REKLAMA
Hledat
Mapa cennemovitostí v ČR
estav.tvnový videoportál
Všechna témata

Rozvádíte se? Víme, jak se počítá vypořádání mezi manželi a jak se zohlední změna hodnoty majetku

Vypořádání nemovitosti a dalšího majetku manželů při rozvodu je matematická úloha. Vstupuje do ní řada údajů. Zdánlivě je to jednoduché, pasiva a aktiva se odečtou, a to celé dělí dvěma. Jenže vypořádání v praxi pak jednoduché není. Například nemovitosti často nelze dělit. Nebo co když jeden z manželů zdědil prostředky a přispěl s nimi na koupi společného majetku? A co když majetek v čase nabyl nebo ztratil na hodnotě? Podívejme se podrobně na další rodinné, majetkové a finanční patálie manželů Novotných.
Zdroj: AdobeStock – Andrii Yalanskyi
Zdroj: AdobeStock – Andrii Yalanskyi

V předchozím článku jste se dozvěděli, jakým způsobem můžete postupovat v případě, že se rozvádíte a vlastníte nemovitost jejíž koupi jste financovali hypotéčním úvěrem. Dále jak postupovat, pokud je nemovitost zapsaná v katastru nemovitostí pouze na jednoho z manželů, a to i přesto, že byla financována z prostředků spadajících do společného jmění manželů. A zda nemovitost, kterou jste před manželstvím začali stavět, spadá do společného jmění manželů.

Dnes se dozvíte, jaké máte nároky, pokud jste investovali rekonstrukci nemovitosti ve výlučném jmění svého manžela/manželky ze společných prostředků. To je z příjmů, které zejména získal jeden, či druhý z vás ze závislé, či z podnikatelské činnosti. Co to znamená „vypořádací podíl“, „vnos“ a „investice“, a na co máte při vypořádání společného jmění manželů nárok?

Vypořádání společného jmění manželů a určení nárokovatelného vypořádacího podílu

Vypořádání společného jmění manželů je matematická operace. Nejprve je třeba určit masu aktiv Kč tvořící společné jmění, od které se odečte masa pasiv ve společném jmění manželů. Obojí se určuje ke dni vypořádání společného jmění manželů v Kč. Rozdíl, tedy výsledek se vydělí dvěma a jeho hodnota vyjadřuje majetkovou hodnotu majetku, na kterou bude mít každý z manželů nárok. Ten z manželů, který získá majetek ve vyšší hodnotě, by měl vyplatit druhému manželovi rozdíl mezi výší jejich podílů. Onomu rozdílu se říká „vypořádací podíl“.

Vypořádací podíl je tedy částka, kterou by měl manžel, který získá majetek ve vyšší hodnotě zaplatit manželovi, který získá majetek v nižší hodnotě získal. Podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné.1 Soud ale v rámci vypořádání společného jmění manželů, může dojít i k závěru, že je zde důvod pro disparitu podílu. Disparita podílů znamená, že podíly manželů stejné nebudou. Např. manžel, který se zcela mimořádně zasloužil o nabytí společného majetku, může získat 60 % z hodnoty majetku ve společném jmění manželů a druhý manžel pouze 40 %. Při disparitě podílů soud přihlédne k potřebám nezaopatřených dětí, k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a o rodinnou domácnost a zejména k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot.2

V případě manželů Novotných, se kterými jste se seznámili v minulém článku, by vypořádání společného jmění mohlo vypadat takto:

Aktiva:
1. Byt v ceně 5.000.000,- Kč
2. Rodinný dům v ceně 5.000.000,- Kč
3. Zahrada v ceně 100.000,- Kč
Aktiva celkem: 10.100.000,- Kč
Pasiva:
1.Hypotéční úvěr 2.500.000,- Kč
Pasiva celkem: 2.500.000,- Kč
Rozdíl mezi aktivy a pasivy: 7.600.000,- Kč
Nárokovatelný podíl každého z manželů: 3.800.000,- Kč

Vypořádání:

Paní Novotná získá: Pan Novotný získá:
Aktiva
Byt v ceně 5.000.000
Rodinný dům v ceně 5.000.000
Zahrada v ceně 100.000
Aktiva celkem: 5.000.000 5.100.000
Pasiva:
Hypotéční úvěr 2.500.000
Pasiva celkem: 2.500.000
Čistá hodnota: 2.500.000 5.100.000
Zákonný nárok: 3.800.000 3.800.000
Vypořádací podíl: 1.300.000 −1.300.000

Každý z manželů by měl získat majetek v hodnotě 3.800.000,- Kč. Paní Novotná ale získá majetkovou hodnotu (po odečtení závazku zaplatit hypoteční úvěr) ve výši pouze 2.500.000,-Kč a měla by získat 3.800.000,- Kč. Naopak, pan Novotný by měl získat rovněž majetkovou hodnotu 3.800.000,- Kč, ale získá majetek v hodnotě 5.100.000,- Kč a nebude povinen splatit žádný společný závazek. Jeho podíl bude tedy vyšší o 1.300.000,- Kč. Protože podíly mají být stejné, pak na úplné vyrovnání zaplatí pan Novotný ve prospěch paní Novotné 1,3 milionu Kč. Ona částka 1.300.000,- Kč je ten „vypořádací podíl“.

Je ale také potřeba připomenout, že manželé se mohou dohodnout, že si nebudou majetek ve společném jmění manželů dělit na polovinu. Dohodou mohou manželé vypořádat majetek jakkoliv, tj. i tak, že jeden z manželů může získat vše a druhý nic. Je to výhradně na vůli obou manželů. Pokud ale ve věci rozhoduje soud, platí vše výše uvedené, tj. každý z manželů má nárok na polovinu majetku ve společném jmění manželů. A nezapomínejme, že masu společného jmění manželů tvoří jak majetková práva, tak i závazky, tj. dluhy.

Vnosy a investice

V rámci vypořádání společného jmění manželů bývají často řešeny i investice z výlučného majetku jednoho z manželů do společného jmění manželů3, případně, co ze společného jmění manželů bylo investováno do výlučného majetku jednoho z manželů4. Při vypořádání společného jmění manželů má pak každý z manželů povinnost nahradit to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výlučný majetek a rovněž má každý z manželů právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výlučného majetku vynaložil na společný majetek.5

Při vypořádání se přihlíží i ke změně hodnoty takového vnosu či investice, a to tak, že se porovná hodnota vnosu či investice ke dni jejího poskytnutí s hodnotou ke dni zániku společného jmění manželů.6 V soudním řízení pak povinnost tvrdit vnos, či investici a prokázat je stíhá toho z manželů, který požaduje vnos, či investici ve vypořádání zohlednit. Jako investice se dle ustálené judikatury nepovažuje práce jednoho z manželů vynaložená při rekonstrukci domu druhého manžela.7

Na příkladu manželů Novotných můžeme vnos vysvětlit takto. Pan Novotný po smrti svého otce zdědil 1.500.000 Kč a v době trvání manželství koupili manželé automobil, který zaplatili částečně ze společných prostředků a k těm přidal pan Novotný 1.500.000,- Kč ze svého dědictví, celková hodnota vozidla byla ke dni koupě 3.000.000,- Kč. Současná hodnota osobního automobilu je 2.000.000,-Kč.

Vypořádání by vypadalo tedy takto:

Aktiva ve společném jmění manželů jsou celkem:
1. Byt v ceně 5,000.000,- Kč
2. Rodinný dům v ceně 5.000.000,- Kč
3. Zahrada v ceně 100.000,- Kč
4. Osobní automobil v ceně 2.000.000,- Kč
Aktiva celkem: 12.100.000,- Kč
Pasiva:
2. Hypotéční úvěr 2.500.000,- Kč
3. Vnos manžela na pořízení osobního automobilu po redukci
(vnos se zde zohlední jako pasivum, které je nutné od celkové hodnoty společného jmění manželů odečíst, protože bude vyplacen pouze manželovi, který jej ze svého výlučného majetku vynaložil)
1.000.000,- Kč
Pasiva celkem: 3.500.000,-Kč
Rozdíl mezi aktivy a pasivy: 8.600.000,-Kč
Nárokovatelný podíl každého z manželů: 4.300.000,-Kč

Pan Novotný by měl mít celkem nárok na podíl vyšší o 1.500.000,- Kč, protože 1.500.000,- Kč na získání společného jmění vynaložil. Paní Novotná by se však v rámci soudního řízení mohla domáhat redukce vnosu, a to s ohledem, že došlo ke snížení hodnoty osobního automobilu o polovinu, došlo by též k redukci vnosu. Pokud by k redukci vnosu nedošlo, paní Novotná by v končeném důsledku dostala nižší vypořádací podíl.

Vypořádání:

Paní Novotná získá: Pan Novotný získá:
Aktiva
Byt v ceně 5.000.000
Rodinný dům v ceně 5.000.000
Zahrada v ceně 100.000
Osobní automobil v ceně 2.000.000
Aktiva celkem: 5.000.000 7.100.000
Pasiva:
Hypotéční úvěr 2.500.000
Vnos 1.000.000
Pasiva celkem: 2.500.000 1.000.000
Čistá hodnota podílu na majetku: 2.500.000 6.100.000
Zákonný nárok: 4.300.000 4.300.000
Vypořádací podíl: 1.800.000 −1.800.000

Na úplné vypořádání by tedy vyplatil pan Novotný ve prospěch své bývalé manželky částku 1.800 000,- Kč. Vnos byl redukován, kdy v průběhu let došlo ke snížení hodnoty osobního automobilu. Pokud by nedošlo k redukci vnosu, vypořádací podíl by byl odlišný. Samotná redukce vnosů je i v rámci odborné veřejnosti předmětem diskusí. V rámci soudního řízení by celkový vypořádací podíl ovlivnil znalecký posudek, který by byl v případně sporu o obvyklé ceně jednotlivých položek vyhotoven.


  1. Dle § 742 odst. 1 písm. a) zákona č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník
  2. Dle § 742 odst. 1 písm. e) a f) zákona č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník. V takovém případě soudy zpravidla určí vypořádací podíl: „procentem či zlomkem, ale i přikázáním věci jednomu z manželů, aniž je zavázán k finančnímu vypořádání s druhým manželem ohledně této věci.
  3. např. finanční obnos, který manžel zdědil a použije na rekonstrukci nemovitosti v společném jmění manželů
  4. např. za doby manželství byla rekonstruována nemovitost ve vlastnictví pouze jednoho z manželů
  5. § 742 odst. 1 písm. b) a c) OZ
  6. § 742 odst. 2
  7. Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn 22 Cdo 1433/2015 ze dne 21. 4. 2015

Mgr. Bc. Sandra Červenková

Advokátka, jež mj. poskytuje komplexní právní služby při převodu nemovitostí, v problematice nájemního bydlení a soudních sporů týkajících se nemovitostí. Více informací na www.akcervenkova.cz

Sdílet / hodnotit tento článek

Mohlo by vás zajímat

REKLAMA