Vytvořit z budovy předmět, z předmětu vytvořit budovu. Na první pohled to vypadá lehce, ale v praxi už to tak snadné není. De Castro, zaměstnaný jako městský plánovač a přednášející na fakultě architektury, si při svých črtech počíná s lehkostí profesionála. A tuto profesní lehkost učí ovládat své studenty.
Celé to přitom začalo jako hříčka. V rámci univerzitního kurzu se pokoušel přiblížit problematiku měřítek designu, a za příklad si zvolil „perfektní“ hrnek s kávou na svém stole. Rozkreslil jej do podoby hypotetické stavby. Studenty tohle nahodilé cvičení oslovilo, a propříště je pověřil tím, ať i oni sami přemýšlí nad běžnými věcmi kolem sebe, jak nad stavbami a konstrukcemi.
Pohltilo to i jeho samotného, a začal dál takové příhodné vizualizace sám vytvářet. Když tohle své kreativní portfolio zveřejnil na sociálních sítích, postaralo se mu o nemalou popularitu. Lidi totiž baví představa toho, jak se USB disk nebo foukací harmonika stávají něčím jiným. Původní barvy, tvary i detaily ty překrásné iluze dokreslují.
„Došlo mi, že vlastně už dětství jsem si hrál s tím, že různé předměty vydávám za stavební objekty, a teď jsem to jen rozvíjel,“ popisuje de Castro. „Předtím mě nenapadlo ty fantazie hodit na papír. Ale od roku 2018 už skoro nedělám nic jiného. Inspirace je totiž všude kolem.“
Rád si překreslováním všedních předmětů bystří mozek. A nebrání se ani tomu, když mu někdo „zadá“ předlohu v podobě fotografie běžného předmětu.
Stačí mu jen chvilka, a rysy důvěrně známých užitných předmětů, kancelářských potřeb, kuchyňského vybavení a dalších všedností, u něj nabývají obrysů mimořádných stavebních objektů. Svou hravou prací odhaluje nečekané souvislosti, vytváří nové podněty a dává rozkvést fantazii. Nejen své, ale i těch, kteří se pak jeho výtvorům podivují.
I obyčejný stojan na tužky, kancelářská děrovačka nebo tuba s lepidlem u něj rychle získávají novou, jasně architektonickou perspektivu. Jeho představivost mu umožňuje vidět mikrofon jako hotel nebo harfu jako most. Jak dodává, tvoří sice pod vlivem prvotní inspirace, ale nad dílem se dál zamýšlí.
Dodává mu aspekty funkčnosti a také lidi, vozidla a vegetaci. To aby to vizuální dílo „ožilo“. Nezbytnou součástí těchto kreativních cvičení je i celkově realistická skladba provedení. „Důležité je představit si konstrukční části,“ říká de Castro. „Navrhuji jen to, co jde skutečně postavit, nevytvářím věci popírající fyzikální zákony.“
Svá cvičení o kreativním designu, inspiraci všedností, měřítcích a návrzích vizuální stránky projektů teď formou webinářů zprostředkovává studentům po celé světě. Zatím prý ještě neobdržel žádnou solidní nabídku na realizaci. Ale pokud by se prý objevil investor, vůbec by se tomu prý nebránil.
Sdílet / hodnotit tento článek