REKLAMA
Hledat
Mapa cennemovitostí v ČR
estav.tvnový videoportál
Všechna témata

Nové lávky v sídlišti Petržalka obyvatelům usnadní a zkvalitní život

Brněnské architektonické studio Peer navrhlo nové lávky na bratislavském sídlišti Petržalka. Cílem je propojit slepé rameno Dunaje s novými MHD zastávkami, které na sídlišti přibydou. Lávky by měly zároveň přispět k tomu, aby se z této lokality stala oblíbená rekreační zóna.
Zdroj: STUDIO PEER
Udělal jsi dobrý skutek, pomoz mu ještě přes lávku.
Arménské přísloví

Slepé rameno Dunaje v Petržalce ožije lávkami a posezením v symbióze s vodním prvkem

Chorvatské rameno je slepé rameno Dunaje a nalezneme ho uprostřed sídliště Petržalka v Bratislavě. Pět kilometrů vodního toku, který se stáčí okolo přírodního koupaliště Velký Draždiak, nádrže vzniklé těžbou štěrku, o velikosti 13 hektarů. Nedaleko nalezneme i obdobnou menší nádrž Malý Draždiak, která volně přechází do lužního lesa. Společně s tokem slepého ramene je to skvělé místo pro odpočinek, volnočasové aktivity, cyklovýlety, procházky, venčení psů, ale i spojení s dříve špatně dostupnými místy zdejší infrastruktury.

Jako v dalších městech, která byla vybudována na toku řek, se zde nabízí tuto skvělou možnost zapracovat do stávajícího života obyvatel a poskytnout jim skvělý bonus. S touto vizí pracuje spousta měst a obcí a postupně se vžil výraz náplavka. Nemá zhola nic společného s někým, kdo se přistěhoval mezi stávající obyvatele, ale vystihuje plochy a místa, která slouží právě k oddychu, posezení, rekreaci, přístupu k vodě, kotvení lodí a loděk, volnočasovým aktivitám všeho druhu. Většinově jsou níže položené než samotný původní břeh. Stejně jako tok nebo jezero lemující ulice a komunikace. Vzniká tím součást městských nábřeží a městské krajiny. To vše v novém provedení a chytře řešeném konceptu, jež skýtá často skvělé a leckdy netušené možnosti a zcela novou kvalitu propojení vodního prvku s prostředím města. Prostě jak se říká, zcela jiný level.

Vizualizace lávky 02. Zdroj: STUDIO PEER

Pochopitelně jsme neobjevili Ameriku, v zahraničí se to různými řešeními tohoto typu jenom hemží, v přímořských státech je do konceptu zapracováno i moře s plážemi a jeho přírodou. U nás to štěstí nemáme, ale řeky, říčky, potoky, jezera, rybníky a rozličné vodní prvky jsou v nabídce neustále, jen se toho chopit. Zbytečné vyjmenovávat bonusy, které tímto vznikají a většinově jsou prospěšné lidem i samotné přírodě, která v některých případech povstane takřka z popela. Většinově dochází společně s konceptem takového řešení k revitalizacím toků, odbagrování nánosů bahna a sedlin, vytvoření meandrů, odstranění starých zátěží, rozvolnění břehů a kamenných či betonových koryt. To vše umožní lepší vsakování, vrací většinově život do vody i na břehy. V místech, kde se stezky vzdálí od toku, mohou vznikat biotopy, v nižších partiích vodní hladiny mohou život přírodě navrátit takzvaní litorální pásma. To vše jsou bonusy nejenom pro obyvatele daného města, ale i pro přírodu samotnou. Krásnými příklady jsou u nás řešení vodního prvku v Plzni, nově budovaná náplavka v Brně na Poříčí, drobné dílko Svitavský náhon Mariacela v Brně, Matiční jezero v Pardubicích, pochopitelně náplavky v Praze a spoustě dalších míst.

Párkrát jsem jel po břehu řeky Moravy, která odděluje Slovensko a Moravu, chcete-li Česko. Nádherné procházky nebo cyklovýlety třeba v okolí Lanžhota nebo Mikulčic, krajinou lužních lesů mají neskutečné kouzlo. Jeden detail však vám neunikne. Jedete kilometry po břehu, naproti jede někdo po slovenské straně, když máte štěstí, tak vám mávne. Nicméně jste každý na svém břehu a mosty jsou většinou dost daleko. Při špatné konstelaci obrazně i skutečně. A to je právě parketa pro studio Peer a jejich koncept návrhu lávek na vodním prvku Chorvatské rameno uprostřed Petržalky. No, a protože pět kilometrů není málo, lávky jsou tři, jak prosté. Lávky zdejší život stran spojení usnadní, zkvalitní a „propojí“. Je radost sledovat, jak jednoduchá, ale smysluplná řešení a nápady se nám postupně s ubíhajícím časem dostávají do života a mění jeho smysl k lepšímu. Zde máte nádhernou ukázku…

Vizualizace lávky 01. Zdroj: STUDIO PEER

Tisková zpráva

Základní popis

Petržalka bude mít nové lávky od studia Peer, které obyvatelům usnadní život.

Brněnské architektonické studio Peer navrhlo nové lávky na bratislavském sídlišti Petržalka. Cílem je propojit slepé rameno Dunaje s novými MHD zastávkami, které na sídlišti přibydou. Lávky by měly zároveň přispět k tomu, aby se z této lokality stala oblíbená rekreační zóna.

Vizualizace lávky 01. Zdroj: STUDIO PEER

Architektonickovýtvarné řešení a ideový záměr projektu

Sídliště Petržalka se nachází na jihu Bratislavy a přímo uprostřed něj je slepé rameno Dunaje, známé jako Chorvatské rameno. Měří přes pět kilometrů a kolem celé jeho délky vede oblíbená cyklostezka. V současnosti je chodcům umožněn pouze souběžný pohyb podél obou břehů Chorvatského ramene a jen výjimečně lze přejít na druhou stranu, třeba právě k novým zastávkám MHD. To by se ale mělo brzy změnit. Brněnské studio Peer (bývalé studio M2AU) společně se studiem AXXI přinesly nejlepší řešení trojice lávek, a to na základě veřejné soutěže.

Jako důležitou součást návrhu vnímáme ucelenou představu o nábřeží jako takovém. K návrhu jsme přistupovali koncepčně v kontextu přilehlého parku, přičemž zásadní je pro nás zachování osobitého charakteru místa – nejen za stávajícího stavu, ale i v případě jeho budoucího rozvoje,“ shodují se architekti.

Vizualizace lávky 02. Zdroj: STUDIO PEER

Nová rekreační zóna

Nové lávky by měly nejen propojit a dotvořit oba břehy Chorvatského ramene, ale i definovat napojení na stávající a navrhovanou infrastrukturu, a vytvořit díky tomu kvalitní, funkční a esteticky zajímavé prostředí.

Lávky jsou navržené s citem k zeleni a s důrazem na přesah – nemají fungovat pouze jako přechod přes řeku, ale i jako útočiště obyvatel celé Petržalky. Šlo nám o zvelebení krajiny a usnadnění života na sídlišti,“ konstatuje architekt Daniel Struhařík. Kolem kanálu by měla proto s postavením lávek vzniknout nová rekreační zóna.

Chceme, aby se tu lidé setkávali a užívali si volný čas,“ vysvětluje Struhařík. Lávky by pak měly sloužit nejen jako smysluplný a funkční prvek, ale kromě usnadnění pohybu na sídlišti přispívat i k využití potenciálu celé této oblasti.

Vizualizace lávky 02. Zdroj: STUDIO PEER

Cesta sídlištěm

Aby architekti dostáli svým plánům, každá lávka získala přidanou hodnotu. Ta první má především umožnit dostupnost nově vybudované infrastruktury a zároveň sloužit jako prodloužení cesty vedoucí skrz sídliště.

V konkrétních místech se jedná o napojení na zastávky tramvaje, zahrádku stávající kavárny či zóny pro odpočinek a relax,“ říká Daniel Struhařík. Tato lávka by měla mít červenou barvu, díky čemuž se stane nepřehlédnutelnou v zimě i v létě a zároveň výrazným architektonickým prvkem celého sídliště, který bude jasně viditelný i z velké dálky.

U všech lávek jsme se snažili nechat vyznít spíše okolní stromy. Lávky záměrně nejsou tvarově výrazné, ale spíše minimalistické. Důraz jsme kladli hlavně na meeting pointy a možnost přijít až k vodě,“ vysvětluje Struhařík.

Vizualizace lávky 03. Zdroj: STUDIO PEER

Místní dominanta a meeting point v jednom

Druhá lávka by měla fungovat především jako zmiňovaný meeting point. Svým charakterem a umístěním totiž umožňuje pokračování budoucího náměstí. Na severním břehu se navíc součástí konstrukce lávky stane také schodiště určené k posezení. Vytvořením místa k setkávání v podobě organického schodiště zprostředkovávají architekti návštěvníkům maximální výhled, který poloha této lávky umožňuje. Schodiště je úmyslně situováno na severní prosluněnou stranu s výhledem do koryta Chorvatského ramene, směrem ke stávajícímu parku. Potenciál této strany vnímají architekti jako příležitost, jak řeku přiblížit lidem. Lávka propojující Petržalka City I. + II. a Petržalka City III. by tak do budoucna měla vdechnout místu nový život a stát se dominantou Chorvatského ramene. Pobytové schodiště by se mělo stát kvalitním veřejným prostorem s budoucí možností využít jej například jako amfiteátr a prostor pro kulturní akce nebo relaxaci.

Posezení u vody

Třetí lávka by měla díky krajinářsky zakomponovanému schodišti na pravém i levém břehu Chorvatského ramene umožnit snadný přístup k vodě a zároveň nabídnout pohodlné posezení. Na západním břehu naváže na stávající schodiště, které se rozšíří o posedovou část. Naopak na východním břehu bude vytvořen nový předprostor, který má v budoucnu pomoci propojit okolí s novou zástavbou. Všechny tři lávky budou určeny jak pro pěší, tak cyklistům. V návrhu se počítá s bezbariérovým přístupem s vhodným sklonem pro vozíčkáře. Lávky by měly být vyrobeny z betonu, pro co nejsnadnější údržbu a prodloužení jejich životnosti. Aktuálně se finalizuje studie a začíná se projektovat. Na nové lávky se tak obyvatelé Petržalky mohou těšit již příští rok.

Vizualizace lávky 03. Zdroj: STUDIO PEER

O studiu Peer (bývalé studio M2AU)

Kolektiv pod hlavičkou studia Peer a brněnské architektonické studio zastávají názor, že přinášející nová architektonická řešení pro lidi a jejich životy. Název Peer volně překládají, jako kolega, vrstevník, rovnocenný člověk, který je součástí Peer kolektivu, a to v jakékoliv době a jakémkoliv složení.

Takto by se dalo volně parafrázovat základní krédo kolektivu.

Autorský tým: Daniel Struhařík, Luděk Šimoník, Kryštof Foltýn, Jan Laco
Spolupráce: Jana Kobza, Natálie Ivkovičová, Adam Svoboda, Ján Augustín, Martin Holý, Anastasia Bezborodko, Anna Vrzalová, Georgi Dimitrov
Vizualizace: Jan Stolek

Použité podklady:

  • Citáty – http://www.citaty.net
  • Fotografie, část textů a tisková zpráva – STUDIO PEER, kontakt pro média: Anna Basiková, anna@artspeakpr.com

Sdílet / hodnotit tento článek

Související témata

Přečtěte si více k tématu Architektura

Foto: Imagen Subliminal

Renovace podkroví. Střecha sedmkrát měnila sklon

Dalekosáhlá proměna, která z tmavého a stísněného podstřeší učinila velkolepý a světlý apartmán. Bydlení, které obstálo ve zkoušce času, protože se dokázalo přizpůsobit změnám v životě svých obyvatel.

Byt Krausových v Plzni od Adolfa Loose. Zdroj: PhDr. Eliška Zlatohlávková, PhD.

Protiklady a paralely v tvorbě Adolfa Loose a Le Corbusiera – 2. díl

Asi jen těžko bychom hledali jiné dvě osobnosti, které doslova formovaly podobu moderní architektury. Na rozdíl od Adolfa Loose byla pro Le Corbusiera architektura skutečným uměním, které mnohdy posouval na hranu abstrakce. A názor na to, zda má architektura sloužit jen svému účelu či přinášet povznášející pocity…

REKLAMA