolání či činnosti. To znamená, že:- měl znát rizika spojená s doporučeným postupem,
- měl na tato rizika příjemce upozornit,
- případně měl poskytnout jinou, správnou radu.
Odpovědnost vzniká i v případě, kdy odborník poskytl informaci neúplnou nebo zkreslenou, a to i z nedbalosti.3
Další režimy odpovědnosti odborníka
Vedle zvláštní odpovědnosti dle § 29504 občanského zákoníku připadá v úvahu například smluvní a deliktní odpovědnost. Pokud mezi stranami existuje smluvní vztah lze uplatnit smluvní odpovědnost podle § 2913 občanského zákoníku. Deliktní odpovědnost podle § 2910 občanského zákoníku připadá v úvahu za situace, kdy škůdce svou nedbalostí poruší zákon a poškodí absolutní právo poškozeného.
Anebo pokud odborník úmyslně poruší dobré mravy a tím způsobí škodu, odpovídá podle § 2909 občanského zákoníku bez ohledu na splnění jiných podmínek. Například instalatér při opravě potrubí úmyslně poškodí hlavní uzávěr vody s cílem poškodit konkurenta v sousedním bytě, což vyústí v rozsáhlou havárii. Odpovědnost je v tomto případě jednoznačná, neboť škoda byla způsobena úmyslným a nepoctivým jednáním.
Shrnutí
Odborník, který se veřejně přihlásí k výkonu určité profese, přijímá zvýšenou míru odpovědnosti za škodu způsobenou nesprávnou či neúplnou radou nebo informací. Odpovědnost vzniká, pokud rada spadá do oblasti jeho odbornosti, byla poskytnuta za odměnu a existuje příčinná souvislost mezi radou a škodou. Odborník je povinen nejen poskytovat správné rady a informace, ale rovněž jednat poctivě, úplně a se znalostí své profese. Úmyslné porušení dobrých mravů podléhá zvláštní sankci.
1 K tomu blíže § 2912 odst. 2 občanského zákoníku.
2 Za prosté sdělení faktu lze považovat informaci.
3 K tomu blíže § 2912 odst. 2 občanského zákoníku.
4 Ustanovení § 2950 občanského zákoníku není ustanovením speciálním ustanovením vůči obecným skutkovým podstatám náhrady škody. To znamená, že je třeba § 2950 chápat jako doplnění a nikoli jako vyloučení obecné odpovědnosti za škodu.
Sdílet / hodnotit tento článek